Osm mužů v teplém oblečení s gumáky na nohou přidržuje velkou síť.
„Tahejte, chlapi. Opatrně!“ volají rybáři.
V síti se pleskají desítky ryb, které z vody vytáhlo zařízení připomínající malý jeřáb.
Za asistence rybářů přemisťuje ryby na korbu nákladního vozu, kde se rozdělují a třídí do připravených vaniček. Auto je najeté na vyvýšené betonové plošině, která je schovaná ve vodě. Sotva co muži vyprázdní jednu síť, hned je čeká další.
Podzimní výlov rybníka není žádná romantická rybařina.
„Pracuje se celkem tvrdě, děláme ve dne i v noci,“ prohodí jeden z mužů, jenž si skočí ohřát ruce k malému táboráčku, doutnajícímu na břehu.
Od úst mu jde pára. Je časně zrána a teploměr ukazuje minus tři stupně, všude kolem se válí mlha.
Když se po chvíli rozestoupí a mraky prosvítí slunce, je krásně vidět velikost Svárovského rybníka v Záhlinicích.
Má skoro šedesát hektarů, ale kdo by si myslel, že jej tvoří velká masa vody, je na omylu. Z velké části je nádrž vyschlá a voda tvoří spíš jen ostrůvky.
Celý výlov se odehrává v jednom z nich, těsně u břehu. „Říká se tomu loviště. Je to místo, kam předtím stahujeme vodu a naženeme ryby,“ popisuje Antonín Pálka, který se o záhlinické rybníky stará.
V Záhlinicích by rádi vylovili padesát tun ryb
Samotný výlov, který tu zahájili v úterý a jenž pokračuje po zbytek týdne, je vyvrcholením několikadenních příprav.
„Mimo práce na rybníce zahrnují také důkladnou přípravu techniky,“ vysvětluje Pálka, který na výlov bedlivě dohlíží.
Z vody je potřeba dostat všechny ryby - amury, tolstolobiky, ale i sumce, štiky či candáty. A pochopitelně kapry, kterých je nejvíc a v předvánočním čase jsou nejžádanější.
Nákladní auta vozí náklad do Chropyně, kde ryby počkají do Vánoc. Před svátky se odtud rozvezou k prodeji.
„Ryby, které odsud taháme, mají naštěstí správné rozměry. Zatím to nemáme sečteno, ale našim přáním je vylovit padesát tun,“ doufá správce rybníka.
Letošní rok mu zatím přinesl spíše trápení. Kvůli dlouhotrvajícím vedrům mu spousta ryb uhynula, už v srpnu musel dělat takzvané nouzové odlovy.
„Největší úhyn byl mezi dravými rybami, jako jsou štiky či candáti. Teplou vodu a nedostatek kyslíku totiž snášejí nejhůře. Už teď odhaduji škody kolem milionu korun,“ posteskl si.
Rybáři si přejí déšť
Pomřely ale i mladé ryby, jež chtěl do rybníka vysadit příští rok. Dalším velkým problémem jsou rybožraví ptáci.
„Podívejte, tam je asi sto padesát volavek bílých a stejný počet volavek popelavých. Už měsíc jsou tu kormoráni,“ ukazuje do středu rybníka, kde ve vodě postávají hejna ptáků.
I oni těží z nedostatku vody. „Jen na kapřím plůdku udělali škody asi za dvě stě tisíc,“ upozornil Pálka.
S obavami hledí do budoucnosti také jeho další kolegové z regionu.
„Velká sucha přetrvávají. Už pět měsíců nám v podstatě do rybníků nepřitéká voda. Ta teče jen ven. Přitom potřebujeme vodu na sádky a na chov ryb do dalšího roku. Chce to déšť,“ shrnuje správce hustopečských rybníků nedaleko Valašského Meziříčí Slavoj Haška.
I on se musel potýkat s velkým úhynem ryb, výlovy ho však příjemně překvapily. „Na to, jak hrozně to vypadalo v létě, tak je výsledek ještě slušný.“
Cenu ryb určují hlavně jihočeští rybníkáři
Umírající pstruzi dělají starosti hospodáři zlínské organizace Moravského rybářského svazu Vojtěchu Bašátkovi. Chovné potoky vysychají, pstruzi se ani nedostanou ke tření.
„Úbytek bohužel bude znát. Stromy naštěstí v tomto období už nepotřebují tolik vláhy, ale i tak by to chtělo déšť. A pořádně dlouhý. Bohužel větru a dešti poručit neumíme,“ říká s úsměvem Bašátek.
Přestože jsou správci rybníků ve ztrátě, lidé se nemusejí obávat, že by například za vánočního kapra zaplatili výrazně víc než loni.
„Cena se nepohne, maximálně o korunu či dvě,“ odhaduje Pálka.
Cenu ryby na trhu totiž podle něj určují hlavně jihočeští rybníkáři.
„A oni takové ztráty nemají. Mají totiž mnohem víc vody a letní vedra se jich příliš nedotkla,“ dodává Pálka.
