Za pouhých dvacet minut po příchodu do údolí Dolní Rozpité se už turista mohl rozhlížet po krajině z Radhoště. Přesně tak dlouho měla trvat cesta lanovkou na vrchol sedmé nejvyšší hory Moravskoslezských Beskyd.
Smělý plán, o němž se mluvilo desítky let, zůstane jen na papíře. Proti stavbě lanovky se postavili především ochránci přírody. Obec Dolní Bečva už nápad vzdala a v poslední verzi územního plánu s ním vůbec nepočítá.
„Je to škoda. O projektu se mluvilo možná 30 let. Přímé spojení s vrcholem Radhoště by jistě vyvolalo zájem turistů, o což ale ochránci nemají zájem,“ je přesvědčen starosta Dolní Bečvy Pavel Mana.
Ve hře byly dokonce dvě varianty. V první z nich se zvažovalo, že by sedačková lanovka vedla z údolí Dolní Rozpité přímo na vrcholek Radhoště. Podle další varianty by končila na Kamenném, odkud by lidé přestupovali na kabinovou lanovou dráhu, která by je vyvezla až nahoru.
„Cesta na Radhošť by díky lanovce z Dolní Bečvy mohla trvat pouhých dvacet minut,“ potvrdil už před časem rožnovský podnikatel Petr Světlík.
Nahoru už vede lanovka z Trojanovic
Původní snahy obce však dlouhodobě narážely na nesouhlasné stanovisko ochránců přírody.
Představitelé CHKO Beskydy, na jejímž území by se dráha nacházela, argumentují posudky, které zpracovávali odborníci akreditovaní ministerstvem životního prostředí.
Proč se nebude lanovka na Radhošť stavět
|
„K výstavbě lanovky se stavěli negativně, proto jsme souhlas s jejím vznikem nemohli vydat ani my,“ vysvětlil vedoucí Správy CHKO Beskydy František Jaskula.
Důvodů, proč nemá výstavba lanovky smysl, je podle ochranářů hned několik.
„Bez propojení se sjezdovkou nemá smysl, na Radhošti je ale potíž s vodou. Na hřebenu není ani téměř žádné zázemí pro turisty,“ vypočítal Jaskula.
Místo je navíc dobře dostupné díky lanovce z Trojanovic ležících pod opačnou stranou hřebene. Lidé na Radhošť rádi vyrážejí také pěšky z nedalekých Pusteven, kam se dá bez potíží dostat autem.
„Turista, který by lanovkou vyjel na Radhošť a chtěl by se projít po hřebeni, stejně nemá prakticky jinou možnost než zamířit právě k Pustevnám,“ doplnil Jaskula.
V Dolní Bečvě by uvítali aspoň lanovku se svahem
Naopak hrozba kácení, jež stavbu lanovek a sjezdovek doprovází, se v případě Radhoště jeví jako lichá. Na vrchol totiž vede široký průsek, který byl původně osazen stožáry vysokého napětí. Poté, co se kabely zapustily pod zem, zůstává volný.
„Pokud se změní náhled ochranářů, kteří někdy vnímají turisty v horách jako škodnou, třeba se ještě něco změní. Lanovka by rozhodně znamenala i nové pracovní příležitosti,“ uvedl Mana.
Do budoucna by v Dolní Bečvě stáli alespoň o zbudování sedačkové lanovky z údolí Dolní Rozpité na vrch Kamenné. Měřila by zhruba půl kilometru a sousedil by s ní i lyžařský svah. Územní plán počítá i s výstavbou záchytného parkoviště u průtahu obcí.
„Aktuálně ale preferujeme jiné věci, například zateplení budov nebo prodloužení splaškové kanalizace. Pokud by se však našel soukromý investor, určitě mu nebudeme v záměru bránit,“ uzavřel starosta.
Otázkou zůstává, zda by se právě v Beskydech někdo do podobně riskantního podniku, který by mohl přijít na desítky milionů korun, vůbec pustil. Poslední mírné zimy s nedostatkem sněhu podnikatele od výstavby nových ski areálů spíše odrazují.
