Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ve Zlíně se ze mě stal umělec, říká Vlasta Redl

  17:08aktualizováno  17:08
Zpěvák a skladatel Vlasta Redl vystoupí ve Zlíně, kde odehraje hned dva koncerty. Ke krajskému městu má vřelý vztah: prožil tady dlouhá léta, během nichž složil zásadní hity své hudební kariéry. Jeho koncert v pondělí 10. prosince je vyprodaný, pořadatelé proto připravili ještě jedno vystoupení.

Vlasta Redl vyprodal koncert ve Zlíně, pořadatelé tedy přidali ještě jeden. | foto: David Webr

Redl se skupinou Naše nová kapela tak zahraje i v neděli 9. prosince. Protože on i jeho spoluhráči jsou ve Zlíně jako doma, dá se očekávat, že oba koncerty budou skutečným zážitkem.

Vlasta Redl

Narodil se v roce 1959 a mládí prožil ve Valašském Meziříčí-Poličné, kde s amatérskými kapelami vystupoval na tanečních zábavách. V 80. letech se přestěhoval do Zlína (tehdy ještě Gottwaldova) a začal spolupracovat se skupinou AG Flek.

V roce 1996 vytvořil sestavu Každý den jinak, ale od roku 2007 hrál sám nebo v triu se Samsonem Lenkem a Slávkem Janouškem. Nyní vystupuje se skupinou Naše nová kapela. Některé jeho písničky, především Sbohem galánečko, doslova zlidověly.

Redl píše také divadelní a filmovou hudbu. V loňském roce vyšla jeho knižní prvotina My tři a já. Ať už sólově, v triu nebo se skupinou vydal celkem třináct alb.

Berete koncert ve Zlíně jinak než ty ostatní?
Nepochybně. Dvanáct let jsem tady bydlel, mám tu spoustu bývalých spoluhráčů, sousedů a dnes už i příbuzných. To je kus osobního života. Ale i kus práce. Ve Zlíně jsem napsal desítky, možná stovky svých nejlepších textů i řadu svých nejznámějších písniček jako Sbohem galánečko, Křupavá srdíčka... Vlastně skoro všechny rané folkůvky, které mi umožnily se muzikou živit. Zlín byl posledním městem, kde jsem ještě pár let musel vstávat o půl páté a dobíhat trolejbus, abych stihl být v šest v práci. Město, kde jsem se ze skladníka a uklízečky na gymplu stal umělcem. To se zapomenout nedá. Protože tady ještě stále občas ve studiu u Ivoše Viktorina něco nahráváme, většinou tady přitom i přespávám, takže se dá říct, že tu tak trochu bydlím dodnes.

Na koncertě asi budete mít spoustu známých, že?
Půlka naší kapely taky pochází ze Zlína, takže když pozveme všechny kamarády a známé, jsme pak při koncertě skoro vděční za každou novou tvář v hledišti.

Chystáte do Zlína nějakou novinku, kterou jste ještě nehrál? Nebo nějaké jiné aranžmá?
Do Zlína se vždycky v kapele kujou nějaké extra pikle. Také letos jsme si vymysleli něco, co souvisí s naší dávnou spoluprací s místními umělci, ale nevím, jestli mám to překvapení vyzradit.

Existuje nějaká písnička, kterou hrajete raději než ostatní?
Vždycky je během koncertu něco, na co se člověk těší o něco víc. Někdy proto, že se to hraje tak nějak samo, bez stresu, nebo že u toho lidi nejvíc šílí. Ale spíš se to pořád mění podle toho, jak kapela do písniček proniká, jak se zlepšuje dynamika, feeling nebo jak přibývá muzikantských fórů. Někdy člověk zjistí až po vystoupení, co hrál nejraději. Ale kdyby se nějaké písničce stalo, že bychom ji hráli méně rádi než ostatní, okamžitě by letěla přes palubu.

