Česká republika zhruba tři ze čtyř nebožtíků zpopelní. Pro srovnání, na Slovensku je kremace součástí zhruba každého druhého pohřbu, v Polsku čtvrtiny.
"Kromě náboženských důvodů jde u Poláků i o přetrvávající hrůzu z koncentračních táborů," nabízí vysvětlení šéf Pohřebnictví Zlín Milan Macura.
I v samotném Česku jsou rozdíly. Zatímco v Praze využívá spalování až 95 procent pozůstalých, v menších městech a na venkově je to méně. Důležitý je i podíl věřících v dané lokalitě.
"Například na jižní Moravě, kde je náboženská tradice velmi silná, tvoří kremace jen asi 30 procent pohřbů," připomněl předseda Společnosti přátel žehu Jan Hrdlička.
"Zajímá mě, co bude, až nebudu"
Ve Zlíně byl každopádně o středeční prohlídky krematoria zájem. I proto, že se jedná o jediné takové zařízení v kraji.
Počty zpopelnění ve zlínském krematoriu1978 - 2 844 zpopelnění 1982 - 3 308 zpopelnění 1992 - 3 924 zpopelnění 2002 - 2 609 zpopelnění 2012 - 2 902 zpopelnění Zdroj: Pohřebnictví Zlín |
"Lidi nejvíce zajímají dvě žehové pece, jejichž optimální pracovní teplota je 700 až 900 °C," uvedl Macura.
"Vede mě sem zvědavost, jak to bude, až nebudu. Abych poučila ty, kteří se o mě na závěr postarají," svěřila se jedna z návštěvnic.
Krematorium je v provozu od dubna 1978. Architekt Jiří Čančík pro areál Lesního hřbitova v klidové oblasti nad Zlínem vytvořil velmi netradiční stavbu - v moderní podobě a se snahou o maximání zasazení do okolního prostředí.
"Vystihuje splývání člověka s přírodou," poznamenal Macura.
To potvrzuje i další návštěvnice: "Je to taková nádhera, že vám vůbec nepřipadá, že jste na takové smutné události."
