BAŤOVSKÁ ARCHITEKTURA. Společenský dům v Otrokovicích vznikl podle návrhu...

BAŤOVSKÁ ARCHITEKTURA. Společenský dům v Otrokovicích vznikl podle návrhu Vladimíra Karfíka. Slavnostně byl otevřen 1. května 1936. | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Společenský dům slaví 80 let, do Karfíkovy budovy se jezdilo za zábavou

  • 3
Hotel Baťov – Společenský dům v Otrokovicích slaví 80 let. Budova vznikla coby centrum zábavy pro zaměstnance Baťových závodů. Architekt Vladimír Karfík se při přípravě nyní oceňované stavby dokázal skvěle vypořádat s podmáčeným územím, kde dříve bylo kalné jezero bahnité vody.

Když v roce 1929 začala – tehdy se prudce rozvíjející – firma Baťa stavět tovární sídliště v Otrokovicích, volba padla na Bahňák. Tato část města měla všechno, co Tomáš Baťa potřeboval.

„Satelity, které firma zakládala, měly několik věcí společné: levné pozemky mimo velkou aglomeraci, blízkost řeky, dostupnost po železnici – a také fakt, že ležely v záplavovém území,“ popsala Ladislava Horňáková, která ve zlínské krajské galerii spravuje sbírku architektury.

Baťov se stal prvním zlínským satelitem. A stejně jako Zlín se dočkal své typické architektonické tváře: tovární část doplňovaly obytné domky a před vstupem do fabriky vznikl po vzoru zlínského náměstí Míru velký prostor s parkem.

Celému prostranství dodnes dominuje Společenský dům, jehož provoz byl zahájen 1. května 1936. Šlo o projekt světoznámého architekta Vladimíra Karfíka.

Pravidelný trojcípý půdorys funkcionalistické budovy ve tvaru písmene Y se ztotožňuje s tvarem vrtule letadla. Ten má symbolizovat tragickou smrt zakladatele koncernu Tomáše Bati.

„Karfík se svým projektem zvítězil v soutěži nad Gahurou a Vítkem, možná mu pomohlo i tohle zdůvodnění. Rozhodovat ale mohlo i urbanistické nebo ekonomické hledisko,“ řekla Horňáková.

Otrokovice mohly být základna naší firmy, litoval Tomáš Baťa

Stavba trvala pouhých jedenáct měsíců, přitom však byla extrémně náročná. Na místě dříve bylo kalné jezero bahnité vody s naplavenou půdou z nedalekého kopce Tresného.

Jenže Karfík a baťovští projektanti si s tím poradili. Naváželi sem zeminu a pod ní vznikl důmyslný systém studní a kanálů, které odčerpávaly vodu pryč. Společenský dům stojí na betonových studních v hloubce přes šest metrů.

„Šlo o vysoce originální technologický postup,“ ocenila Horňáková.

Společenské domy tehdy firma Baťa stavěla ve všech svých satelitech. Ubytovávala v nich hosty, dočasně i svoje pracovníky odjinud a nabízela zaměstnancům zábavu na jednom místě.

„Součástí Karfíkova projektu byl i nedaleký obchodní dům nebo internáty,“ dodala Horňáková.

Mimochodem, Otrokovice se pro firmu staly důležitým místem, přesunuly se sem koželužny nebo papírny. Vyhovovala jim blízkost vydatného vodního zdroje, jenž ve Zlíně zoufale scházel.

Tomáš Baťa si jednou dokonce posteskl, že kdyby věděl, v jak obrovský kolos se rozroste jeho malá obuvnická dílna, uvažoval by o zakládání závodu právě v Otrokovicích. Jejich strategická poloha totiž byla daleko výhodnější, než tomu bylo v případě Zlína.

Jediné místo, kam za zábavou

Společenský dům ve 30. letech vzkvétal a stal se prestižní adresou, kde se konala boxerská, kulečníková či šachová klání, nechyběly ale ani bohoslužby.

I po nástupu komunistů zůstala hlavní role budovy nadále stejná – poskytovat ubytování a možnosti, jak trávit volný čas. Na „Spolák“, jak se mu odnepaměti přezdívá, se už tehdy sjížděli za zábavou lidé z celého okolí.

