Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Velikonoce vycházejí z židovských svátků, nejsou oslavou jara, říká farář

  10:15aktualizováno  10:15
Farář František Sedláček přibližuje nejdůležitější křesťanské svátky a jejich poselství. „Lidé mají raději idylu, což narození Ježíška je, podávají to jako takovou pohádku. Utrpení a smrt už tak idylické nejsou,“ srovnává Velikonoce s Vánocemi.

František Sedláček je od roku 2005 farářem ve Štípě a ve Hvozdné. | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Každý den dvě mše, které jsou delší než obvykle, před nimi ještě nácvik s ministranty, na Zelený čtvrtek navíc setkání v Olomouci s arcibiskupem Janem Graubnerem. Takový nabitý program čeká od čtvrtka až do neděle Františka Sedláčka, který je farářem v poutním kostele Narození Panny Marie ve Zlíně-Štípě a na starosti má ještě farnost ve Hvozdné.

„Je to náročné, ale Velikonoce v kostele jsou moc krásné, mají svou symboliku a atmosféru. Když na vigilii na Bílou sobotu vcházíte do tmavého kostela a nesete svíci coby světlo Kristovo, je to silný moment,“ říká sedmašedesátiletý kněz, který se o věřící ve Štípě stará třináctým rokem.

Nemrzí vás, že největší křesťanské svátky jsou ve stínu Vánoc? I lidé nevěřící vyprávějí dětem, že se narodil Ježíšek, a třeba přijdou na půlnoční, kdežto na Velikonoce o Ježíšově utrpení rodiče nevyprávějí a na velikonoční vigilii nevěřící běžně nechodí.
S tím se nedá nic dělat, to tak je, člověk to musí brát jako fakt. Lidé mají raději idylu, což narození Ježíška je, podávají to jako takovou pohádku. Utrpení a smrt už tak idylické nejsou. O smrti a vzkříšení Krista lidé rozjímají daleko méně, i když pro nás křesťany je to daleko podstatnější. To vše ale pramení z neznalosti. Ke slavení Vánoc žádné znalosti nepotřebujete, stačí vědět, že se narodil Ježíš. K Velikonocům už musí člověk mít znalosti, aby je pochopil.

František Sedláček

Narodil se v roce 1951 ve Veselí nad Moravou.

Studoval na Střední všeobecně vzdělávací škole Strážnice a potom teologii v Litoměřicích. Na kněze byl vysvěcen v roce 1975.

Jako kaplan působil v Přerově, dále v Tatenicích, v Moravské Třebové a ve Vsetíně. Představeným v kněžském semináři byl v letech 1998–2005.

Od roku 2005 je farářem ve Štípě a ve Hvozdné.

Jak to myslíte?
Velikonoce slavili už židé jako připomínku toho, že byli vysvobozeni z egyptského otroctví a že přešli z Egypta přes Rudé moře do země zaslíbené. Po prvním jarním úplňku zabíjeli velikonočního beránka, při slavnosti se měla sejít celá rodina a pak následovala takzvaná sederová večeře. Kristus byl žid a také to tak slavil. Takže křesťanské Velikonoce vycházejí z židovských svátků, z žádných svátků jara, jak se nás tady snaží často přesvědčit.

Jak chcete nevěřícím lidem vysvětlit Kristovo zmrtvýchvstání? Tomu přece musejí věřit, ne?
Ano, nejde to nijak vědecky dokázat, nemá smysl to nijak vysvětlovat. Musíte věřit svědectví těch, kteří tam tehdy byli. Nejen v evangeliích, ale také v dalších historických pramenech se Ježíšovo zmrtvýchvstání zmiňuje. Objevují se výpovědi Piláta Pontského (římský prefekt provincie Judea v době Ježíšovy smrti – pozn. red.) nebo vojáků, kteří Ježíšův hrob hlídali. Mimochodem – ti vojáci řekli, že ve spánku viděli, že ho někdo unesl. Co to je? Přece když spím, tak spím! A další věc – jak je možné, že ve službě spali? A hlavně – u vlastního vzkříšení nikdo nebyl. Když ženy ráno přišly k hrobu, byl prázdný. A teprve ony to šly oznámit apoštolům. Také mezi nimi byli pochybovači, vždyť spojení nevěřící Tomáš známe jako lidové úsloví.

