Bitva na Luckém poli je vyobrazena v publikaci Česko-moravská kronika od Karla...

Bitva na Luckém poli je vyobrazena v publikaci Česko-moravská kronika od Karla Vladislava Zapa z roku 1862. | foto: OÚ Dolní Němčí

Lucká bitva rozhodla, Bílé Karpaty se vymanily z Uher a patří Moravě

  • 14
Byla nečekaná, krvavá a pro budoucnost Bílých Karpat stěžejní. Před devíti sty lety, v roce 1116, se na Uherskobrodsku odehrála bitva na Luckém poli, která výrazně napomohla k tomu, že se region nestal součástí Uher.

Dějištěm bitvy bylo pravděpodobně území dnešního Dolního Němčí.

Významné boje teď na okraji obce u křížení cyklostezek na sousední Nivnici a Hluk připomíná památný kámen.

Významné boje na okraji Dolního Němčí nově připomíná památný kámen.

„Skutečné pravdy o bitevním poli se pravděpodobně nedobereme, ovšem fakt, že před devíti sty lety se mezi Olšavou a hřebenem Bílých Karpat odehrál důležitý mezinárodní střet, je nezpochybnitelný,“ konstatoval dokumentarista a koordinátor výročních aktivit v Dolním Němčí Petr Slinták.

Podle historických pramenů se v tehdejší Lucké provincii na začátku 12. století proti sobě postavila vojska uherského a českého panovníka. Velké oběti byly na obou stranách, ale český kníže Vladislav I. nad uherským králem Štěpánem nakonec zvítězil.

„Byl to zlomový okamžik a počátek proměny, díky které se hranice Moravy posunuly a Bílé Karpaty se nestaly součástí tehdejších Uher,“ vysvětlil historik a ředitel Moravského zemského muzea v Brně Jiří Mitáček.

Levý břeh řeky Olšavy i území končící hřebenem Bílých Karpat od té doby už napořád zůstaly součástí českého státu. A platí to dodnes.

Po pádu Velké Moravy byl region územím nikoho

Území kolem řeky Olšavy tehdy oddělovalo českou a uherskou stranu. Bylo málo osídlené, plné lesů, kočovníků, vyděděnců, odehrávaly se tady menší či větší boje a dlouhodobě byla znát nadvláda Uhrů.

„Od pádu Velké Moravy bylo toto místo, orámované řekou Olšavou, Moravou a Váhem, územím nikoho,“ upřesnil Mitáček.

Proč k bitvě v roce 1116 vůbec došlo, ale odborníci příliš neobjasnili. Původně se totiž oba panovníci chtěli na tomto místě sejít kvůli obnovení mírové dohody a přátelství mezi českým státem a Uhrami.

Dělávali to tak i v minulosti. Popisuje to ve své kronice i Kosmas, který na Lucké pole údajně přijel v roce 1099. Tehdy se tady kvůli obnovení míru sešel český kníže Břetislav II. a jeho uherský protějšek král Koloman.

Přátelství mezi nimi ale netrvalo moc dlouho a vzájemné souboje o hraniční území pod Bílými Karpaty pokračovaly. Teprve po krvavém souboji před devíti sty lety se situace ustálila a vliv moravské strany rostl čím dál víc.