Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé v kraji pracují pořád víc, jejich platy však rostou pomaleji

  17:27aktualizováno  17:27
Pokud ve Zlínském kraji firmy zaměstnancům přidávají, bývá to jen o několik procent. Pracovní nároky přitom rostou rychleji. I to se dá vyčíst z průzkumu společnosti Master Card, který má MF DNES k dispozici.

Firmy ve Zlínském kraji berou i neziskové zakázky, aby udržely zaměstnanost. (Ilustrační snímek) | foto: Alena Řezníčková

Konkrétně jde o to, že v oblasti hrubého domácího produktu na obyvatele, jehož významnou součástí je produktivita práce, si kraj za posledních deset let polepšil o čtyři příčky.

S částkou 309 386 korun za rok je sedmý, což ukazuje na to, že zdejší společnosti šlapou. Lidé, kteří v nich pracují, si ovšem nemohou mnout ruce nad výplatnicemi.

Ve mzdách se kraj propadl o tři místa a je předposlední. Lidé nemají ani 21 000 korun hrubého. Takový výkyv je v Česku ojedinělý.

Nízká mzda při snesitelné nezaměstnanosti není tak zlá

Zlínskému kraji se v prvním desetiletí nového milénia ekonomicky dařilo. Potíž je, že úměrně tomu nerostly platy, což je však i daň za stabilitu. Tak se dá shrnout názor ekonoma a člena NERV Petra Zahradníka. "Nelze mít úplně všechno," říká Zahradník.

Takže výrazný růst HDP a jen mírné zvyšování mezd není problém?Když pomineme Prahu a Brno, tak v oblastech s větší koncentrací průmyslu jsou vyšší platy, ale i vyšší nezaměstnanost. Vezměte si třeba Ostravsko nebo Ústecko. Nízká mzda při snesitelné nezaměstnanosti není až tak zlá.

Lidem to ale na náladě nepřidá.
Vysoké mzdy i hrubý domácí produkt by kraj mohl mít, pokud by v něm působilo více firem jako Barum, který má silný dopad na regionální ekonomiku. Základnu tady tvoří malé a střední podniky, které sice nedávají lidem nejvyšší platy, poskytují jim však jistotu.

Takže se nedá říct, že podniky na zaměstnancích šetří?
Svým způsobem to tak lze říct. Otázka ale je, zda firmy šetří na úkor toho, že masivně investují do toho, aby byla práce i za 10 či 15 let. Není to pro lidi sice příjemné, ale jde o jejich budoucnost. Pokud podniky šetří z jiných důvodů, tak to pozitivní není. Vývoj hrubého domácího produktu a platů má však být v rozumné závislosti. Jedno nemá příliš předbíhat druhé.

Platí, že si kraj po ekonomické stránce vede dobře?
To platilo především mezi lety 2003 až 2009. Navzdory krizi byl trend příznivý. Pak se začala situace zhoršovat, byť ne dramaticky. Vývoj nehodnotím negativně. Růst kraje byl za posledních deset let regionálně druhý nejvyšší.

"Zvyšuje se produktivita práce, což je dáno tím, že ve Zlínském kraji působí relativně úspěšné firmy. Ty ale dbají na nákladové položky, a tudíž brzdí růst mezd. Což jim zase umožňuje přežít," vysvětlil ekonom a šéf Liberálního institutu v Praze Miroslav Ševčík.

Sama skutečnost, že podniky produkují více, tedy ještě nemusí znamenat, že se jim daří lépe.

Firmy berou neziskové zakázky

"Snaží se udržet zaměstnanost i za cenu toho, že vytvářejí minimální zisk, někdy nemají dokonce žádný," podotkl předseda Sdružení podnikatelů Zlínského kraje Rudolf Chmelař.

Třeba stavební společnosti jsou v době, kdy je obor v útlumu, nuceny bojovat i o zakázky, na nichž nemají šanci vydělat.

"Kdybych bral jen ziskové zakázky, tak žádné nemám," řekl majitel zlínské firmy Pozimos Jiří Havlík. Výrobním podnikům zase schází dlouhodobější jistota: výhled, že budou mít odbyt i za půl roku nebo za rok.

"Nejsme schopni v nejbližším období přesně odhadnout, jaká bude situace na trhu," potvrdil Libor Láznička, ředitel pneumatikárny Continental Barum, kde berou lidé nadprůměrné mzdy: hodně přes 30 tisíc korun.

Za stávající ekonomické situace by platy mohly stoupat v případě, že by výrazně ubylo lidí bez práce a zvláště odborných kapacit by byl nedostatek.

Nezaměstnanost však závratně neklesá. Pozitivní však je, že ani neroste, což je dáno rozumným chováním firem.

"Nenabízejí nejvyšší mzdy, ale jistotu," zdůraznil ekonom a člen NERV Petr Zahradník. "Nelze mít všechno."

Zlepšení by mohlo nastat tehdy, pokud by přišli noví velcí výrobci nebo kdyby se zaplnila průmyslová zóna v Holešově. To však zatím není v dohledu.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Divoké prase (ilustrační foto)
Elitní policejní střelci začnou lovit divočáky v oblasti zasažené morem

Šestnáct policejních odstřelovačů se večer poprvé zapojí do lovu divočáků v oblasti zasažené africkým morem prasat na Zlínsku. Použijí speciální střely, které...  celý článek

(ilustrační snímek).
Mráz a déšť ničily úrodu. Vinaři na Slovácku spěchají se sklizní

Pěstitelé vinné révy na Slovácku předpovídají, že kvalita vína nebude taková, jakou čekali. Někteří s vinobraním teprve začínají, jiní už mají téměř hotovo.  celý článek

V trase budoucí dálnice D55 u Napajedel už pracují archeologové.
Archeologové zkoumají místa, kudy povede obchvat Otrokovic

Otrokovice jsou zase kousek blíž vytouženému dálničnímu obchvatu. Nedaleko sousedních Napajedel už vjela do trasy plánované dálnice D55 těžká technika a na...  celý článek

Grafton Recruitment Praha
PRACOVNÍK OŘEZOVÉHO ROBOTU

Grafton Recruitment Praha
Zlínský kraj
nabízený plat: 19 000 - 22 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.