„Telefonických i e-mailových dotazů věnovaných údržbě vodovodního systému a jakosti vody jsme v posledních dnech obdrželi hodně,“ potvrdila Markéta Bártová, mluvčí společnosti Moravská vodárenská. Ta v kraji zásobuje vodou desítky obcí a měst včetně Zlína.
V Praze stálo za znečištěním vody nezmapované slepé rameno. Viry a bakterie se ovšem podle všeho mohou do vodovodu dostat i přes staré a poškozené potrubí. Podle odborníků prý ale není důvod k jakékoliv panice. A to přesto, že jen ve Zlíně zasahovali loni vodaři u 488 poruch vodovodu.
„Ke kontaminaci dodávané pitné vody fekálním znečištěním, tedy odpadními vodami, ve městě v posledních deseti letech a ani předtím nedošlo,“ ujistila Bártová.
Výraznější znečištění pitné vody v posledních letech nezaregistrovaly ani další velké vodárny působící v regionu. Firmy navíc musejí ze zákona dodržet přísné limity kvality vody. Průběžně ji proto testují akreditované laboratoře.
Poslední velkou událost, která zasáhla do chuti i složení pitné vody, tak představují povodně z roku 1997. Záplavy tehdy vyřadily z provozu úpravnu vody v Tlumačově. Zásobování vodovodní sítě v celém Zlíně pak musela zvládnout pouze úpravna na Klečůvce. „Vzhledem ke změně směru proudění vody v potrubí jsme tehdy z opatrnosti obyvatelům Zlína doporučili vodu převařovat,“ řekla Eva Javoříková z krajské hygienické stanice.
Potrubí v Kroměříži pokládali už za Rakouska-Uherska
První veřejný vodovod začal v krajském městě fungovat v polovině 20. let v éře Tomáše Bati. Žádné funkční vodovodní trubky z této doby však už pod Zlínem nenajdete. „Nejstarší stále využívané potrubí pochází ze 40. let minulého století. Funguje hlavně ve čtvrtích s baťovskou zástavbou,“ konstatovala Bártová. Jde například o Zálešnou nebo Podvesnou.
Že by přitom bylo potrubí, které svým věkem aspiruje na muzejní exponát, zároveň nejnáchylnější k poruchám, údajně neplatí. „Nejvíce závad registrujeme u vodovodního řadu vybudovaného za socialismu. Trubky nebyly v akcích Z dobře obsypané, navíc jsou z nekvalitních materiálů, proto praskají,“ informoval Eduard Sedlář, vedoucí provozu pitné vody Vodovodů a kanalizací Kroměříž.
Právě v Kroměříži mají z oslovených měst v kraji vůbec nejstarší úseky potrubí. Část z nich pamatuje rok 1918, některé trubky dokonce vznikly už za Rakouska-Uherska. „Poruchy na nich zaznamenáváme zřídka, spíše je musíme čistit od nánosů,“ přiblížil Sedlář.
Přesto prochází vodovodní systém v Kroměříži i dalších městech postupnou obměnou. Stejně je tomu také ve Vsetíně, kde voda do kohoutků domácností putuje i v 70 let starých trubkách.
„Postupně se jich zbavujeme. Staré potrubí bývá vyrobeno z šedé litiny, která je křehká a praská. Dnešní trubky už jsou z mnohem pevnější ocelové litiny,“ vysvětlil vedoucí provozu vsetínských vodovodů a kanalizací Miroslav Chmela.
Nejstarší úsek dodnes provozovaného vodovodního řadu v Uherském Hradišti pochází z roku 1925. Měří zhruba 300 metrů a vede pod ulicemi Boženy Němcové a Svatováclavská. „V převážné části centra města je původní potrubí vybudované v roce 1932,“ podotkl ředitel Slováckých vodáren a kanalizací Lubomír Trachtulec.
Na havárie vodovodního potrubí, kterých ve městě vzniká kolem 10 až 15 za rok, mají nejvýraznější vliv špatné uložení trubek, nepřiměřená blízkost dalších inženýrských sítí, dopravní zatížení ploch nad potrubím a klimatické podmínky.
