V absolutních číslech loni „vyhrál“ obor Management a ekonomika, který nabízí Fakulta managementu a ekonomiky. Hlásilo se na něj celkem 689 lidí. Co je láká? Široká míra možného uplatnění a úzké propojení teorie s praxí.
„Setkávání s odborníky z praxe je na naší fakultě běžné, stejně jako možnost spolupracovat s firmami již během studia,“ uvedl děkan David Tuček.
Fakulta nabízí třeba velmi žádaný projekt Nadaní studenti. Vysokoškoláci v něm nad rámec běžných studijních povinností absolvují stáže přímo ve společnostech, setkají se s předními manažery a tvoří praktické projekty.
Na marketing se dostane pouze 16 procent zájemců
Pokud toužíte po vysoké šanci na úspěch při přijetí, obor Marketingové komunikace na Fakultě multimediálních komunikací nejspíš ani nezkoušejte.
„Z hlediska poměru mezi počtem přihlášek a počtem přijatých byl o něj loni největší zájem. Dostalo se sem jen šestnáct procent uchazečů,“ upozornil rektor Petr Sáha.
Nejžádanější oboryFakulta technologická: Technologická zařízení Fakulta managementu a ekonomiky: Management a ekonomika Fakulta multimediálních komunikací: Marketingové komunikace Fakulta aplikované informatiky: Bezpečnostní technologie, systémy a management Fakulta humanitních studií: Sociální pedagogika Fakulta logistiky a krizového řízení: Ochrana obyvatelstva |
Výrazný zájem firem je obecně o studenty technických oborů. Nouzi o práci rozhodně nebudou mít vystudovaní procesní, výrobní a průmysloví inženýři a konstruktéři či IT odborníci.
Na úřadě práce určitě neskončí ani absolventi zdravotnických oborů z Fakulty humanitních studií. „Na trhu práce je jich totiž nedostatek,“ zmínil Sáha.
K velmi studenty poptávaným oborům patří také ty umělecké, které se ve Zlíně rovněž vyučují. Z Fakulty multimediálních komunikací odcházejí designéři nebo odborníci pro filmový průmysl.
Jedna z fakult sídlí v Hradišti
Do Uherského Hradiště zamíří zájemci, kteří chtějí studovat Fakultu logistiky a krizového řízení.
„Jedním z nejžádanějších je profil Řízení výrobních a logistických systémů. Požaduje ho nejen podniková sféra, ale i veřejné instituce,“ konstatoval Marek Tomaštík, proděkan pro vnější vztahy a celoživotní vzdělávání.
Baťova univerzita má i několik unikátů. Jako jediná vysoká škola v Česku nabízí například doktorský obor Biomateriály a biokompozity. První zájemci nastoupili na podzim. Nyní jej studuje pět posluchačů, z toho jsou dva ze zahraničí.
V průmyslovém Zlíně nabízejí i humanitní oboryO svém budoucím povolání měla Nela Bartolomeu jasno odmalička. Pedagogice se věnovali její prarodiče i další příbuzní, takže obor učitelství v mateřské škole byl očekávaná volba. A když zlínská Fakulta humanitních studií před několika lety otevřela bakalářský obor, neváhala. „V té době už jsem ve školce učila, takže jsem začala studovat dálkově,“ připomněla čtyřiadvacetiletá žena, která v této době už na fakultě pokračuje v magisterském studiu. Stejně jako ona si humanitní obory na zlínské Univerzitě Tomáše Bati každý rok zapíše zhruba 2 500 studentů a za desetiletou existenci už fakulta napočítala téměř deset tisíc absolventů. Obory jako ošetřovatelství, pedagogika nebo filologie ve Zlíně nabízejí už od roku 2007. Od té doby už zájemci nemusejí kvůli vzdělání jezdit do vzdálenějších krajů. „Jsme mimo jiné jediná nepedagogická fakulta v republice, kde se vedle učitelství pro mateřské školy dá studovat i učitelství pro první stupeň základní školy,“ poukázala děkanka Anežka Lengálová. V pořadí pátá fakulta zlínské univerzity nabízí kromě toho vzdělání také budoucím všeobecným zdravotním sestrám, porodním asistentkám i učitelům odborných předmětů na středních školách. Posluchači studují také německý a anglický jazyk pro manažerskou praxi. Studenti jsou tady navíc hodně propojení s praxí a ke studiu patří povinná praktická výuka. Proto chodí do nemocnic, firem a škol. Na druhou stranu škola poskytuje vzdělání, které instituce potřebují. „Třeba teď, když máme podle nového zákona ve školce i dvouleté děti, tak je dobře, že na to škola zareagovala a zařadila nové předměty,“ vysvětlila Bartolomeu. Fakulta humanitních studií je poslední, která nemá vlastní zázemí. Už letos by měl být ale ve Zlíně ve Štefánikově ulici hotový nový vzdělávací komplex určený speciálně pro ni. |
„Obor je zaměřen na výzkum a vývoj materiálů pro klinickou praxi, na zdravotnické prostředky i na pokročilé materiály v technických odvětvích a materiály na bázi obnovitelných zdrojů. Je úzce navázán na výzkum v Centru polymerních systémů,“ sdělil prorektor pro tvůrčí činnosti Vladimír Sedlařík.
Obor fungující už od 60. let
Zlínskou univerzitu vyhledávají i cizinci. „Naši fakultu si zahraniční studenti vybírají zejména na základě široké nabídky odborných předmětů v anglickém jazyce,“ naznačil Tuček. Mohou se tady navíc zapojit do mnoha vědecko-výzkumných projektů.
Z hlediska procentuálního je nejvíc zahraničních posluchačů na doktorských studijních oborech.
Ačkoliv Baťova univerzita je ještě poměrně mladá, existuje ve Zlíně obor, který se tady vyučuje už od 60. let minulého století. Tehdy posluchači studovali technologii kůže, plastů a pryže na Technologické fakultě, která byla součástí Vysokého učení technického v Brně.
Kvůli poptávce na trhu se studium přeměnilo na bakalářský obor Polymerní materiály a technologie a magisterský obor Inženýrství polymerů.
„Ty jsou zaměřeny především na výrobu a zpracování plastů a kaučuků,“ podotkl děkan Fakulty technologické František Buňka.
Nejmladšími jsou doktorské obory Biomateriály a biokompozity a Nanotechnologie a pokročilé materiály, které získaly akreditaci loni v srpnu.
