K pytláctví bylo Valašsko jako stvořené díky samotám, přetrvává dodnes

  9:13
Používali zbraně, které se daly schovat pod kabát, i drátěná oka. Pytláci působili na Valašsku po staletí a nezmizeli ani dnes. Fenomén nelegálního lovu zvěře představuje nevšední výstava ve Vsetíně.
Na vsetínském zámku otevřeli výstavu o pytláctví (listopad 2021).

Na vsetínském zámku otevřeli výstavu o pytláctví (listopad 2021). | foto: Jan Salač MAFRA

Když na podzim roku 1907 narazili hrabě Seilern s revírníkem Jiřím Holíkem v lukovské oboře na pytláka, hajný se jej rozhodl pronásledovat. Hon však skončil tragicky. Při přestřelce utrpěl vážné zranění hajný i pytlák, ani jeden z nich nepřežil.

Druhý případ, rok 1909. Hajný František Šimčík se v hostinci pohádal s pytlákem Janem Šrámkem. Chvíli potom jej v lese u Velké Lhoty zastřelil.

Podobných šarvátek mezi myslivci a nenechavci, kteří v lesích na Valašsku potajmu lovili zvěř, bylo ještě v první polovině minulého století jako máku. Není divu, v tomto kraji pytláctví bujelo natolik, že se z něj stal celospolečenský fenomén.

„Nahrávaly tomu přírodní podmínky. Na horách a v lesích se dalo dobře ukrývat, byla tu spousta samot, opuštěných sídel, takže pytlačit se tu dalo opravdu dobře,“ popisuje Pavel Mašláň, historik Muzea regionu Valašsko a autor výstavy Na pytlácké stezce, která je k vidění až do 20. února ve vsetínském zámku.

Mapuje v ní historii nelegálního lovu zvěře v regionu. Pytlačilo se přitom již od středověku, kdy byl lov zvěře výsadou panovníků, později pak šlechty. Jediní, kdo z neurozených mohl lovit, byli myslivci.

Na vsetínském zámku otevřeli výstavu o pytláctví (listopad 2021).

Písemné zmínky o pytlačení se však začaly objevovat až v 19. století. A dokládaly, že Valašsko bývalo pro pytláky rájem. Svědčí o tom i poznámka valašskomeziříčského soudce z toho období: „Náruživých pytláků je arciť na Valašsku dost, neboť po horách roztroušené paseky svádějí přímo k pytláctví.“

Od poloviny 19. století, kdy zanikla šlechtická správa, bylo umožněno lidem lovit, ale museli lovit na svých majetcích.

„Často se tak zakládala myslivecká sdružení, ale týkalo se to spíše těch majetnějších vrstev. Běžný člověk se k lovu jinak než načerno nedostal,“ popisuje Mašláň, jenž je sám myslivcem a k problematice tak má blízko.

Důvodů k pytlačení bylo dost. Zatímco někteří brali skoleného srnce či zajíce jako občasné zpestření jídelníčku, řada lidí to dělala kvůli zisku. Existují zkazky ze vsetínských hostinců, kam pytláci nosili maso na srnčí guláš a podobně.

„Pytlačilo se ve velkém,“ zmiňuje Mašláň. „Máme záznamy o pytlácích, kteří chytali do oka, a během roku takto ulovili třeba pětatřicet kusů srnčí zvěře; to nebyla žádná výjimka.“

Motivací mohl být i zisk lovecké trofeje, na druhou stranu pytlák si ji nemohl nikde vystavit. „Určitě ale hrál roli adrenalin, vášeň, lovecké nadšení,“ uvedl Mašláň.

