Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé už na studny nespoléhají, kvůli suchu se připojují i k vodovodu

  8:17aktualizováno  8:17
Sucho z posledních let udělalo z vody vzácnost a mění způsob, jak s ní nakládat. Lidé se vzdávají studní a připojují se na veřejné vodovody, jinde zase obce investují do nových vrtů či vodojemů.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Několik měsíců museli lidé v Količíně, obci, která tvoří místní část Holešova, přeskakovat výkopy, když se budovala kanalizace. To bylo před čtyřmi lety, brzy je ale podobné potíže čekají nanovo. I když terénní úpravy jsou hotové a zeleň utěšeně roste.

„Tehdy lidé odmítli stavbu vodovodu, jenomže během krátké doby se prudce zhoršila kvalita vody v jejich studnách, a proto ho teď musíme dobudovat,“ vysvětlil starosta Holešova Rudolf Seifert.

Stejný problém mají v mnoha dalších obcích, tři suché roky jim udělaly čáru přes plán a platí to stále, i když právě teď díky dešťům hladina podzemní vody stoupá.

„Předloňský srážkový deficit je pořád znát,“ řekla Ivana Černá z oddělení podzemních vod Českého hydrometeorologického ústavu v Brně.

O vodovod mají největší zájem v malých obcích

Ve Zlínském kraji jsou na tom dnes dobře vrty v Tečovicích, Želechovicích a Hradčovicích, kde je víc vody než loni touto dobou. Kunovice a Kroměříž jsou na tom podobně jako loni a vrty v Kostelanech, Spytihněvi a Kněžpoli mají vody méně.

Zavděk veřejným vodovodem teď berou lidé prakticky všude tam, kde je dostupný, třeba v Lidečku už je napojená většina domů, i když i tady lidé ještě předloni lpěli na studnách.

„Jenomže sucho se na kvalitě vody podepsalo, takže se hodně začali připojovat,“ potvrdil starosta Lidečka Vojtěch Ryza.

V Lukovečku zase připravují propojení obecního vodovodu se sousedním Fryštákem a pustí do něj vodu od Moravské vodárenské.

„Od loňska evidujeme víc připojení právě v malých obcích,“ potvrdila mluvčí společnosti Markéta Bártová.

Pomohou dotace

Zlom v kvalitě a množství vody řeší i ti, kteří mají k dispozici obecní zdroj.

Namátkou v Rajnochovicích ho nyní musí posílit, aby v budoucnu odpadly nepříjemnosti s letním dovážením vody v cisternách. V obci měli nevyužívaný vrt zhruba od 80. let minulého století, údajně měl napájet přehradu, která se ale nikdy nepostavila. Teď ho nechali vyčistit a rozbory potvrdily, že voda v něm je pitná.

„Musíme ale postavit úpravnu vody, protože v ní je vyšší množství železa a manganu, což se musí odfiltrovat,“ uvedl starosta Rajnochovic Antonín Uhřík.

Vyjde to asi na 1,5 milionu, z toho ale většinu může pokrýt dotace. Ty teď na hospodaření s vodou nabízí ministerstva zemědělství i životního prostředí. A řešení hledá i Zlínský kraj.

„Zvažujeme vypsání dotačního titulu pro malé obce, které by na peníze z ministerstva nedosáhly,“ potvrdila krajská radní Margita Balaštíková.

Spustili proto i dotazníkové šetření, aby měl kraj přehled, co budou obce v nejbližší době potřebovat. Najít peníze je ale jen polovina úspěchu, naproti jim musí jít i samotné obce a mít připravené projekty na to, co potřebují řešit.

Studny úplně nezatracují

I když sucho lidi trápí, úplně se studní přeci jen nevzdávají, což ukazují údaje z vodáren. Zatímco počet přípojek u Vodovodů a kanalizací Kroměříž narostl v posledních dvou letech o pětinu, na spotřebě vody se takový nárůst neprojevil. Lidé se napojují hlavně pro případ nouze.

