Velikonoce vycházejí z židovských svátků, nejsou oslavou jara, říká farář

  10:15aktualizováno  10:15
Farář František Sedláček přibližuje nejdůležitější křesťanské svátky a jejich poselství. „Lidé mají raději idylu, což narození Ježíška je, podávají to jako takovou pohádku. Utrpení a smrt už tak idylické nejsou,“ srovnává Velikonoce s Vánocemi.

František Sedláček je od roku 2005 farářem ve Štípě a ve Hvozdné. | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Každý den dvě mše, které jsou delší než obvykle, před nimi ještě nácvik s ministranty, na Zelený čtvrtek navíc setkání v Olomouci s arcibiskupem Janem Graubnerem. Takový nabitý program čeká od čtvrtka až do neděle Františka Sedláčka, který je farářem v poutním kostele Narození Panny Marie ve Zlíně-Štípě a na starosti má ještě farnost ve Hvozdné.

„Je to náročné, ale Velikonoce v kostele jsou moc krásné, mají svou symboliku a atmosféru. Když na vigilii na Bílou sobotu vcházíte do tmavého kostela a nesete svíci coby světlo Kristovo, je to silný moment,“ říká sedmašedesátiletý kněz, který se o věřící ve Štípě stará třináctým rokem.

Nemrzí vás, že největší křesťanské svátky jsou ve stínu Vánoc? I lidé nevěřící vyprávějí dětem, že se narodil Ježíšek, a třeba přijdou na půlnoční, kdežto na Velikonoce o Ježíšově utrpení rodiče nevyprávějí a na velikonoční vigilii nevěřící běžně nechodí.
S tím se nedá nic dělat, to tak je, člověk to musí brát jako fakt. Lidé mají raději idylu, což narození Ježíška je, podávají to jako takovou pohádku. Utrpení a smrt už tak idylické nejsou. O smrti a vzkříšení Krista lidé rozjímají daleko méně, i když pro nás křesťany je to daleko podstatnější. To vše ale pramení z neznalosti. Ke slavení Vánoc žádné znalosti nepotřebujete, stačí vědět, že se narodil Ježíš. K Velikonocům už musí člověk mít znalosti, aby je pochopil.

František Sedláček

Narodil se v roce 1951 ve Veselí nad Moravou.

Studoval na Střední všeobecně vzdělávací škole Strážnice a potom teologii v Litoměřicích. Na kněze byl vysvěcen v roce 1975.

Jako kaplan působil v Přerově, dále v Tatenicích, v Moravské Třebové a ve Vsetíně. Představeným v kněžském semináři byl v letech 1998–2005.

Od roku 2005 je farářem ve Štípě a ve Hvozdné.

Jak to myslíte?
Velikonoce slavili už židé jako připomínku toho, že byli vysvobozeni z egyptského otroctví a že přešli z Egypta přes Rudé moře do země zaslíbené. Po prvním jarním úplňku zabíjeli velikonočního beránka, při slavnosti se měla sejít celá rodina a pak následovala takzvaná sederová večeře. Kristus byl žid a také to tak slavil. Takže křesťanské Velikonoce vycházejí z židovských svátků, z žádných svátků jara, jak se nás tady snaží často přesvědčit.

Jak chcete nevěřícím lidem vysvětlit Kristovo zmrtvýchvstání? Tomu přece musejí věřit, ne?
Ano, nejde to nijak vědecky dokázat, nemá smysl to nijak vysvětlovat. Musíte věřit svědectví těch, kteří tam tehdy byli. Nejen v evangeliích, ale také v dalších historických pramenech se Ježíšovo zmrtvýchvstání zmiňuje. Objevují se výpovědi Piláta Pontského (římský prefekt provincie Judea v době Ježíšovy smrti – pozn. red.) nebo vojáků, kteří Ježíšův hrob hlídali. Mimochodem – ti vojáci řekli, že ve spánku viděli, že ho někdo unesl. Co to je? Přece když spím, tak spím! A další věc – jak je možné, že ve službě spali? A hlavně – u vlastního vzkříšení nikdo nebyl. Když ženy ráno přišly k hrobu, byl prázdný. A teprve ony to šly oznámit apoštolům. Také mezi nimi byli pochybovači, vždyť spojení nevěřící Tomáš známe jako lidové úsloví.