Máte doma velké množství kytar. Hrajete na koncertech stále na tytéž, nebo občas vyberete i nějakou jinou?
Zas tolik kytar už nemám, něco si rozebralo potomstvo, něco jsem rozpůjčoval kamarádům. Je pravda, že občas mi někdo přiveze nějaké nástroje nebo aparáty na testy, tak je potom vozíme po šňůrách. Ale popravdě řečeno, hraju radši na něco, kde umím poslepu nahmatat hlasitost. Nové kytary jsou mnohem dražší a v lecčems lepší, ale já jsem trémista, tak si nechci ještě nakládat. Proto hraju radši na ta svoje ohmataná vesla, a na ty drahé jen když mně rupne struna.

Máte ještě první vikomtku z Krnova?
Bohužel už dávno ne, vyměnil jsem ji za dražší a v jistém ohledu lepší kytaru. Dotyčný člověk ale vikomtku chtěl jen kvůli jejímu krku, takže ji hned rozebral. Ani nevím, co si z toho postavil, ale ten nástroj už neexistuje. Jinak bych ho vyhledal a koupil ji zpátky, abych měl památku.

Píšete teď i pro někoho jiného než pro sebe?
A víte, že jo? Právě jsem dopsal pro jednoho slavného saxofonistu takovou opravdu hodně sladkou, romantickou serenádu. Pro sopránsaxofon a pár statečných klavírů, velký patos... Jestli tu nahrávku nezvrtá, tak to bude megahit. Nebo taky ne. No a? Dneska mít megahit, to už je stejně spíš ostuda. Ale přesto bych ji rád zažil.

Uvažujete po vydání knihy My tři a já o něčem dalším?
Ano, mám rozepsané další dvě knížky. V lednu a únoru se skoro nehraje, tak se zašiju někam, kde mě nikdo nenajde, a budu na nich dělat.

Píšete hudbu, texty, vydal jste knihu. Neláká vás třeba hraní ve filmu?
Nejsem herec, nemám na to vlohy. Naopak, celý život se učím nebýt nikým jiným. Dovedl bych dobře zahrát leda sám sebe, ale fakt nevím, koho by takový film zajímal. A hlavně kdo by ho zaplatil. Bylo by určitě velice zajímavé a užitečné pro celé lidstvo natočit mě, když mi bylo čtrnáct, sedmnáct let! Tehdy to ale nepřicházelo v úvahu a dnes je na to už příliš pozdě. Ani Max Factor nemá tolik pudru, aby ze mě udělal dítě. A mezi mladičkými herci nevidím u nás žádné dítě, které by umělo zahrát blues. Tak si něco nechme taky na příští život, ne? Ale moment... napadá mě: kreslený film!

Setkáváte se s bývalými spoluhráči z Valašského Meziříčí?
Velmi často. Letos jsem si zahrál na jedné oslavě jubilea kapely, kde se sešlo asi 200 starých známých. Jamovali jsme skoro do rána, velký ohlas sklidilo moje Blues o praseti. Bohužel si to ráno nikdo nepamatoval a ten, co to nahrával, ztratil kameru. Ale není divu, když vzadu za jevištěm měli naražený kanystr slivovice. To je prostě hrůza, ten Valmez, tam se vůbec nic nezměnilo! Zaplať pámbů, že jsem odtaď pryč!

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Při sobotní naháňce zastřelili myslivci na východě Prahy dvě divoká prasata.
Odstřelovači lovili divočáky v oblasti zasažené morem, zabili jen dva

Elitní policejní střelci, kteří v noci na dnešek na Zlínsku poprvé stříleli divočáky v zóně zasažené morem, ulovili jen dva kusy. Přitom je potřeba postřílet...  celý článek

Devítipatrová stavba obchodního domu je od třicátých let minulého století...
Baťovskému obchodnímu domu chybí výztuž stropů. Na stavbě se šetřilo

Baťovský obchodní dům ve Zlíně potřebuje zpevnit stropy, při jeho opravě se totiž ukázalo, že v nich bylo málo výztuže. Ukazuje se tak, že firma Baťa na...  celý článek

Jasénka tančila i přímo v ulicích jihokorejského města Anseong
Vsetínští folkloristé se vrátili z Koreje, diváky nejvíce zaujal cimbál

Soubor valašských písní a tanců Jasénka se vrátil z Jižní Koreje, kde se zúčastnil Mezinárodního folklorního festivalu ve městě Anseong. Návštěvníci nejvíce...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.