Většina studánek ve Zlínském kraji není kontrolovaná. (Ilustrační snímek)

Většina studánek ve Zlínském kraji není kontrolovaná. (Ilustrační snímek) | foto: Marcela Janoutová, Rungo.cz

Pramenitá voda z lesní studánky? Většina je bez kontroly a skrývá bakterie

  • 3
Povinné rozbory vody z pramenů a studánek zákon nikomu neukládá, dělá je jen hrstka měst a organizací. Špinavá voda přitom může vyvolat úplavici, žloutenku i průjmy.

Po celém Zlínském kraji je jich na 1 300. Pití ze studánek a dalších veřejně přístupných zdrojů však může skýtat vážná zdravotní rizika. U drtivé většiny z nich totiž kvalitu vody nikdo nekontroluje.

„Prameny a studánky nejsou většinou žádným způsobem zajištěny proti náhodné ani úmyslné kontaminaci či znečištění. Tyto zdroje nepodléhají legislativně žádné laboratorní ani jiné kontrole a většinou nemají žádného provozovatele ani majitele,“ řekla Eva Javoříková z Krajské hygienické stanice ve Zlíně.

Některá města, obce či organizace přesto pravidelné rozbory vody u vybraných studánek zajišťují. Například odbor životního prostředí a zemědělství zlínského magistrátu každého čtvrt roku nechává zkontrolovat vodu na čtyřech místech ve městě. Jde o pramen u točny MHD Příluky, Svatou vodu v Malenovicích, Tomášovu studánku u rybníka v Prštném a také pramen, který s ní sousedí.

Pitná voda je ve studánkách v Přílukách a Malenovicích

„První dva prameny sledujeme kvůli velkému množství obyvatel, kteří je využívají. Prameny v Prštném kontrolujeme na žádost místních chatařů,“ přiblížil mluvčí magistrátu Zdeněk Dvořák.

Výsledky rozborů město pravidelně zveřejňuje na webu. Vodu přitom mohou lidé bez potíží pít pouze ze studánek v Přílukách a Malenovicích. „Prameny v Prštném jsou trvale nevhodné k pití. Opakovaně vykazují značné bakteriální znečištění, zřejmě se jedná o vodu znečištěnou splachy z terénu,“ uvedl Dvořák.

Vodu z pětice zdrojů v blízkém okolí nechává každý měsíc zkontrolovat také radnice v Rožnově pod Radhoštěm. Výsledky posledních rozborů u studánky Sladské na Horních Pasekách, studánky v Mokrém na Dolních Pasekách, studánek Hranička a Stračka v Zašové však dopadly špatně.

U všech objevili kontroloři bakterie rodu Escherichia coli, což značí možnost fekálního znečištění. „Vodu z nich nedoporučujeme používat jako pitnou,“ sdělil Vladimír Čáň z rožnovské pobočky Laboratoří ALS, které průzkum zajišťují.

Velmi proměnlivou kvalitu vody má Sachova studánka v Horní Bečvě. Pokud ji přesto chtějí lidé pít, měli by ji před konzumací převařit. Podobně je na tom studánka u jezu mezi Otrokovicemi a Bělovem, jejíž vodu několikrát do roka nechává prověřit otrokovická radnice.

Znečištění se mění ze dne na den

Kontrole vodních zdrojů se věnují také Lesy ČR a ochránci přírody. Ti jednou ročně nechávají dělat rozbory například u studánek na území Valašského Meziříčí.

Naopak ochranáři z uherskohradišťské základní organizace Rochůs od testování Kamenné studánky u Holého kopce a Račí studánky na Buchlovicku před několika lety upustili.

„Naposledy jsme studánky kontrolovali asi šest sedm let zpátky. Bakteriologické rozbory se totiž den ze dne mění. Dá se tedy těžko přesně říct, která voda je zrovna pitná a která ne. Navíc jsou rozbory velmi drahé,“ vysvětlila za organizaci Lenka Pechová.

Každý, kdo vodu z pramenů a studánek pije, tak činí na vlastní nebezpečí. Hygienici doporučují, aby ji lidé spotřebovali co nejdříve, případně ji uskladnili v chladnu a temnu. Znečištěná voda může vyvolat mnoho vážných infekčních onemocnění. Mezi ně patří úplavice, žloutenka typu A, ale i běžnější průjmy.

„I ty ale mohou především u malých dětí nebo oslabených osob vést k velmi vážným zdravotním následkům,“ varovala Javoříková.