Program oslav 80 let

Akce k příležitosti oslav 80 let otrokovického hotelu Baťov – Společenského domu začaly tento víkend. V sobotu 10. a neděli 11. září se od 9 do 18 hodin uskuteční den otevřených dveří, při kterém si zájemci prohlédnou prostory hotelu, terasy a ukázku svatební tabule.V budově se navíc koná výstava Putování po stavbách slavných tvůrců Zlínského kraje, která bude přístupná do 30. září.V říjnu je na programu výstava o životě Jana Antonína Bati. Pro obdivovatele baťovských staveb se bude konat 31. října seminář o historii a současnosti Společenského domu a baťovské architektury za účasti významných tvůrců a žáků světoznámého architekta Vladimíra Karfíka.

„Jako kluci jsme tam chodívali do herny na stolní fotbal nebo do různých kroužků,“ vzpomíná Ladislav Složil, který studoval na blízké otrokovické průmyslovce.

„Bylo to jediné místo v Otrokovicích, kam se dalo jít za zábavou, zatancovat si, sednout si na pivo... Národní podniky Rudý říjen (dnešní Continental Barum) a Svit tam pořádaly podnikové plesy a zábavy.“

Po roce 1989 se v rámci restitucí dostal hotel do vlastnictví firmy Kodek, od níž jej v roce 1994 získala společnost BEZA bystřického podnikatele Jiřího Bezy. A v roce 1996 jej od něj koupili slováčtí podnikatelé Jiří Mikoška a Petr Valenta.

„Budova byla totálně vybydlená a zdevastovaná, stala se z ní polorozpadlá ruina, kterou nikdo nechtěl. Netekla voda, netopilo se. Když jsme přišli do restaurace, na zemi bylo deset centimetrů ledu. Zamrzla i akvária,“ vzpomíná Mikoška, současný spoluvlastník a jednatel firmy, jíž objekt patří.

Mezi lidmi v Otrokovicích se traduje, že o Společenský dům mělo zájem i město, což však Mikoška vyvrací.

„Nikoho jsme nepředběhli, to je nesmysl. O možnosti koupit budovu jsme se dozvěděli a šli do toho. Byla sice v tragickém stavu, ale architektonicky se jednalo o výjimečný objekt,“ dodal.

Povodně přišly rok po opravě

Noví majitelé se pustili do rozsáhlé rekonstrukce budovy se 7 500 metry čtverečními podlahové plochy. Z přízemí udělali obchodní plochu, otevřeli tam dodnes fungující restauraci a hosté se vrátili zpátky.

Jenže už za rok přišla velká rána v podobě ničivých povodní, které v červenci 1997 zasáhly celý Baťov včetně Společenského domu. Ten doplatil i na dlouhá léta zanedbávanou údržbu zmíněného odvodňovacího systému.

„O odvodňovací koryta z baťovské éry se nikdo nestaral, začala zarůstat trávou a v podstatě se na ně zapomnělo,“ řekla Horňáková.

„Od sklepení až po přízemí jsme měli pět metrů vody. Byl to hrozný pocit, rok předtím jsme hotel koupili a rozjeli... Ale museli jsme se s tím vyrovnat a zase se pustit do oprav,“ konstatoval Mikoška.

Do plného provozu se budova vrátila až v létě 1998. I z toho je poznat, jak ji povodně poznamenaly.

Na přelomu milénia fungovaly ve Společenském domě vyhlášené diskotéky a budově se dařilo. V letech 2003–2006 pak přišla řada na další menší úpravy.

„Během deseti let jsme do oprav investovali kolem 50 milionů korun,“ doplnil Mikoška.

Budova se stala národní kulturní památkou

Chtělo by to i víc, ale majitele brzdily právní spory, kvůli nimž padla i slíbená dotace, finanční instituce jim navíc nechtěly půjčit peníze. V roce 2014 se však objevila nová naděje. Společenský dům totiž získal status národní kulturní památky (více zde).

„Chceme toho využít a získat peníze na rekonstrukci,“ nezastírá Mikoška, který si je vědom toho, že ve městě má konkurenci.

Městské plesy a jiné akce se konají v Otrokovické Besedě a v centru stojí další hotel.

„Ale kouzlo této budovy je nadčasové a věřím, že po opravě bude ještě atraktivnější. Už dnes děláme akce od menších svateb až po velké konference,“ líčí.

Přitom majitelé dostali nabídky, aby hotel prodali. Místo něj by zde vznikla léčebna dlouhodobě nemocných.

„Odmítli jsme, byla by to škoda. Jde o jedno z nejvíce ceněných Karfíkových děl,“ podotkl Mikoška.