Okaření bylo tišší než střelba

K rozšíření pytláctví přispěl i fakt, že pro lidi bylo poměrně snadné přijít ke zbrani. I když od druhé poloviny 19. století museli mít majitelé zbraní zbrojní průkaz, opatřit si někde pokoutně pušku nebyl problém. „Vždy se dala nějak koupit, ukradnout nebo i vyrobit,“ podotýká historik. „Přispěly k tomu i války. Například po první světové válce, když se muži vrátili z fronty, donesli si domů zbraně a ty následně využívali k pytlačení.“

Pytlácké pověry

Nezranitelný pytlák
Podle povídky Čeňka Kramoliše byl pytlák Josef Střelec nezranitelný, protože: „Snědl prý teplé syrové srnčí srdce, od matky s mláďátky, natřel krví její své tělo.“

Jak zkazit myslivce
Pytlák uřízne proutek z vrby a ve chvíli, kdy je myslivec na čekání, na něm utáhne uzel. Tímto je myslivec zkažen a nemůže nic trefit.

Nechybující puška
Na sv. Jana Křtitele (24. 6.) chodí pytláci před východem slunce na barvínek a brotan. Při trhání těchto bylin musejí být nazí. Doma je uvaří v octě a vymyjou tím pušku.

Kamínek z netopýra
Pytláci věřili, že netopýr má v sobě kamínek s kouzelnou mocí. Když je roztlučen a smíchán se střelným prachem, dokáže přivábit každou zvěř.

Pytlačit se zbraní však mělo svá úskalí. Člověk musel zvěř v lese skolit a odtáhnout, k tomu riskoval, že jej někdo uslyší. Výstřely se ve valašských údolích nesly daleko.

Tišší způsob skýtalo takzvané okaření, které tu bývalo hojně rozšířené. „Pytlák musel vědět, kde se zvěř pohybuje,“ upozornil historik vsetínského muzea. „Oko nainstaloval někde na strom, přičemž mu stačil kus drátu, který se neleskl. Zvěř si takto nejčastěji zlomila vaz nebo prořezala krk. Byly ale i nástrahy, v nichž se zvěř rdousila delší dobu.“

Především k lovení drobných zvířat využívali pytláci i lapací železa, která byla oficiálně pro lov zakázána na přelomu 19. a 20. století.

Tak trochu samostatnou kapitolou byl lov ptáků, takzvaná čižba. Byl to vlastně jediný způsob lovu, kterému se dříve mohli věnovat neurození obyvatelé. Lapání ptáků povoloval majitel panství výměnou za drobný poplatek nebo část úlovku.

„Ze vsetínského panství máme záznamy z 18. století, kdy ptáčníci byli ročně povinni odvést vrchnosti 15 kvíčal, na paství tehdy působilo celkem 82 ptáčníků,“ zmiňuje kurátor výstavy.

Ptáky lidé lovili zprvu zejména pro maso, později převládl lov zpěvných ptáků, kteří se prodávali na trzích. Pěvce si pak lidé chovali doma v klíckách. Také lovci ptactva měli řadu metod – využívala se malá očka, sítě, ptačí lep a další metody. Vybírání hnízd a chytání ptáků patřilo na Valašsku k oblíbeným kratochvílím mladých „ogarů“.

Konflikty bývaly vyhrocené, končily i smrtí

Ve druhé polovině 19. století však začal platit zákon, který část ptáků chránil a ptáčníků začalo postupně ubývat. „Za první republiky ještě nadále přežíval lov kvíčal, které byly oblíbenou součástí kuchyně. Po druhé světové u nás ptáčnictví postupně vymizelo,“ podotkl Mašláň.

Vraťme se ovšem zpět ke klasickým pytlákům. Jejich velká kumulace nevyhnutelně vedla ke zmiňovaným konfliktním situacím a potyčkám s myslivci. „Často to bývalo vyhrocené. Když někteří myslivci věděli, že jim v revíru někdo pytlačí, tak se domluvili, aby si na něj počíhali a zatkli jej,“ přibližuje Mašláň. „Byly ale případy, kdy docházelo ke konfliktům a přestřelkám.“

Na pytlácké stezce

Výstava, kterou připravilo Muzeum regionu Valašsko, návštěvníky zavede do historie pytláctví na Valašsku.

Dozvědí se zajímavé informace o zbraních a způsobech lovu, nejznámějších odhalených případech a třeba i pytláckých pověrách.

Návštěvníci musejí dodržovat platná vládní nařízení kvůli nemoci covid-19 včetně použití respirátoru. Výstava trvá až do 20. února.