Co by si lidé tedy měli vzít z Velikonoc?
To je těžké říct. Vrcholem velikonočních svátků je zmrtvýchvstání Krista. Uvědomění si, že Kristus nejen zemřel, ale pak vstal z mrtvých. Pokud by z mrtvých nevstal, je všechno zbytečné. Ale kdo se na to nepřipravuje už během čtyřicetidenní postní doby, neprožívá Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu, tak pro něj nemohou Velikonoce mnoho duchovního znamenat, berou je jen jako prodloužený víkend.

Co by měl člověk udělat, aby byl na Velikonoce duchovně připravený?
Lidé by se měli připravovat už během postní doby modlitbou, četbou Písma, udělat dobrý skutek, darovat almužnu, něco si odříct. Přitom nejde jen o to odřeknutí, to samo o sobě je negativní věc. Musí se umět naplnit. Třeba tak, že v rodině věnují čas jeden druhému, měly by se konat skutky lásky, které také vycházejí z Kristova konání. Při poslední večeři umyl nohy apoštolům. To je přece to největší ponížení. Mělo by to být opačně, že služebník myje nohy pánovi, a ne pán služebníkovi. A on je umyje dokonce i Jidášovi, který ho zradí a Kristus to ví.

Dodržujete tento zvyk i ve vaší farnosti? Také farníkům myjete nohy?
Ano, tady ve Štípě to na Zelený čtvrtek dodržujeme. Farníci si sami mezi sebou určí, kdo to bude. Vždycky jsou to jen muži, protože apoštolové byli také jen muži. Ale třeba papež František tento skutek udělal ve vězení, kde mezi odsouzenými byly také ženy. V mé druhé farnosti, ve Hvozdné, to neděláme. Muži tam ještě nenašli odvahu vyzout se a nechat si nohy umýt.

Z čeho vychází to, že se čtvrtku říká Zelený?
To nemá s liturgií nic společného a myslím, že je to snad jen v češtině. Ostatní jazyky mají Velký čtvrtek, Velký pátek a Velkou sobotu, u nás je Zelený čtvrtek a Bílá sobota. Ta zelená barva může odkazovat k tomu, že apoštolové s Kristem jedli při poslední večeři nejen velikonočního beránka, ale běžně se jedly také hořké zelené byliny. Kristus poté z večeřadla odešel do Getsemanské zahrady, aby se tam modlil. Tam také byl zrazen. Proto i my máme v kostele „Getsemanskou zahradu“, kde se modlíme. Někde to bývá mimo kostel, jinde v kostele někde mimo, ne u hlavního oltáře.

Jak si církev připomíná Velký pátek?
Je to jediný den v roce, kdy se neslouží mše. Lidé se modlí křížovou cestu, což připomíná jeho cestu s křížem na Golgotu, kde byl ukřižován. Věřící přicházejí uctít kříž. Čtou se pašije na upomínku Ježíšova utrpení – pasio znamená utrpení. V našem kostele se pak drží stráž u Božího hrobu, což má připomínat římské vojáky, kteří hlídali mrtvého Krista, aby ho někdo neodnesl. K Božímu hrobu se pak chodí lidé modlit i během Bílé soboty. Vigilií na Bílou sobotu pak začínáme slavit Kristovo zmrtvýchvstání.

Proč se říká, že vstal z mrtvých třetího dne, když umřel v pátek odpoledne a v neděli ráno už v hrobě nebyl? To přece nejsou ani dva dny, ne?
Nepočítá se to na dny coby 24 hodin, ale že byl mrtvý v pátek, v sobotu, a až když v neděli ráno ženy přišly k hrobu, tak v něm nebyl, tedy i část neděle.