Co by si lidé tedy měli vzít z Velikonoc?
To je těžké říct. Vrcholem velikonočních svátků je zmrtvýchvstání Krista. Uvědomění si, že Kristus nejen zemřel, ale pak vstal z mrtvých. Pokud by z mrtvých nevstal, je všechno zbytečné. Ale kdo se na to nepřipravuje už během čtyřicetidenní postní doby, neprožívá Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu, tak pro něj nemohou Velikonoce mnoho duchovního znamenat, berou je jen jako prodloužený víkend.

Co by měl člověk udělat, aby byl na Velikonoce duchovně připravený?
Lidé by se měli připravovat už během postní doby modlitbou, četbou Písma, udělat dobrý skutek, darovat almužnu, něco si odříct. Přitom nejde jen o to odřeknutí, to samo o sobě je negativní věc. Musí se umět naplnit. Třeba tak, že v rodině věnují čas jeden druhému, měly by se konat skutky lásky, které také vycházejí z Kristova konání. Při poslední večeři umyl nohy apoštolům. To je přece to největší ponížení. Mělo by to být opačně, že služebník myje nohy pánovi, a ne pán služebníkovi. A on je umyje dokonce i Jidášovi, který ho zradí a Kristus to ví.

Dodržujete tento zvyk i ve vaší farnosti? Také farníkům myjete nohy?
Ano, tady ve Štípě to na Zelený čtvrtek dodržujeme. Farníci si sami mezi sebou určí, kdo to bude. Vždycky jsou to jen muži, protože apoštolové byli také jen muži. Ale třeba papež František tento skutek udělal ve vězení, kde mezi odsouzenými byly také ženy. V mé druhé farnosti, ve Hvozdné, to neděláme. Muži tam ještě nenašli odvahu vyzout se a nechat si nohy umýt.

Z čeho vychází to, že se čtvrtku říká Zelený?
To nemá s liturgií nic společného a myslím, že je to snad jen v češtině. Ostatní jazyky mají Velký čtvrtek, Velký pátek a Velkou sobotu, u nás je Zelený čtvrtek a Bílá sobota. Ta zelená barva může odkazovat k tomu, že apoštolové s Kristem jedli při poslední večeři nejen velikonočního beránka, ale běžně se jedly také hořké zelené byliny. Kristus poté z večeřadla odešel do Getsemanské zahrady, aby se tam modlil. Tam také byl zrazen. Proto i my máme v kostele „Getsemanskou zahradu“, kde se modlíme. Někde to bývá mimo kostel, jinde v kostele někde mimo, ne u hlavního oltáře.

Jak si církev připomíná Velký pátek?
Je to jediný den v roce, kdy se neslouží mše. Lidé se modlí křížovou cestu, což připomíná jeho cestu s křížem na Golgotu, kde byl ukřižován. Věřící přicházejí uctít kříž. Čtou se pašije na upomínku Ježíšova utrpení – pasio znamená utrpení. V našem kostele se pak drží stráž u Božího hrobu, což má připomínat římské vojáky, kteří hlídali mrtvého Krista, aby ho někdo neodnesl. K Božímu hrobu se pak chodí lidé modlit i během Bílé soboty. Vigilií na Bílou sobotu pak začínáme slavit Kristovo zmrtvýchvstání.

Proč se říká, že vstal z mrtvých třetího dne, když umřel v pátek odpoledne a v neděli ráno už v hrobě nebyl? To přece nejsou ani dva dny, ne?
Nepočítá se to na dny coby 24 hodin, ale že byl mrtvý v pátek, v sobotu, a až když v neděli ráno ženy přišly k hrobu, tak v něm nebyl, tedy i část neděle.