„Jakmile se voda ve studnách znovu objeví, dají jí lidé přednost. V pondělí se regionem prohnal silný déšť a to znamená, že zhruba za týden hladina ve studnách stoupne a nám klesne odběr,“ odhadl ředitel VaK Kroměříž Ladislav Lejsal.

Jenže nikdo nezaručí, že bude voda ve studni stejně kvalitní jako dřív, a obecně platí, že lidé rozbory podceňují.

Hlavně pro jistotu staví rozvody i ve Francově Lhotě. Obec má dva vlastní zdroje a kromě nich mohou místní využívat i vodu z nádrže Stanovnice, kterou spravuje vsetínská společnost VaK. Kapacita obecních vrtů pro všechny nestačí, a proto se na městskou vodu napojuje stále víc domácností. Ty ale platí zhruba o 10 korun za kubík víc než ty s obecní vodou.

Dvoje rozvody obec zachránily v létě, kdy vlastní zdroje vyschly. „Mohli jsme lidem pustit vodu od VaK a nemuseli vozit cisterny,“ potvrdil starosta Karel Matůš.

V obci zaznamenali kuriózní situaci, když hledali nový zdroj vody. Z průzkumného vrtu na jediném možném místě voda tekla, jenomže slaná.




Nejčtenější

Tři mrtví v tichém domě. Rodina ze Zlína měla podivné zvyky, říkají místní

Policisté našli v domě ve Zlíně tři mrtvoly (6.2.2018).

Jak zemřeli tři členové jedné rodiny nalezení v pronajatém domě ve Zlíně, je stále nejasné. Sousedé mluví o rodině...

Osmifinále je úspěch. A jsem rád i za český fotbal, řekl Vrba po postupu

Plzeňský trenér Pavel Vrba slaví s fanoušky postup do osmifinále Evropské ligy.

A v osmifinále Arsenal. „To by bylo úžasné,“ zvolal trenér plzeňských fotbalistů Pavel Vrba. Viktoria potřetí za...



Čechmánek říkal, že to máme vydržet, vypověděl o dluhu šéf stavební firmy

Roman Čechmánek u zlínského soudu.

U zlínského soudu, který se zabývá kauzou bývalého brankáře Romana Čechmánka, vypovídali představitelé několika...

Opilec v podmínce málem utopil dlužníka v ledovém potoce, dostal 17 let

Obžalovaní Martin Schenk (druhý zleva) a Michal Macháček (vpravo) v jednací...

Na sedmnáct let poslal olomoucký krajský soud do vězení Martina Schenka, který ve Viganticích na Vsetínsku zbil a málem...

Ženu na ulici ve Vsetíně zbili útočníci, pomohl jí kolemjdoucí mladík

(Ilustrační snímek)

Díky zastání náhodného kolemjdoucího neutrpěla vážnější zranění žena, kterou ve Vsetíně napadla pravděpodobně trojice...

Další z rubriky

V Kanadě zemřela Sonja Baťová, vdově po Tomáši Baťovi mladším bylo 91 let

Sonja Baťová se narodila v roce 1926 ve švýcarském Curychu ve významné rodině...

V nemocnici v Kanadě zemřela v noci na středu Sonja Baťová. Vdově po Tomáši Baťovi mladším, synovi zakladatele původně...

Dokument o baťovských městech ukáže pět příběhů. Nejtěžší bylo natočit Zlín

Režisérka dokumentu Batalives Karolina Zalabáková

Jak se dnes žije v městech, která ve 30. letech minulého století vyrostla po celém světě jako kopie Zlína coby důsledek...

Africký mor se šíří dál, zamořená oblast na Zlínsku se zvětšila o 17 míst

(Ilustrační snímek)

O 17 obcí na Zlínsku se rozrostla oblast zasažená africkým morem prasat, lidé v ní musí do 11. března vybít prasata v...

Najdete na iDNES.cz