Otočit kohoutkem už pro ně přestává být běžnou věcí. Voda sice zatím teče, ale třeba díky tomu, že ji do obecního vodojemu přivezli a přečerpali z cisterny. Původní prameny a studny vysychají.
„Vodu musíme dovážet z Komárna a dalších míst, jinak bychom byli na suchu,“ popsal starosta Rajnochovic na Kroměřížsku Antonín Uhřík.
Takové řešení však nevydrží dlouho, a tak obec zároveň hledá další prameny. Jenže míst, která nejsou napojená na veřejnou vodovodní síť, je v kraji celá řada.
Situace může být horší než loni
Problém trvá od loňského léta, které bylo extrémně horké a suché. Povodí hlásila historicky nejnižší průtoky v řekách, voda chyběla i ve vodárenských nádržích. Podzim a současná zima už potíže jen prohlubují.
„Pokud se zásoby nedoplní, bude letos situace ještě horší. Je naprosto zřejmé, že jde o obrovský a navíc plošný problém,“ upozornil krajský radní odpovědný za životní prostředí Ivan Mařák.
Nejhorší je situace tam, kde mají lidé vlastní studny. Dávno už ale začaly vysychat i hloubkové vrty.
„Věřím, že se tomu přizpůsobí dotační výzvy, protože obce budou potřebovat peníze,“ podotkl Mařák.
Finanční pomoc už má připravenou i Zlínský kraj, dotace bude možné kombinovat.
Potíž může nastat v okamžiku, kdy nové vrty a stavby nezapadnou do vodohospodářských plánů obcí. Ty by se pak musely měnit, což je poměrně zdlouhavý proces.
Vytrvalé deště ani sníh nebudou
„Momentálně je hladina spodní vody v kraji mimořádně nízká a krátkodobé deště, které teď občas přicházejí, ji nezvednou,“ uvedla vedoucí oddělení hydrologie Českého hydrometeorologického ústavu v Brně Eva Soukalová.
Spodní vodu dokáže doplnit jedině silná vrstva sněhu, která bude pomalu odtávat. Druhou možností jsou vytrvalé, ale ne prudké deště. Nic z toho však předpověď počasí na nejbližší dobu neslibuje. A obcím tak utíká čas.
Rajnochovice mají v současnosti dva vodojemy, které potřeby bez potíží pokryly. V létě navíc zvládaly i nával turistů, kteří přijíždějí na rekreační chaty. Těch je v Rajnochovicích víc než stálých adres a u všech je potřeba zalévat zahrady.
Extrémní počasí však zdroje vody vyčerpalo.
„Udělali jsme sondy, které našly několik závad na potrubí. Postupně je opravujeme, aby voda neunikala, hlavní problém ale zůstává ten, že nepřitéká další,“ řekl Uhřík. Doufat může jen v nové vrty, které tady plánují.
Obec shání peníze na druhý vodojem
Nedaleká obec Brusné během letního sucha také využila meziobecní výpomoc. Kde vodu měli, rozváželi ji do okolí.
Situaci tady komplikuje i skutečnost, že se obec rozrůstá. Má dvě lokality s novými domy, a jakmile se začaly stavby napojovat na obecní vodovod, bylo jasné, že nebude stačit. Dnes už vědí, že u stávajícího vodojemu další zdroje vody nejsou.
„Musíme postavit nový na protilehlém kopci. Bude zhruba dvojnásobný, s kapacitou sto kubíků,“ řekla starostka Jana Sedláková.
Malá obec s 250 obyvateli tak musí sehnat 3,8 milionu korun. Se stavbou proto počká na dotace.
V šedesáti metrech našli slanou vodu
Řešením je napojení obce na Vodovody a Kanalizace, tomu se ale brání, protože chtějí pro své obyvatele udržet nízké ceny vody.
Zatímco z obecního vodovodu na Kroměřížsku teče kubík průměrně za cenu mezi 20 a 30 korunami, centrální rozvod je za 36 korun.
Na Vsetínsku účtují za obecní vodu kolem 35 korun, VaK dodává za 46.
„Do budoucna se tomu ale nevyhneme a domy budou postupně přecházet na vodu od VaK,“ míní starosta Francovy Lhoty Karel Matůš.
I tady chtěli nejprve řešit vysychající studny novým vrtem, ten ale dopadl hůř, než čekali.
„Vodu jsme našli v hloubce šedesáti metrů a v blízkosti stávajících studní. To by bylo ideální. Jenomže byla slaná,“ řekl Matůš.
Vysvětlení překvapivého jevu nemá a ani by mu nepomohlo. „Podstatné je, že to tak nemůžeme nechat. Zatím plníme vodojemy dováženou vodou a chystáme změny přípojek,“ dodal starosta.
Hladiny spodní vody jsou o 30 centimetrů níž než loni
Oproti loňskému lednu jsou hladiny spodních vod ve Zlínském kraji v průměru o 30 centimetrů níž.
Například ve Zlíně na Příluku jde o dvaceticentimetrový rozdíl, v Uherském Hradišti hlásí měřicí body až dvojnásobek. Nejhorší je situace v povodí Bečvy.
V minulosti se podobná situace opakovala několikrát, největší sucho doložené měřením bylo v roce 1904. Pravidelně se hladiny měří od 60. let a sucha se objevovala zhruba v desetiletých intervalech. Celé zemi výrazně chyběla voda v roce 1947, Moravu pak postihlo mimořádné sucho i v letech 1974 a 1984.