Velikonoce pro vás musí být velmi náročné. Lidé chodí ke zpovědím, pak čtyři dny po sobě sloužíte v kostele, mše i velkopáteční obřad jsou poměrně dlouhé...
Náročné to je, ale to tak nějak k tomu patří. Nemůžu se přece zlobit na to, že lidé chodí ke zpovědím. To přece znamená, že se chtějí polepšit a to je dobře. Velikonoce v kostele jsou moc krásné, mají svou symboliku a atmosféru. Když na vigilii na Bílou sobotu vcházíte do tmavého kostela a nesete svíci coby světlo Kristovo, je to silný moment.

A co Velikonoční pondělí? Tady v klášteře jsou řádové sestry, chodíte za nimi na mrskačku?
Nechodím, už jsem utahaný. Velikonoce prožívám duchovně a vzkříšení se slaví celý oktáv, pondělí je jeden den tohoto oktávu. Ale beru to, že je to lidový zvyk, který se slaví, proč ne.

Chystáte si na Boží hod velikonoční nějaké speciální kázání?
To ani ne. Je to pokračování těch třech předcházejících dnů. Zmrtvýchvstalý Kristus řekl: Pokoj vám. Já budu rád, když lidé tento pokoj najdou, když budou nad Velikonocemi více přemýšlet a podle toho žít.

Autor:

Nejčtenější

Se třemi dětmi rezignujete na spoustu věcí, říká pediatrička Karolová

Kateřina Karolová se svými třemi syny

Jako dětská lékařka odešla Kateřina Karolová sbírat zkušenosti na kliniku do Německa, kde zažila velmi náročné služby....

Muž souzený za krádeže ve skladu Čepra měl doma 17 milionů v hotovosti

Obžalovaní (zleva) Blanka, Tomáš a Vladimír Žeravíkovi, Pavel Pávek a Marcel...

Více než rok trvaly podle obžaloby velké krádeže pohonných hmot ze skladu státní společnosti Čepro v Loukově na...

Vyloučení Kanga a Čivič dostanou od Sparty nejvyšší možné pokuty

Guélor Kanga ze Sparty (uprostřed) v utkání proti Slovácku

Guélor Kanga a Eldar Čivič dostanou od vedení fotbalové Sparty nejvyšší pokuty, jaké stanovuje klubový řád. Oba budou...

Gang vozil na Zlínsko kokain ze Slovenska, šéfové si užívali luxusu

Slovenskému dovozci kokainu policisté zabavili i luxusní automobil.

Policie pozatýkala gang distributorů drog, který téměř rok dovážel ze Slovenska na Zlínsko kokain, ředil jej a...

Zlín - Plzeň 0:2, góly v úvodu a mistr si v klidu došel pro výhru

Plzeňští fotbalisté slaví vstřelenou branku, zato Zlín smutní.

Dva góly během pěti minut v úvodu utkání usnadnily plzeňským fotbalistům předehrávku 18. kola první ligy. Ve Zlíně...

Další z rubriky

Se třemi dětmi rezignujete na spoustu věcí, říká pediatrička Karolová

Kateřina Karolová se svými třemi syny

Jako dětská lékařka odešla Kateřina Karolová sbírat zkušenosti na kliniku do Německa, kde zažila velmi náročné služby....

Mnoho nachlazených žádá antibiotika. Na virózu ale nezaberou, říká lékař

Ilustrační snímek

Začíná sezona chřipek, angín a nachlazení. Nemocnice ve Zlínském kraji mají už několik let vlastní specializovaná...

Kraj zaplatí škody způsobené toulavým medvědem, žádostí je za statisíce

Lidé natočili medvěda ve skiareálu na Trojáku

Radní Zlínského kraje schválili proplacení prvních škod, které při podzimním potulování způsobil medvěd. Celkem už na...

Najdete na iDNES.cz