Tu ale zastavila Česká inspekce životního prostředí, podle níž je zmíněná alej krajinnou dominantou. Podřezané tehdy byly jen stromy označené písmenem K, které měly jít v rámci projektu k zemi. Ostatní zůstaly nedotčené.
Státní pozemkový úřad (SPÚ), který je investorem, poté požádal o povolení výstavby zmíněných zábran proti velké vodě. Loni v srpnu dostal od městského úřadu ve Valašském Meziříčí zelenou.
„Stavba probíhala dle platných povolení, rozhodnutí a souhlasů příslušných správních orgánů,“ konstatovala mluvčí SPÚ Petra Kazdová.
Teď se však práce opět zastavily. Jde o úsek zhruba 500 metrů od tamějšího vodojemu až po les. „Hotovo mělo být do konce listopadu, ale vzhledem k pozastavenému kácení nad vodojemem se stavbu nepodaří letos dokončit,“ podotkl starosta Zašové Jiljí Kubrický.
Obec dostala žádost o povolení kácení několika zbývajících stromů, které stojí stavbě v cestě. „Předpokládáme, že se proti tomu opět některé organizace odvolají a záležitost tak bude rozhodovat krajský úřad. Pokud bude kácení povoleno, měla by být v letošním roce stavba dokončena v plánovaném rozsahu,“ doplnil Kubrický.
Otázkou však je, zda samotná výstavba protipovodňových opatření měla začít. Problémem je například nedostatečně zpracovaný posudek vlivu stavby na krajinný ráz, který napadli ekologičtí aktivisté. A krajský úřad jim dal za pravdu.
„V předložené dokumentaci není žádným způsobem popsáno, jakým způsobem dojde realizací stavby ke zlepšení protipovodňových a protierozních funkcí dané lokality, respektive není ani zhodnocen výchozí stav, na základě kterého k navržení opatření došlo,“ uvedl v písemném rozhodnutí krajský odbor životního prostředí a zemědělství.
Ke zničení aleje nemuselo dojít, míní ekolog
Kromě toho také zkritizoval odbor životního prostředí valašskomeziříčské radnice, který žádost posuzoval: „Ve svém rozhodnutí MěÚ Valašské Meziříčí pouze přejal důvody uvedené žadatelem v žádosti o posouzení, aniž by jakkoliv projevil vlastní odborný či právní názor. Zmíněný postup je v rozporu se základními zásadami činnosti správních orgánů.“
Podle vsetínského ekologa Tomáše Husy je tak celý původní záměr protipovodňových opatření povolen protiprávně. A kromě zmíněného odůvodnění nutnosti výstavby hrází mu v dokumentu chyběly i další věci. „Na jednom místě se psalo, že zásah do krajiny bude slabý, na jiném, že bude významný,“ popsal Husa.
Radnice Valašského Meziříčí se nechtěla k názoru nadřízeného orgánu vyjádřit s tím, že jí to nepřísluší. Nové rozhodnutí by mohla vydat v řádu měsíců. „Jedná se o zvláště složitý případ a také doplnění některých podkladů může být časově náročné na zpracování,“ vysvětlil mluvčí města Jakub Mikuš.
Také Státní pozemkový úřad odmítl rozhodnutí Zlínského kraje komentovat s odkazem na fakt, že správní řízení o vydání souhlasu se zásahem do krajinného ještě neskončilo. „Věřím, že úřad se bude celým projektem zabývat pečlivěji. Kdyby se tak stalo na začátku, nemuselo možná k žádnému zničení aleje dojít,“ dodal Husa.
Proti kácení stromů v aleji již dříve vznikla nesouhlasná petice se skoro devíti tisíci hlasy. Podle ochránců přírody je protipovodňová stavba špatně vymyšlená a necitlivá ke krajině, z níž odvede vodu pryč. Obec se bránila tím, že dešťová voda stékající ze stráně zaplavuje rodinné domy, a opatření proti velké vodě jsou tedy nutná.
