Jasně stanovte, kdo může v holešovské zóně stavět a kdo ne. My pak nebudeme muset vstupovat do správních řízení a investoři budou moci stavět v zóně bez průtahů. To požadují po krajských zastupitelích členové spolku Za zdravé a krásné Holešovsko.
Chtějí po kraji, aby dodržel svůj původní závazek, že v průmyslovém areálu budou pouze provozy takzvané lehké výroby. Tedy takové firmy, které svou činností neohrozí zdroj pitné vody, nad nímž se zóna rozkládá.
„Krajská územně plánovací dokumentace konstatuje, že plocha průmyslové zóny je vymezena pro výrobu bez dalšího omezení,“ sdělil předseda spolku Zdeněk Krajcar. Obává se, aby nebyla ohrožena kvalita pitné vody, a požaduje stanovení jasných pravidel - například vyloučení gumárenské výroby.
Regulace už existují
Podle krajského radního Ivana Mařáka, jenž je zodpovědný za životní prostředí i územní plánování, je však současný stav uspokojivý. „Regulace, kdo může do zóny, samozřejmě existují. Jsou obsaženy v územním plánu Holešova,“ uvedl.
Aktivisté ovšem upozornili na fakt, že holešovský územní plán byl v rozporu s nadřazenou krajskou dokumentací - Zásadami územního rozvoje (ZÚR).
Podle informací z holešovské radnice se aktuálně situace změnila. „K 19. březnu začal platit nový územní plán. Podmínky pro využití průmyslové zóny jsou v něm stanoveny tak, že jsou v souladu s krajskými ZÚR,“ uvedla mluvčí holešovské radnice Jana Rohanová.
V dokumentu se tvrdí, že mezi nepřípustné využití zóny patří „činnosti, které mohou ohrozit podzemní a povrchové vody“. Jaké to jsou, upravuje zákon - vylučuje například servisy, čerpací stanice a další stavby, kde se manipuluje s látkami, jež mohou ohrozit povrchové či podzemní vody.
„Myslím, že tento zákon dostatečně ošetřuje, aby v zóně nebyla žádná konfliktní výroba,“ zmínil Libor Karásek, ředitel firmy Industry Servis ZK, která areál spravuje.
Spolek Za zdravé a krásné Holešovsko ale upozorňuje, že přesnější výklad zákona je možno zkoumat až prostřednictvím dlouhotrvajících správních řízení či prostřednictvím rozhodnutí soudu, což trvá roky.
„Nerozumíme, proč zodpovědní politici nevytvoří předpoklady pro urychlení. Nic jim nebrání v tom, aby stanovili jasná pravidla v územně plánovací dokumentaci,“ poukázal Krajcar.
Ten navrhuje vytvořit pracovní skupinu ze zástupců kraje, města i spolků, která by situaci kolem zóny vyřešila.
Je ale jasné, že urovnat napjaté vztahy mezi oběma stranami bude těžké. „Z některých aktivit těchto spolků mám dojem, že jim nejde o nic jiného než zónu zlikvidovat. Vždyť v ochranném pásmu leží celý Holešov, ale jim vadí jen ty záměry, které se týkají zóny. Projekty mimo zónu nijak nenapadají,“ postěžoval si radní Mařák.
Spolky naposledy rozporovaly záměr developerské firmy Panattoni, která chce v zóně postavit dvě výrobní haly a ty následně nabídnout investorům. Kritikům vadilo, že nikdo neví, jaká výroba v nich vlastně bude.
„I kdyby tyto dvě půlkilometrové haly měly vzniknout kdekoliv jinde ve městě, tak bychom je nemohli ponechat bez povšimnutí. Správní řízení jsou prozatím jediným nástrojem, jak podobné mamutí záměry můžeme pozitivně ovlivnit,“ hájil se Zdeněk Krajcar.
Průtahy investory odradí
Zastánci rozvoje zóny naproti tomu poukazují, že průtahy mohou potenciální investory odradit.
„Nevidím potíž v tom, že do jednotlivých záměrů vstupují občanská sdružení. Problém je v legislativě a v tom, jak dlouho se tato správní řízení táhnou. V sousedních zemích by to šlo mnohem rychleji,“ řekl Libor Karásek.
Průmyslový areál je skoro prázdný - sídlí zde pouze technologický park a vlastní areál tu postavila firma Pokart. Karásek potvrdil, že v současné době má o zónu zájem několik zajímavých tuzemských společností.
„Jednání ještě nejsou tak daleko, abych mohl uvést podrobnosti. Ale ohledně zaplnění zóny do budoucna jsem optimista,“ dodal ředitel Industry Servis ZK.
