Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Osadu Sidonie rozdělila hranice, lidé se k sobě vrátili až po letech

  10:59aktualizováno  10:59
Jako by někdo vzal mapu a jen tak udělal čáru. Kdysi vyhlášená sklářská osada Svatá Sidonie, pro některé Sidonka a oficiálně Sidonie patřící k Brumovu-Bylnici, se úderem půlnoci na 1. ledna 1993 stala hraniční částí. A z devíti moravských rodin byli Slováci.

Hranici mezi Českem a Slovenskem mohou lidé | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

"Informace o rozdělení republiky nebyla hned zřetelná. Možná jsme tomu dlouho nechtěli ani věřit," vzpomíná pamětník a bývalý ředitel školy v Brumově-Bylnici Karel Krahulec.

Do osady se třemi stovkami obyvatel začala jezdit takzvaná Rozhraničovací komise, která vyznačila nové hranice. Lidé ještě mnoho netušili, jen tady občas potkávali vojáky.

Kvůli celnici u domů ve Strání hrozila blokáda

Blíží se Silvestr roku 1992 a obyvatelé obce Strání-Květná se z televize dozvídají, že za pár dní skončí Československá federativní republika a za domy jim povede nová státní hranice.

"Nikdo nám nic neřekl, žádný oficiální papír jsme nedostali," líčí tehdejší starosta Milan Popelka.

Pro místní to byl šok. Pod okny jednoho z paneláků na okraji obce se přes noc objevila celnice.

"Prostě ji sem přivezli a vůbec je nezajímalo, že tady bydlí lidi," vysvětluje Popelka.

Místní se rozhodli, že to tak nenechají. S pomocí traktorů od sebe dva spojené likusáky (druh montované stavby) oddělili a převezli tam, kde historicky hranice moravských a slovenských pozemků vždy byla.

Pak začaly problémy. S tehdejším přednostou okresního shromáždění Ivanem Palackým vyjednávali zástupci obce osm hodin.

"Řekli jsme, že pokud bude celnice na sídlišti, že zablokujeme dopravu. Lekli se a ustoupili," popisuje bývalý starosta.

Další dny převrátily obyvatelům sklářské obce život naruby. Kolem cest i na kopcích se objevily desítky hraničních kamenů, silnici lemovaly cedule s nápisy Pozor státní hranice a víc než kdy jindy tady místní potkávali vojáky, policisty či celníky.

Hranice dělala problémy hlavně česko-slovenským smíšeným rodinám. A těch bylo na Strání hodně. "Najednou lidé museli otevírat kufr auta pokaždé, když jeli dvě stě metrů za maminkou," vzpomíná Popelka.

Nákupy v sousedním Novém Mestě nad Váhom nebo cesta do práce se prodloužily, na hranici museli pokaždé všichni projít celní kontrolou. Obec navíc v prvních lednových dnech sháněla postele pro vojáky.

"Vozili jsme je z hradišťských bývalých kasáren a vyklízeli jsme kvůli tomu zámeček," podotkl. Po čase vojáci odjeli a zůstali zkušení celníci z Rozvadova a policisté. V prvních letech ještě nikdo z místních na hranicích v uniformě nestál, neměli na to vzdělání.

Až po letech, když si mladí školu udělali, přišel do Strání první pozitivní dopad rozpadu republiky. Hranice dávala práci asi padesáti lidem. "Byla dobře placená a celníci a policisté na to období dodnes vzpomínají se slzou v oku," připomíná Popelka.

Sklářská obec byla střežená a bezpečná. Stala se však i místem, kde se začínali objevovat převaděči a běženci z Asie. "Potkávali jsme je za humnem. Šla třeba skupina lidí a tetiny jim dávaly buchty, aby jim tam děti neplakaly hlady. Ale oni nechtěli, báli se," vybavuje si.

Na konci obce vyrostla nová celnice za třicet milionů korun. Ale od roku 2007, kdy se Česko i Slovensko stalo součástí schengenského prostoru, jsou budovy poloprázdné (více čtěte zde) a lidé mají po odchodu celníků a policistů znovu potíže s kriminalitou (více zde).

Pak se začínaly objevovat nové hraniční kameny a cedule. Bylo jasné, že Slovensko začíná za potokem Vlára. Nepochopitelně a nesmyslně, protože tam žilo devět sidonských rodin.

"Žili životem Moraváků, vždy k nám patřili a chtěli i dál," připomíná Krahulec. Drtivá většina manželství v osadě už tehdy byla smíšená, lidé měli v Česku i na Slovensku rodiny a přátele.

Jenže hranice platila a nešlo s tím nic dělat. Obyvatelé si stěžovali, psali petice a řešili první problémy. Třeba s tím, že cestou od začátku Sidonie na její konec několikrát přecházeli státní hranici. Ta totiž vedla potokem, který cestu na několika místech protínal.

"Tehdejší starosta žádal i na vyšších místech, že chceme Sidonku zpět. Ale než k tomu došlo, museli si zvykat na nové podmínky," upozorňuje Zdeněk Blanař, starosta Brumova, pod který Sidonie spadá.

Rodiny z levé strany potoka se tak najednou staly obyvateli obce Horné Srnie. Důchody dostávali na slovenské poště vzdálené šest kilometrů, zatímco do sidonské to měli jen něco málo přes kilometr. Byli občany Slovenské republiky a ti z nich, kteří měli práci v Česku, řešili problémy se sociálním a zdravotním pojištěním.

