I když to ani jedna strana sporu neřekne naplno, může jít o vyřizování účtů kvůli kauze zlínských vodáren, které provozuje Moravská vodárenská, jež je součástí koncernu Veolia. Otrokovice tento model dlouhodobě kritizují a podávají proti němu žaloby. Zlín jako hlavní akcionář Vodovodů a kanalizací Zlín (VaK) tak ostrý přístup nemá.
A z vedení magistrátu se nyní navíc ozývají návrhy, že by se mělo změnit solidární vodné a stočné – v neprospěch Otrokovic.
Vývoj ceny vody na Zlínsku
Zdroj: Moravská vodárenská |
Od roku 2010 platí lidé na Zlínsku za vodu všude stejně, i když jsou v některých městech a obcích náklady na její dodávku či čištění vyšší. Nejvyšší jsou právě v Otrokovicích, protože tamní čističku vlastní firma Toma, nikoliv VaK jako jinde.
„Tuto praxi je podle mě potřeba změnit. Nevidím jediný důvod, proč by měli obyvatelé Zlína doplácet na to, že Otrokovice čistí vodu u zahraniční společnosti,“ prohlásil náměstek zlínského primátora Ondřej Běták (STAN).
„Jsem pro zachování solidárního vodného a stočného na Zlínsku, ale s odstraněním systémové chyby na straně Otrokovic,“ dodal primátor Miroslav Adámek (STAN).
Ani on, ani Běták napřímo neřekli, že by chtěli solidární vodné a stočné zrušit, ale hodlají diskutovat minimálně o jeho úpravě, o míře solidarity. Pokud by si Otrokovice převzaly své náklady, zlevnil by totiž podle nich kubík vody ve Zlíně o dvě koruny – ze zhruba 86 na 84 korun.
Otrokovice naopak logicky těžko nesou fakt, že by se u nich cena za vodu zvýšila.
„Takový návrh ze strany Zlína mě zaskočil, nepovažuji ho za férový. Neměli jsme nikdy šanci situaci ohledně čističky ovlivnit, nemůžou trestat naše lidi a zlevnit vodu ve Zlíně na úkor Otrokovic,“ reagoval otrokovický starosta Jaroslav Budek (ČSSD).
Podle něj by v případě zdražení vody v Otrokovicích tamější radnice nárůst ceny lidem kompenzovala z vlastních zdrojů.
Komu patří čistička?
Běták v tiskové zprávě města uvedl, že „vedení Otrokovic dopustilo, že čistírna skončila u zahraničního majitele, a ne v rukou samosprávy“. Faktem ale je, že čistička patřila někdejšímu Svitu a po jeho krachu přešla na společnost Toma, což je výhradně tuzemská firma.
„Politici, ať již na celostátní, či místní úrovni, by se neměli vůbec míchat do podnikatelských aktivit a vztahů,“ vzkázal šéf Tomy Radek Heger.
Běták po upozornění MF DNES, že Toma je česká firma, reagoval, že se výše zmíněné dozvěděl od vedení VaK. „Ukázalo se, že jde o chybnou informaci,“ přiznal Běták.
Moravská vodárenská platí Tomě ročně kolem 30 milionů korun. „Čištění odpadních vod je v Otrokovicích o 15 milionů korun dražší, než kdyby se to dělalo na naší čistírně odpadních vod. Otázka vodného a stočného je ale politické rozhodnutí,“ sdělil předseda představenstva vodáren Svatopluk Březík.
Upravit solidární vodné a stočné může jen valná hromada VaK, jejichž akcionáři jsou většinou města a obce. Největším je se 47 procenty Zlín. K prosazení změny by mu tak stačilo další město či obec s více než třemi procenty akcií.
„Neměli bychom bojovat s ostatními akcionáři a najít dohodu,“ zmínil Běták.
O situaci chtějí jednat i Otrokovice. První pokus však nedopadl dobře. Když Budek navrhl Adámkovi čtyři termíny na osobní setkání, zlínský primátor přišel s pátým a také s tím, že by u toho byl náměstek Běták a právník města. Na to Budek nekývnul, protože věc chtěl nejprve řešit mezi čtyřma očima jen s Adámkem.
Další spor může přijít kvůli dopravnímu podniku
Cena vody v regionu začala výrazněji růst (letos poprvé mírně klesla) poté, co Moravská vodárenská převzala VaK v roce 2004. Soud ale i na základě žaloby Otrokovic rozhodl, že valná hromada VaK, na které se schvaloval prodej části podniku koncernu, byla neplatná (viz též Soud rozsekl spor o vodu ve Zlíně. Chybovala radnice, banka a Veolia).
Jiný soud teď posuzuje platnost klíčových smluv – a opět i na základě žaloby Otrokovic (viz též Soud o provozování zlínských vodáren se opět odkládá. Už potřetí).
„Bojujeme za levnější vodu pro všechny na Zlínsku. Od sousedního města to proto není ideální postoj,“ podotkl místostarosta Otrokovic Jiří Veselý (ANO). Mimochodem, právě toto hnutí je ve vedení obou radnic.
Zlínský náměstek primátora Jiří Korec (ANO) si myslí, že by Otrokovice mohly s Tomou vyjednat nižší cenu, případně čističku odkoupit a vložit do VaK.
„Pak by mohla klesnout voda v Otrokovicích,“ míní Korec, podle něhož by městu mohly přispět i další akcionáři vodáren.
Budek ale tuto variantu považuje za „sci-fi“ a podobně se vyjadřuje i ředitel Tomy. „Tuto možnost si nedovedu představit,“ uvedl Heger.
O tom, že vztahy mezi Zlínem a Otrokovicemi nejsou ideální, svědčí i fakt, že Běták by rád změnil poměry v dopravním podniku, který vlastní obě města: Zlín má 87, Otrokovice 13 procent. A tomu zhruba odpovídají i jejich finanční příspěvky. Rozhodování je ale 50 na 50.
„Zlín doplácí na kilometry ujeté mimo jeho katastr. Rozhodovací kompetence by měly odpovídat majetkovým podílům,“ navrhuje Běták.
„Nemáme zájem v dopravním podniku cokoliv blokovat, ale Zlín nás tam chce asi válcovat jako ve VaK. Považuju to za formu nátlaku,“ ohradil se Budek.