Odborník zmapoval některé násilné případy, které se dostaly do tisku. To byla ale jen špička ledovce. Ve skutečnosti tu byly stovky případů, kdy někdo někoho zastřelil.

„Docela drastický případ je například z Hrozenkova, kdy byl hajný zastřelen pytlákem přes okno, ještě u toho byla jeho manželka,“ popsal Mašláň. „Některé případy byly tak vyhrocené, že když pytlák zjistil, že o něm hajný ví, rozhodl se ho zbavit.“

Přestože dnes to v kraji už zdaleka nevypadá jako na Divokém západě, pytláctví dělá starosti myslivcům i v současné době.

„Je to v podstatě každodenní problém v honitbách,“ připouští jednatel Okresního mysliveckého spolku Vsetín Jaroslav Šarman. „Lidé dnes mají obrovské možnosti, mají přístup k moderní technice, která jim umožňuje lovit zvěř, aniž by k tomu měli potřebné oprávnění,“ dodal.

Podle něj se ale jen velmi zřídka podaří pytláka dopadnout, přivést k soudu a potrestat. „Velice těžko se to prokazuje. U soudu to většinou obhájci postaví tak, že se dotyčný dostal k uloveném kusu zvěře náhodou, protože slyšel nějaký ruch, nebo něco podobného,“ posteskne si myslivec.

Pytláci tak často vyváznou bez trestu, nebo jen s mírným postihem. Samostatnou kapitolou jsou případy nezákonného lovu vlků, medvědů či rysů. „To je fenomén poslední doby, protože dříve byly velké šelmy brány jako škodná. Dnes je to citlivé téma a bohužel jsou i případy, kdy šelmy nelegálně pytlačí sami myslivci,“ zmínil Mašláň. „V myslivecké komunitě na to není jednotný názor.“

  • Nejčtenější

Při nehodě zemřel řidič osobního auta, srazil se s náklaďákem plným kamení

25. března 2024  14:33,  aktualizováno  26.3 8:35

Tragická nehoda nákladního a osobního auta uzavřela v pondělí dopoledne provoz na silnici mezi...

Tehdy a teď. Fotografie ukazují, jak se proměnila známá místa ve Zlíně

23. března 2024  13:57

Některá místa se příliš nezměnila, jiná dostala moderní tvář, další už neexistují. Muzeum ve Zlíně...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Za med bychom neměli chtít méně než 200 kč za kilo, říká včelař. A bojí se sršní

26. března 2024

Premium Díky nezvykle teplému únoru se příroda probudila o dost dříve, než bývá běžné. Rozkvetla řada...

Babiččiny zelové kraslice měl v pracovně i císař, říká krasličářka z Hradiště

22. března 2024  15:56

Nová techniku zdobení velikonočních vajíček se poprvé objevila před více než sto lety. Tehdy ji...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zlínští hokejisté rozdrtili Litoměřice, semifinálovou sérii srovnala i Jihlava

20. března 2024  22:04

Zlínští hokejisté vyhráli ve druhém semifinálovém utkání první ligy v Litoměřicích drtivě 8:1 a...

Připadá mi, že jsem v sále nejstarší, říká kapelník kultovní Mňágy a Žďorp Fiala

28. března 2024

Premium Před pár dny oslavil šedesátiny, plánuje se „dohrabat“ k dalším kulatinám a mezitím si dělá radost...

Vydří trojčata dovádějí v tropické hale zoo, úspěšný odchov se podařil potřetí

28. března 2024  12:56

Zlínská zoo představila vydří mláďata narozená koncem letošního ledna. Návštěvníci už je mohou...

Otrokovice si pořídí první radar, bude krotit rychlé řidiče v Kvítkovicích

28. března 2024  8:54

Mnoho řidičů, kteří jezdí přes otrokovickou část Kvítkovice, si nedělá hlavu s dodržováním...

Zlín odvrací semifinálový krach. Musí zlepšit zakončení, těší se na podporu fanoušků

28. března 2024  8:29

Repríza loňského finále se Zlínem, nebo překvapivá série s Litoměřicemi. Jedna věc je jistá. V...

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...