Přestože žně nejsou ještě v polovině, vypadá to letos na velmi bohatou sklizeň. Pokud bude počasí slušné a vedra nebudou pokračovat další týdny, mělo by být více obilí, kukuřice i řepky. To dělá radost zemědělcům, kteří po delším čase nemají pouze důvod naříkat.
"Výnosy jsou zatím zhruba o třicet procent vyšší než loni, ale loňský rok byl pro nás velmi špatný," potvrdil pro ČTK ředitel krajské agrární komory ve Zlíně Josef Radílek.
Hojnost úrody má dopad i na výkupní ceny surovin, které teď klesají. Kilo pšenice stávalo v horších časech zemědělců šest korun, dnes vyjde na čtyři koruny.
"Pokud budou výnosy vyšší, měly by jít ceny pečiva dolů. Těžko ale říci, jak se obchodníci zachovají," naznačil Jindřich Václavek z tečovického zemědělského družstva Zemet.
Ceny se domlouvají dopředu
Čistě matematicky je to jasné. Takové zákonitosti nicméně v obchodě s potravinami bohužel ne vždy fungují.
"Zlevňovat určitě nebudeme. Máme ceny mouky dopředu nasmlouvané," vysvětlila vedoucí pekárny v Přílepech Jitka Březíková. "Navíc u nás děláme 90 procent práce ručně. A lidská ruka je drahá," zdůraznila.
Někteří pekaři zase říkají, že by cena mouky musela spadnout o dvě až tři koruny za kilo a teprve tehdy by možná uvažovali o zlevnění rohlíku o 20 haléřů. Jinak jim nižší výkupní ceny spíš pomáhají snížit ztráty, do kterých se v posledních letech dostávají.
"Myslím si, že by se bohatá úroda mohla na cenách pečiva projevit. Na druhou stranu je ale fakt, že suroviny jsou jen jednou z nákladových položek," naznačil majitel zlínského zemědělského holdingu Lukrom Zdeněk Červenka. "S cenou naší krmné směsi půjdeme však dolů," dodal.
Jeho holding hospodaří ve Zlínském i v Jihomoravském kraji. Právě tam jsou žně nejdále. Řepky Lukrom sklidil zhruba čtyři tuny, s pšenicí začíná.
"Vypadá to zatím skvěle. Oproti loňskému roku, který byl velmi slabý, budou výnosy až extrémní," potěšilo Červenku.
"Letošní výnosy budou lepší než loni, otázka je, o kolik to bude," podotkl Václavek ze společnosti Zemet. Tak sklidili ozimý ječmen a pár hektarů rané pšenice. Teď začínají s řepkou. A těší se z teplého a suchého počasí bez srážek, které je pro žně naprosto ideální.
Žně začaly pozdě, vedro je urychlilo
Podle šéfa krajské agrární komory Radílka se letošní výnosy přibližují roku 2011, kdy zemědělci v regionu sklidili 6,18 tuny obilovin na hektar a 3,46 tuny řepky.
Loni poklesly výnosy na 3,93 tuny u obilovin a u řepky na 2,58 tuny. Špatnou úrodu zavinily mrazy, které pak vystřídalo sucho.
Ani tento rok není zdaleka ideální. Žně začaly později kvůli dlouhé zimě a následnému chladnému a deštivému počasí. Současná vedra sklizeň zase urychlily.
Ovšem pozor: pokud by tropické teploty panovaly ještě několik týdnů, mohlo by to obilí i řepku, které jsou ještě na poli, ohrozit.
"Abnormální vedra plodinám nesvědčí," přitakal také šéf kroměřížské agrární komory Milan Hebnar. "Zrna mohou zasychat, i když jsou klasy ještě zelené," přiblížil.
Sucho straší i pěstitele ovoce a zeleniny
Pokračující sucha mohou negativně ovlivnit i úrodu plodin, které se sklízejí později, jako je kukuřice či slunečnice. Deficit vláhy už je podle zemědělců patrný dnes, zatím ovšem není situace tak vážná.
O něco hůře než zemědělci jsou na tom pěstitelé ovoce a zeleniny. Snad vyjma vinařů, kteří si zatím na nedostatek vláhy nestěžují.
"Pod jabloňovými stromy už jsou vypálená kola trávy od toho, jak si strom bere z půdy vláhu. Plody zatím vypadají dobře a rychle dozrávají, za týden to ale může být při současném počasí horší," řekl pěstitel Daniel Loučka ze Zlína.
Sucha by mohla ohrozit i úrodu švestek, kterých je na stromech po loňském mizerném roku opravdu hodně.
Naopak vinice, jež tolik vláhy nepotřebují, se drží. Hrozny však mohou dostat úžeh, což se pozná podle toho, že ještě zelené bobule dostávají rezavou barvu a scvrkávají se.