Kdo se na Sidonku vracel ze školy nebo z práce z města, musel paradoxně přejít přes celnici. Což znamenalo každodenní několikaminutové zdržení. "V létě tudy třeba jezdilo hodně lidí do termálů do Čalova. Ale někteří celníci už naše lidi znali a pouštěli je," vysvětluje Blanař.

A problémů bylo víc. "Když někdo jezdil třeba do práce na Slovensko, musel daň odvádět tady i tam. Bylo to opravdu složité," upozorňuje bývalý učitel Krahulec.

Obyvatelé se tady však stále potkávali při společných akcích a vycházeli si vstříc. Třeba když začínaly platit nové bankovky. Ti, kteří dostávali mzdu ze Slovenska, neměli v jediném obchodě na Sidonce čím platit.

"Prodavačka byla ale ochotná vzít v krajním případě i slovenské koruny, které pak sama vyměnila. A eura vezme i dnes," popisuje realitu Krahulec.

Po třech letech si místní oddechli. Vyjednávání o změnách na hranicích bylo u konce a pár domů za potokem znovu patřilo k Sidonii.

Několik let ještě bojovali se slovenskými úřady při prodeji domu nebo povolení stavby, české televizní stanice měli kvalitní až v roce 2000 a mobilní signál nepokrývá celou osadu ještě dnes. Ale pozitivní události přesto přicházely.

"Do starých domů na spadnutí se vracejí vnuci starousedlíků, většinou ze Slovenska. Opravují si je a je to příjemný pohled," dodává Krahulec.

Na české straně už žádná celnice není. "Nenajdete tady nic, co by hranici připomínalo," říká Blanař. Jen o kousek dál, na Slovensku, stojí nad cestou starý přístřešek a likusák.

Autor:

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR se konají 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Kompletní seznamy kandidátů do zastupitelstev jednotlivých obcí dle okresů pro Zlínský kraj:

Volby do senátu

Ve volbách do Senátu 2018 se ve Zlínském kraji volí v obvodech 77 - Vsetín a 80 - Zlín. Pokud žádný z kandidátů nezíská v daném obvodu nadpoloviční většinu, bude druhé kolo senátních voleb 12. a 13. října.



Nejčtenější

Slovácko - Slavia 1:3, snadná záležitost a hosté jsou opět v čele ligy

Hráči Slavie se radují z gólu do sítě Slovácka.

Fotbalisté Slavie si hravě poradili se Slováckem a vrátili se po osmém kole na první příčku tabulky nejvyšší soutěže....

Na Zlínsku se toulá medvěd mimo lesy, kvůli houbařům nemá klid

Medvěda zachytila v úterý ráno fotopast opět na vrcholu kopce Skalica u...

Na Valašsku se potuluje mladý medvěd. Postřehli jej už lidé na řadě míst jihovýchodně od Zlína, nejnověji zvíře...



Zlín - Ostrava 1:2, ve žhavé bitvě se trefil i Baroš

Zlínský kapitán Petr Jiráček (vpravo) kontroluje míč před Adamem Jánošem z...

Ostravští fotbalisté si po minulé porážce se Spartou spravili chuť. V předehrávce 9. kola první ligy zvítězili ve žhavé...

Nepřátelský závěr na Slovácku. Fauly, výčitky, zranění i nevhodné gesto

Slávista Vladimír Coufal křičí bolestí po zákroku Filipa Kubaly ze Slovácka.

Ostré zákroky, které přinesly zranění. Vulgární nadávky, výčitky i nevhodné gesto. Ligový souboj fotbalistů Slovácka...

KVÍZ: Rozkrájím se pro váš hlas, voliči! Poznáte kandidáty podle hesla?

Ilustrační snímek

Přes dvě stě kandidátek a kandidátů chce obsadit pouhých 27 křesel v českém Senátu. Dalo by se očekávat, že při...

Další z rubriky

Pozemky pod krajskými cestami skupují spekulanti, komplikují tím opravy

Práce na opravě silnice od Horní Lhoty do Dolní Lhoty finišují.

Zlínský kraj od majitelů složitě získává pozemky pod silnicemi 2. a 3. třídy. Při snaze o řešení několik desítek let...

Obce ve Zlínském kraji žijí na dluh, bez toho by se nemohly rozvíjet

Ilustrační snímek

Více než polovina obcí ve Zlínském kraji žije na dluh, všechny jej ale zvládají řádně splácet. Důvodem zadlužení jsou...

Valašské Meziříčí řeší před volbami dopravu, zónu Lešná či koupaliště

Náměstí ve Valašském Meziříčí.

Jak zlepšit život ve Valašském Meziříčí? Na otázky MF DNES týkající se vybraných problémů města odpovídají zástupci...

Kdy začít děti učit zacházet s penězi? Začněte pomocí her v předškolním věku
Kdy začít děti učit zacházet s penězi? Začněte pomocí her v předškolním věku

Jedním z nejčastějších sociálních problému, se kterými se dnes potkávají Češi, je pád do dluhové pasti. A může za to hlavně nedostatečná finanční gramotnost, na kterou se ve školách trochu zapomíná. Trénujte ji se svými dětmi už od předškolního věku a ušetříte jim tak v budoucím životě spoustu potíží. Kdy a jak můžete děti finančně vzdělávat?

Najdete na iDNES.cz