PORNO, ČI UMĚNÍ? Nápis Natalia ist sex vytvořila umělkyně z několika desítek snímků, na nichž zachytila svoji soulož s manželem. | foto: Krajská galerie

Nápis z fotek souložícího páru vadil politikům, výstava skončila

  • 295
Ředitel krajské galerie ve Zlíně uzavřel na popud vedení kraje výstavu provokativní polské umělkyně Natalie LL. Umělecká obec to považuje za cenzuru a velmi jí to vadí.

Při otevírání Nového zlínského salonu na začátku května zdůraznil ředitel zlínské krajské galerie Václav Mílek několik jmen. Nejvíce upozornil na doprovodnou výstavu světoznámé polské umělkyně Natalie LL.

„Představuje její zásadní práce ze sedmdesátých let dvacátého století s tématem tělesnosti a erotiky,“ přiblížil Mílek.

Tehdy ještě nemohl tušit, že tato expozice vyvolá skandál, jaký galerie nepamatuje. Po více než třech měsících musel Mílek v úterý výstavu provokativních fotografií uzavřít. Před síní dnes stojí cedule: Z technických důvodů je prostor uzavřen. Pravá příčina je však jiná.

Levicovému vedení kraje v čele s hejtmanem Stanislavem Mišákem z ČSSD připadaly snímky za hranou slušnosti a nazvali je pornem. Umělci, které MF DNES oslovila, ale naopak mluví o cenzuře, které podléhali před Listopadem 1989.

„Zřizovatel galerie projevil pochybnosti o obsahu výstavy. Zdá se mu pornografický,“ naznačil Mílek.

Vedení kraje vadí nápis Natalia ist sex. Umělkyně ho vytvořila z několika desítek malých snímků, na kterých zachytila svoji soulož s manželem. A to včetně všech detailů.

„Tady už nejde o estetické vnímání, ale o pornografii. Je to extrémní záležitost pro úzkou skupinu lidí,“ reagoval hejtmanův náměstek Jaroslav Drozd z ČSSD. „Když chce ředitel galerie pornografii šířit, tak by to neměl dělat za veřejné peníze,“ dodal.

Natalia LL

Polská fotografka Natalia LL.

Vlastním jménem Natalia Lach-Lachowicz se narodila v polské Żywieci v roce 1937.

Studovala na Akademii výtvarného umění ve Vratislavi. V 70. letech se začala angažovat v mezinárodních feministických uměleckých kruzích.

Proslula jako autorka děl, ve kterých se zabývá erotikou a tělesnem. Největší slávu jí přinesly série fotografií ze 70. let s hlavou mladé ženy, která jí banán, puding nebo párek.

Vystavovala v Polsku, USA, Německu, Holandsku nebo Francii. Její díla jsou zastoupená v mnoha světových sbírkách.

Hejtman Mišák má dovolenou a nereagoval ani na SMS zprávu. Jeho rozhodnutí má ale podporu dalších členů rady, byť se o něm většinou dozvěděli až ve čtvrtek od redaktora MF DNES.

„Nejsem puritán, ale takové věci na veřejnou výstavu nepatří,“ míní radní za KSČM Ivan Mařák. „Baťův institut, kde galerie sídlí, je přístupný všem, také dětem. Vždyť i lechtivé filmy se mohou vysílat až po 22. hodině.“

Cenzura 25 let po převratu?

Mezi umělci vyvolal přístup kraje zděšení. Mluví o cenzuře, absurditě a komunistickém režimu, který lidi krátil na svobodě.

„Je dost neobvyklé, že se 25 let po převratu setkáváme s cenzurou. Byl bych nerad, kdyby do přísně odborných věcí začali zasahovat politici a snažili se kulturu zase řídit,“ sdělil zlínský výtvarník a bývalý zaměstnanec krajské galerie Ivo Sedláček. „Jsem přesvědčen, že svoboda projevu má větší hodnotu než názor politika.“

Paradoxní je, že s expozicí svých provokativních fotek nemá Natalia LL potíže nikde jinde ve světě, dokonce ani doma, v mnohem puritánštějším Polsku. Ostatně zlínská galerie si její díla půjčila z muzea současného umění v Toruni, které je veřejnou institucí.

„Dokázal bych pochopit, že takové fotografie pobouří polskou, silně křesťansky zaměřenou veřejnost. Ale u nás tomu nerozumím,“ diví se pedagog Institutu tvůrčí fotografie při Slezské univerzitě v Opavě Tomáš Pospěch.

„Připadá mi absurdní, aby ji nějaké úřady zakazovaly. To, co se u vás stalo, je ostuda a měli bychom se nad tím vážně zamyslet,“ podotkl známý pražský výtvarník a někdejší ředitel Národní galerie v Praze Milan Knížák.

Skandálu dodává na trapnosti fakt, že výstava měla oficiálně skončit za pouhé dva týdny. Redakce kontaktovala i autorku, nebrala však mobil.

Ke zlínské výstavě dříve řekla: „Skrze fotografii přenášející sémantickou hodnotu chci prezentovat nekonečnou ušlechtilost člověka.“

,