„Vodárenský tunel: Toto není správné.“
„Názory soudců: Vodárny jsou vytunelovány.“
„Politici: Dochází k privatizaci zisků a zestátnění nákladů. Česká republika se stává kolonií.“
Texty, rozhovory či videa s podobnými titulky publikoval Radek Novotný především na svém webu www.pravdaovode.cz, který se věnuje českému vodárenství. Snaží se v nich – s využitím několika verdiktů soudu – dokázat, že politici v řadě regionů jdou na ruku koncernům, které vodárny provozují.
Podle Novotného to je případ i Vodovodů a kanalizací (VaK) Zlín, které už třináct let provozuje a čerpá z nich značné zisky Moravská vodárenská, jež je dceřinou společností koncernu Veolia. Novotný je přesvědčený, že to dělají protiprávně.
Moravská vodárenská a Veolia ale s jeho názory nesouhlasí, proti výrokům Novotného se brání a podaly k ostravskému krajskému soudu žalobu na ochranu pověsti právnické osoby.
„Pan Novotný více než deset let napadá soukromé vodárenské společnosti v České republice, přičemž zásadně útočí na ty, ve kterých je majetkově účastna Veolia,“ prohlásil ředitel Moravské vodárenské Martin Bernard.
Podle něj Novotný šíří nepodložené, zkreslené a nepravdivé informace.
„Tímto nefér způsobem se snaží ovlivnit názor široké veřejnosti, zvolených politiků, případně soudů. V poslední době dosáhly útoky takové intenzity, že nám nezbývá nic jiného než se proti konkrétním tvrzením poškozujícím dobrou pověst skupiny Veolia bránit soudní cestou,“ vysvětlil Bernard, který dříve působil jako ředitel VaK Zlín.
V žalobě jsou uvedeny nejproblematičtější formulace
Hlavní argumenty Novotného jsou následující: upozorňuje hlavně na to, jakým způsobem se Moravská vodárenská do své pozice dostala.
Opírá se o pravomocné rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, podle něhož byla neplatná valná hromada zlínských VaK, na které se v roce 2004 schvaloval prodej části podniku. V rozsudku stojí, že „při prosazení provozního modelu došlo k obejití stanov a zákona“.
„Kvůli žalobě rozhodně nebudu nic měnit. Nemůžu poškodit něco, co neexistuje, a těším se, jak bude Veolia dokazovat, že má dobré jméno,“ reagoval Novotný, který vlastní firmu Compas Capital Consult, jež se zabývá poradenstvím v oblasti vodárenství a je také akcionářem VaK Zlín.
Svoji rétoriku měnit nehodlá. V žalobě jsou uvedené formulace, jež Veolia a Moravská vodárenská považují „za nejvíce problematické s nejhlubšími dopady do jejich pověsti a veřejného povědomí...“
Jde o slovní spojení: dojení spotřebitelů, vazalské smlouvy, tunel/tunelování, parazitní model, megapodvod, vodárenská loupež, korupční praktiky či lumpárna.
„Žalobci se nedopustili žádných jednání, která by bylo možné označit za tunel, megapodvod, korupci, kolaboraci apod.,“ uvedl v žalobě právník Přemysl Marek z advokátní kanceláře Peterka Partners.
Podle Novotného Moravská vodárenská vyinkasovala od lidí zisky zhruba 750 milionů korun, zatímco VaK Zlín jen sedmdesát milionů. „Všechny tyto peníze měly a mohly skončit v obnově zlínských trubek, a ne v zahraničí,“ míní Novotný.
Bernard ale tvrdí, že po zaplacení daní, odečtení investic a nákladů na krytí úvěru 200 milionů korun, který Moravská vodárenská poskytla bezúročně VaK Zlín jako předplacené nájemné, dosahuje za roky 2004–16 zisk „jen“ 305 milionů korun.
Jsem připraven jít až k Ústavnímu soudu, tvrdí kritik
Novotný s odkazem na rozhodnutí soudu také tvrdí, že protiprávně jedná i vedení VaK a město Zlín, jež je největším akcionářem vodáren, když se nesnaží převzít podnik zpět pod správu měst a obcí.
Předseda představenstva VaK Svatopluk Březík jeho kritiku soudní cestou řešit nechce. „K výrokům Radka Novotného se nebudu vyjadřovat, a to i s ohledem na to, že některé klesly na rovinu osobních útoků,“ uvedl Březík.
Podobně to vidí zlínský primátor Miroslav Adámek. „Jsem člověk, který řeší věci s nadhledem. Nechci se nechat vtáhnout do této hry a soudit se,“ řekl Adámek. „To, že se Vak převedl na Veolii, byla tehdy chyba, ale upřednostňuji dohodu,“ doplnil.
Koncern požaduje, aby se Novotný zdržel svých vyjádření, stáhl kritické články a videa z webu a do tří dnů od pravomocného rozsudku uveřejnil omluvu v některých denících. To však kritik fungování vodáren udělat nehodlá.
„Stejně jako u žalob na neplatnost valných hromad jsem připraven dojít znovu až k Ústavnímu soudu a rozhodně neprohraji,“ věří si Novotný.
Bernard v této souvislosti naznačuje, že Novotnému nemusí jít o „pouhou kritiku vodárenství jako takového, ale spíše o cílené hájení zájmu nám neznámé třetí strany“. Novotný to považuje za „úsměvné“.
