Bylo nečekaně delší než dřív. Loňské sucho nepříjemně překvapilo i obce, které jsou na nedostatek vody už roky zvyklé.
„Měli jsme velký problém. Lesní pramen vyschl a vodárny k nám jezdily od začátku července až do září,“ připomněl potíže z léta starosta Újezdu u Valašských Klobouk Vladimír Kráčalík.
„Tentokrát to trvalo extrémně dlouho,“ zdůraznil.
Mapka s vyznačenou plochou vodní nádrže
Právě tehdy se jasně ukázalo, jak ohrožené mohou být některé obce na Valašsku a také jak omezené zásoby vody Zlínský kraj má. I ty podle odborníků budou navíc stále klesat.
„Tento kraj je jedním z nejvíce postižených v republice. V porovnání s jinými má minimální rezervu v kapacitě vodních zdrojů,“ varoval ředitel pro správu povodí z Povodí Moravy Antonín Tůma.
I vláda proto souhlasí s přípravami na stavbu nádrže na řece Vláře u Vlachovic, která by měla v suchých měsících pomáhat.
„Následky sucha totiž může zmírnit jedině zadržování vody v krajině nebo ve vodních nádržích,“ prohlásil mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán.
Stát by měla dvě miliardy
Materiál, v němž z desítek míst po celé republice odborníci vybrali pouze čtyři, schválili ministři na začátku týdne. Nejde zatím o definitivní rozhodnutí o stavbě, ale o zpracování odborných studií a investičních záměrů (více zde).
Předpokládané náklady vlachovické přehrady by měly dosáhnout téměř dvou miliard.
Nová přehrada nebude zrovna malá. Zasáhnout by měla do katastrů obcí Vlachovice, Újezd u Valašských Klobouk, Vysoké Pole nebo Vlachova Lhota.
Její plocha se blíží 200 hektarům a zadržet má až 29 milionů kubíků vody. Pomůže to obcím na území zlínského i uherskohradišťského regionu.
Jen pro srovnání, současná největší přehrada ve Zlínském kraji je slušovická. Objem má necelých 10 milionů kubíků. Menší než ta vlachovická by navíc zůstala i známá Brněnská přehrada, která pojme 18 milionů kubíků.
Důvodů, proč stavět tak velkou nádrž právě v této oblasti, je hned několik. „Hrozí tam vážný nedostatek vody a zároveň je tam minimum zástavby,“ naznačil Jordán.
Vodovody v obcích jsou totiž napojené na lokální zdroje vody. Třeba v Újezdě jde o lesní prameniště. Když vyschne, musí vodu do potrubí přivést vodárny. O úbytku vody mluví i starostové dalších obcí.
„Před lety jsme dělali vodovod a třetina obce se na něj nenapojila, protože má vlastní studnu. Pak začali lidé chodit, že jim studny vysychají,“ vysvětlil starosta Vlachovy Lhoty Miroslav Častulík.
Po 20 letech debat bude 20 let příprav
O obří přehradě na Valašsku se navíc mluví už dvacet let. Místní to vítají, starostové na území neplánují žádnou výstavbu a dlouho už v těchto místech platí stavební uzávěra. Podle ministerstva zemědělství tvoří jednu třetinu lesy a zbytek je zemědělská půda.
Problém by mohl nastat jen se soukromými vlastníky, kdyby nádrži muselo ustoupit asi osm rekreačních chat.
Pozitiva ale převažují. „Nádrž by měla být víceúčelová,“ poukázala Dana Zápecová z krajského odboru životního prostředí. „Mohla by zásobovat region pitnou vodou, být rezervou v případě, že by řeky pod ní vysychaly, nebo naopak místem, které zadrží vodu při povodních,“ vysvětlila.
Problém je, že s chybějící vodou si lidé v okolí Vlachovic budou muset poradit sami ještě zhruba dvacet let. Tak dlouho odborníci předpokládají, že budou trvat přípravy i samotná stavba.
