„Dědeček koupil mlýn 5. května roku 1925 a ve stejný den se mu narodila dcera,“ poodhalil rodinnou kroniku vnuk mlynáře Milan Pipal.
Ve mlýně žije a provází jím návštěvníky, stačí se telefonicky objednat. O technologiích a historii místa, která sahá až do 14. století, ví všechno.
Původní mlýn prakticky úplně lehl popelem na Silvestra roku 1924 a hned následující jaro ruiny změnily majitele. Vznikla mohutná zděná stavba vlastního mlýna, strojovna a přízemí tvořené chlévy a stodolou poblíž silnice ze Šumic do Nezdenic.
„V provozu byl do jednoho roku a v tehdejších podmínkách šlo o nejmodernější mlýn na střední Moravě,“ vypráví Pipal.
V mlýně se scházeli mladí, hudebníci i divadelníci
Znovu se přestavoval v roce 1937, to už ale šlo jen o dílčí změny. Poháněla ho elektřina z Francisovy turbíny, hnané vodou z mlýnského náhonu na řece Olšavě.
Mlýn měl pásový lopatkový dopravník na zrna i funkční rozvod zrní k jednotlivým mlýnským stolicím. Technologicky propracovaná byla i expedice hotové mouky.
Kromě toho byl však mlýn i kulturním centrem, kde se scházela šumická mládež, byla tady zkušebna hudební skupiny nebo divadelních ochotníků.
S rokem 1948 ale přišlo znárodnění nejen mlýna, ale i obytné části, a rodina mlynáře Pipala se šesti dětmi najednou ve vlastním platila nájem státu.
Odejít nemuseli, starý mlynář ale těžko snášel, jak dosazení mlynáři zacházejí s jeho stroji.
„To víte, že už se k tomu vybavení nechovali jako ke svému,“ podotkl Pipal.
Mlýn je provozuschopný, na sebe by si ale nevydělal
Nakonec se mlýn rodině přece jen vrátil a štafetu převzal otec současného majitele.
V roce 1956 definitivně skončilo mletí mouky a až do roku 2000 se ve mlýně šrotovaly krmné směsi pro hospodářská zvířata.
„S tím otec skončil v okamžiku, kdy se změnily podmínky a začal se platit poplatek z jističe. Mlýn už by na něj nevydělal,“ vysvětlil Pipal.
I dnes je elektřina odpojená a mlýn proto nejde rozpohybovat. Stačilo by ale zavolat elektrikáře a znovu by naskočil. „Všechno je původní a funkční,“ ujistil Pipal.
Letos mírně omezil prohlídky, protože se pustil do rekonstrukce nejstarší části střechy v místě, na které tehdy před lety nedosáhly plameny. Technologické zařízení bude ale přístupné i během prací.
V Těšanech na Kroměřížsku funguje větrný mlýn starý téměř 200 let (více zde):
3. září 2016 |
