Historický snímek vlevo ukazuje podobu četníka starou více než sto let, vpravo je jeden z dnešních libereckých městských policistů. | foto: Archiv Michala Dlouhého, MAFRA

Muzejníci mapují dějiny četnictva i SNB, vystaví i předměty od lidí

  • 1
Máte doma zajímavý předmět nebo dokument týkající se prvorepublikových četníků nebo členů veřejné bezpečnosti před rokem 1989? Váš artefakt s velkou radostí vystaví zlínští muzejníci, kteří mají v plánu zmapovat historii četnictva.

Pokud se jim to s pomocí veřejnosti podaří, budou patřit k prvním, kdo oblast zpracoval.

"Je to zvláštní část dějin, která lidi láká, ale v našem regionu ji zatím nikdo nepopsal," představila projekt Kateřina Czinegová z Muzea Jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

Odborníci navíc přišli s výzvou, aby jim lidé poskytli fotografie, dokumenty, průkazy, ale třeba i uniformy nebo osobní vzpomínky a zážitky.

Předměty z doby monarchie? To by byl zázrak

Období stanovili poměrně dost dlouhé, od vzniku republiky roku 1918 až do sametového převratu z roku 1989. V domácnostech se pravděpodobně nejčastěji najdou památky na socialistickou Veřejnou bezpečnost, případně na poúnorové Lidové milice. I ty jsou pro muzeum cenné.

"Jde o minulost nedávnou a v muzeu z té doby žádné předměty nemáme. Z prvorepublikového období, nebo dokonce třeba z doby před koncem monarchie, toho zřejmě mnoho nezískáme, to by byl skoro zázrak," podotkla Czinegová.

Četník Karel Kněz ve službě, na snímku vpravo
Mojmír Ševčík ukazuje uniformu svého otce Alfonse, který obdržel jako legionář...

Zlínští muzejníci uvítají četnické uniformy i další předměty připomínající historii tohoto povolání.

Ve Zlíně byla třeba až do roku 1935 jen malá strážnická stanice, která podléhala velení z Uherského Hradiště.

Z toho, co lidé doma najdou, vznikne kniha. Zatím se má věnovat pouze Zlínu a nejbližšímu okolí. Na nápad přivedl historiky obrovský zájem o loňskou výstavu Místo činu, kterou uspořádali společně s krajskou policií.

Majitelé dokumentů se sami rozhodnou, jestli je muzeu poskytnou k prostudování, nebo je i věnují.

Ve Vsetíně loni mapovali osmdesátá léta

Takový systém doplňování sbírek není v zemi nijak výjimečný. Ve Vsetíně třeba loni sháněli cokoliv, co se týká období do osmdesátých let minulého století, největší zájem měli o typickou modu, ale třeba také elektrospotřebiče nebo plakáty. Důležité přitom bylo, aby předměty, které lidé muzeu věnovali, měly svůj příběh (více zde).

To platilo také v případě hraček, které lidé nosili do zlínského muzea. "Přišla starší dáma a věnovala muzeu svou panenku. Opatrovala ji celý život a byla ráda, že ji uvidí další lidé," popsala tehdy etnografka Alena Prudká.

"Takové akce jsou výborný zdroj sbírkových předmětů. Najdou se díky nim pomíjivé věci, které nejčastěji končily v popelnici," souhlasila Romana Habartová, vedoucí krajského odboru kultury, která donedávna vedla etnografické oddělení Slováckého muzea.