Velikonoce pro vás musí být velmi náročné. Lidé chodí ke zpovědím, pak čtyři dny po sobě sloužíte v kostele, mše i velkopáteční obřad jsou poměrně dlouhé...
Náročné to je, ale to tak nějak k tomu patří. Nemůžu se přece zlobit na to, že lidé chodí ke zpovědím. To přece znamená, že se chtějí polepšit a to je dobře. Velikonoce v kostele jsou moc krásné, mají svou symboliku a atmosféru. Když na vigilii na Bílou sobotu vcházíte do tmavého kostela a nesete svíci coby světlo Kristovo, je to silný moment.

A co Velikonoční pondělí? Tady v klášteře jsou řádové sestry, chodíte za nimi na mrskačku?
Nechodím, už jsem utahaný. Velikonoce prožívám duchovně a vzkříšení se slaví celý oktáv, pondělí je jeden den tohoto oktávu. Ale beru to, že je to lidový zvyk, který se slaví, proč ne.

Chystáte si na Boží hod velikonoční nějaké speciální kázání?
To ani ne. Je to pokračování těch třech předcházejících dnů. Zmrtvýchvstalý Kristus řekl: Pokoj vám. Já budu rád, když lidé tento pokoj najdou, když budou nad Velikonocemi více přemýšlet a podle toho žít.

Autor:



Nejčtenější

Muž ve Zlíně ubil sousedova jorkšíra smetákem. Pořád to hulákalo, říká

Soused zabil seniorovi psa

Čtyřicetiletý muž ve Zlíně ubil sousedovi psa smetákem. Policii se přiznal a řekl, že mu došla trpělivost se štěkáním...

V Hostýnských vrších platí zákaz vstupu do lesů, zavřeny jsou i rozhledny

Rozhledna na vrcholu Kelčského Javorníku, který se nachází ve výšce 865 metrů...

Polomy v lesích komplikují začátek turistické sezony ve Zlínském kraji. Nejhorší je situace v Hostýnských vrších, kde...



Boleslav - Zlín 0:1, Zlámal zlomil tyč, po výměně brány hosté rozhodli

Brankář Zlína Zdeněk Zlámal zlomil v utkání proti Mladé Boleslavi brankovou tyč.

Kuriózní moment a pak překvapivý výsledek. V zápase dvou ohrožených týmů nejprve zlínský brankář Zdeněk Zlámal při...

Věznice v Hradišti byla komunistickým peklem, popravy hlásilo vytí psů

Uherské Hradiště bylo v 50. letech místem, kde dozorci brutálně týrali...

Její zdi nikdy nebyly místem radosti. Události po komunistickém puči v roce 1948 ale uherskohradišťskou věznici...

V domově našla kancelář ombudsmana utlumené seniory, ředitel to odmítá

Domov pro seniory ve Zlíně na Burešově.

Kancelář ombudsmana zjistila vážná pochybení v provozu zlínského Domova pro seniory na Burešově. Klienti údajně...

Další z rubriky

Řeku Moravu byste před 200 lety nepoznali, říká specialista na mokřady

Mokřad u Slováckých strojíren. Na tomto místě se promyšleně obnovily a částečně...

Představují přirozenou zásobárnu vody v krajině, umějí ji v přírodě zadržet a poskytují vhodné podmínky pro život...

Hasiči tahali čápy z komína a z kanalizační roury zachraňovali psa

Jeden z umouněných čápů, které hasiči vytáhli ve Fulneku z útrob komína (22....

Dvojici mladých čápů uvězněných v útrobách komína zachránili hasiči ve Fulneku. Ptáci se dovnitř zřítili poté, co je...

Děti kouřily marihuanu, ve škole ji také prodávaly. Problémy řeší i jinde

Budova Základní školy Staré Město.

Uherskohradišťská policie vyšetřuje skupinu dětí, které cestou ze školy ve Starém Městě kouřily marihuanu. Případ...

Najdete na iDNES.cz