Hmm, nějak tohle místo podle obrázku nepoznávám Všude spousta světla, slunce, zeleně, daleké obzory... Realita ale bude jiná - vizualizace lžou.

Martine, zakladatel moderního Zlína  - Tomáš Baťa sr. - také nejdříve budoval město s rozsáhlými otevřenými plochami a velkými zahradami, ale okolnosti ho donutily ze svých záměrů odstoupit. Město musí mít určitou logiku, strukturu, architektonický výraz a rytmus, protože jejími uživateli jsou občané a studenti, kteří mají právo kromě jiného chtít, aby jim skladba objektů sloužila podle jejich potřeb. Tady mám na mysli například požadavek, aby nemuseli kvůli výuce několikrát denně křižovat město všemi směry. Vím, že můžeš mít důvodné námitky, ale mně toto řešení připadá organické. Jinak přeji vše dobré.

Karle, naprosto souhlasím s tím,že město musí mít určitou logiku, strukturu, architektonický výraz a rytmus… abyse v něm obyvatelům i studentům dobře a příjemně žilo. ZHUŠŤOVÁNÍ ZÁSTAVBYA PŘEDEVŠÍM STAVĚNÍ NA POSLEDNÍCH VOLNÝCH PLOCHÁCH JE ALE ZÁSADNÍ CHYBOU. VeZlíně je už nyní řada nevyužitých budov, kde může univerzita nově sídlit nebovyrůst na jejich místě – je to například bývalý soud, objekty ve svitovském areálu,možná i ruina na Jižních Svazích... Jde jen o to, aby někdo prozíravý a moudrý (napříkladna radnici?:o) dokázal najít cestu a zprostředkoval dohodu mezi jejich majitelia těmi, kteří nové prostory pro svůj růst potřebují. O to jde. Jinak bude Zlínstále zastavěnější, ucpanější, nebude se dát kde parkovat, ulice budou tmavé apřitom budeme chodit mezi prázdnými novými obchodními centry a po pasážích s desítkamivolných ploch k pronajmutí… Ano, chápu, peníze se musí točit a někdopotřebuje vydělat, ale… rozhodně ne za cenu toho, že někteří vychytrálkovézlikvidují poslední volné plochy ve městě. KAŽDÉ STAVĚNÍ NA ZELENÉ LOUCE UŽ JE ZLOČIN.Je to bezohledné, krátkozraké a hloupé, je to facka do tváře nejenom dětem,které  budou muset jednou v přecpanémměstě žít, ale i lidem, kteří už ve Zlíně bydlí (schválně se zkuste naplánovanou stavbu UTB zeptat obyvatel Štefánkovy ulice).

Hustota zástavby je ve Zlíně resp. v jeho centru naprosto v nepoměru k počtu obyvatel a velkých nezastavěných ploch má spíše přebytek (viz. vedlejší Gahůruv prospekt nebo park hned přes cestu). V tomto konkrétním místě je zástavba logickým krokem stejně jako tomu bylo při zaplnění plochy uzavírající rastr budov v případě CPS. Co se týče renovace objektů pro jejich nové využití ve školství, tam selhává zákon a princip přidělování peněz z veřejných zdrojů - Univerzita prakticky nemá alternativu než jít do výstavby nového objektu, aby získala financování. Díky bohu, že se tak ve Zlíně děje, protože jestli něco město může posunout v dlouhodobém horizontu vpřed, tak je to právě tato vzdělávací instituce.

Martine, máš kus pravdy, stejně jako je tomu v mém případě. Věc však nevyřešíme a UTB si tuto lokalitu nevybrala náhodou, nejspíš jí to tak vyhovuje, aby bylo jádro školy pohromadě. Nechejme to na příležitostnou debatu, přes média to není možné.

Fascinuje mě, jak někdo může vyasfaltované parkoviště nazvat zelenou loukou. To chce pořádnou fantazii...

TB Zakladatel sice odstoupil od svých tolstojovských představ, ale nikdy nehodil přes palubu ideu zahradního města.

Bohužel dnes -  u Vás, jak čtu, nevyjímaje - tyto myšlenky a koncepce občas přehluší sen o jakési kompaktní obci s tradiční blokovou zástavbou. Tím by se ale Zlín stal městem standardním, ne jedinečným, byť nedobudovaným (jistě je Vám známo, že koncepce továrního zahradního města dosáhly vrcholu koncem třicátých let, kdy byla tato tendence - těsně za zenitem - uťata).

Navíc život v takovém betonovém smogovém údolí by se stal nesnesitelným - to není jako hledět "dolů" z Jižních svahů.