(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Petr Topič, MAFRA

Ve Zlínském kraji zabíjela klíšťová encefalitida. Poprvé po deseti letech

  • 0
Přestože počet lidí ze Zlínského kraje nakažených klíšťovou encefalitidou nepatří k nejvyšším v Česku, letos má nemoc na svém kontě jednoho mrtvého. Infekce mu poškodila centrální nervovou soustavu tak závažně, že zemřel. Stalo se to poprvé po deseti letech.

V celé České republice zemřelo v posledních 20 letech na klíšťovou encefalitidu 50 lidí.

„Úmrtí při této nákaze je vzácné a výjimečné, ale pravdou je, že virus klíšťové encefalitidy neumíme zabít. V těžkých případech proto záleží na tom, jak se s tím organismus dokáže sám vyrovnat,“ upozornil Ivan Macek, primář infekčního oddělení zlínské nemocnice.

Ani teď s koncem léta navíc nebezpečí nakažení neklesá. V první polovině letošního roku bylo 11 nakažených, stejně jako loni. Jenomže později se přidalo dalších 19 případů.

Virus, který přenášejí nakažená klíšťata, může na začátku vypadat jako běžná chřipka s horečkou a bolestmi hlavy. Ve druhé fázi se přidává zvracení, silné bolesti hlavy a poruchy vědomí. Infekce napadá nervový systém a může způsobit trvalou obrnu nervů, trvalé zhoršení soustředění a pozornosti, ve výjimečných případech i smrt.

Záleží na tom, jaké mozkové struktury virus napadne. „Když postihne oblasti, které jsou k životu nevyhnutelné, tedy centrum, jež řídí naše dýchání a srdeční akci, tak tato centra nenávratně zničí. To jsou právě těžké formy nemoci,“ upřesnil Macek.

V Česku se očkuje 24 procent lidí, v Rakousku 90 procent

Největší riziko spojené s horším průběhem onemocnění hrozí starší generaci. Především proto, že jejich organismus má často oslabenou imunitu a s virem už si neumí poradit. Lékaři proto očkování, jedinou účinnou obranu, doporučují právě seniorům nebo lidem, kteří do přírody chodí pravidelně. Možné je po celý rok a některé zdravotní pojišťovny na něj přispívají.

V Česku ale očkování proti klíšťatům příliš populární není. Počet očkovaných se už několik let drží na pouhých 24 procentech. Podle údajů z předloňského roku je to na Zlínsku ještě o tři procenta méně.

„V sousedním Rakousku je přitom očkováno až 90 procent obyvatel, což vedlo i k výraznému snížení nemocnosti na tuto infekci,“ sdělila Jana Hošková, ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice ve Zlíně.

Hygienici v kraji vědí, na kterých místech v kraji nakažená klíšťata jsou. Patří mezi ně Luhačovicko, obec Košíky na Uherskohradišťsku, Liptál a Huslenky na Valašsku, okolí řeky Moravy a oblast Vizovických vrchů.

Klíšťata mají ráda vlhká teplá a stinná místa, najdeme je v trávě u rybníků či potoků. Na člověka se mohou přichytit například při rybaření, sbírání hub a lesních plodů, při turistice nebo chalupaření, kempování, ale i hraní golfu nebo procházce v parku.

„Infekci je schopné přenést nejen dospělé klíště, ale i jeho vývojová stádia. Nymfa je tak nepatrná, že ji na kůži snadno přehlédneme. Množství nymf je v přírodě mnohem vyšší než dospělých klíšťat. Nemocní si proto mnohdy nejsou vůbec vědomi, že hostili klíště,“ zdůraznila Hošková.

Zároveň také radí odstranit klíště co nejdříve. „K přenosu infekce totiž může dojít krátce po přisátí, protože virus mají ve slinách,“ poukázala.

Předpověď aktivity klíšťat vydává Český hydrometeorologický ústav každý týden. Na začátku tohoto týdne by mělo být riziko jen malé, i tak ale odborníci doporučují při cestě do přírody použít repelent a doma potom raději zkontrolovat, jestli se přece jen nějaké klíště nepřisálo.