U Březůvek na Zlínsku je 12 opravených a značených studánek

U Březůvek na Zlínsku je 12 opravených a značených studánek | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

Studánky skrývají tajuplné příběhy. Ničí je ale sucha posledních let

  • 2
Zlínský kraj je rájem studánek, má přes 1 300 záznamů o přírodních vodních zdrojích, což jej řadí mezi republikovou špičku. Studánky tady vznikaly už před stovkami let.

„Typicky sloužily jako zdroj vody pro lidi, kteří pracovali v lese. Někdy je zakládali u svých obydlí na samotách, využívali je lidé i domácí zvířata,“ vysvětlil Bořek Žižlavský, který je autorem knižní trilogie o chřibských studánkách.

Jaroslav Holík zase mapuje studánky na Zlínsku. Poblíž Březůvek vypátral hned dvanáct pramenů, vyrobil k nim dřevěné značky a rozcestníky a jednou ročně tudy provází turisty.

„Ke studánkám mě přivedly právě staré pověsti. V okolí je jich hned několik, ale už ani pamětníci nevěděli, kde přesně leží,“ popsal. Příběhy, které se tradovaly mezi lidmi posbíral a sepsal.

Třeba o slovenském loupežníkovi Juraji Makajovi. Než mu hodili na krk oprátku, stihl prozradit, kam ukryl všechny nakradené zlaťáky a stříbrňáky. Pověst praví, že to bylo v lese nedaleko Hrabové studánky.

Starý příběh líčí, jak se o pokladu dozvěděl chtivý sedlák z nedalekého Hřivínova Újezda. O půlnoci jej vykopal a odnesl domů. Poklad mu však přinesl smůlu – syn se mu zbláznil, žena usoužila a on jmění propil a skončil jako žebrák. Hrabová studánka je nenápadná proláklina, od níž vede drobná strouha.

Smraďavka v Chřibech sotva kape

Podle ochránců přírody jsou studánky mimořádně důležité i v dnešní době. „Jsou ojedinělým vodním zdrojem v krajině, mnohé z nich plní roli důležité části ekosystémů, když vytváří vhodné podmínky pro rozmnožování obojživelníků,“ zdůraznil Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí.

Vlivem extrémního sucha z posledních let však mnohé studánky v okolí zanikají. A ve většině z nich je mnohem méně vody než obvykle. Například oblíbený sirovodíkový pramen Smraďavka v Chřibech letos sotva kape, zmiňovaná Hrabová studánka je úplně bez vody.

Ochranáři proto připomínají, že je potřeba starat se o ty studánky, které vodu ještě dávají. „V okolí jsme v minulých letech vyčistili a zrenovovali desítky studánek. Ale je to ryze dobrovolnická činnost, do níž by se měli zapojit všichni. Dnes mám bohužel pocit, že lidé si na procházku do lesa nosí PET lahve na pití s sebou a voda ve studánkách je nezajímá,“ míní Orálek.

Pozor na závadnou vodu

Nadšenci, kteří se o studánky starají, vyzdvihují, že voda je velmi dobrá a v některých případech může mít i blahodárné účinky. Pracovníci krajské hygienické stanice naproti tomu varují, že většina pramenů není chráněna proti znečištění a nepodléhá žádné laboratorní kontrole (více zde).

„Voda ve studánce může vypadat i chutnat výborně, a přesto může být zdravotně závadná. Často nelze smysly člověka rozpoznat přítomnost škodlivých mikroorganismů a ani přítomnost většiny chemických látek,“ upozornila vedoucí oddělení hygieny obecné a komunální Jeanette Horčicová.

Ta varuje před řadou toxických a nebezpečných prvků, které se do vody mohou dostat z podloží i kvůli činnosti člověka. „Voda z neověřených zdrojů by neměla být používána k pitným účelům,“ shrnula Horčicová.