Místní zemědělci nad tím sice nevěřícně kroutí hlavou, ale statistiky nelžou. Čísla Českého statistického úřadu hovoří o tom, že jen oni chovají krávy, které v průměru nadojí přes 22 litrů za den. Přes tuto hranici se ve druhém pololetí loňského roku nedostala žádná jiná část země. Některé nepokořily ani hranici dvaceti litrů, i když se na mléčnou produkci zaměřují.
Zlínský kraj se vyšplhal na vrchol díky několika faktorům. A jejich souhrn přináší skvělé výsledky.
Kolik litrů mléka kráva průměrně nadojí1. Zlínský kraj 22,03 2. Moravskoslezský kraj 21,98 3. Praha + Středočeský kraj 21,78 12. Jihočeský kraj 19,03 13. Karlovarský kraj 17,50 Česko 20,87 Zdroj: ČSÚ |
„Jde hlavně o to, jak se zemědělci o zvířata starají a jaká jim dávají krmiva. Řada farem se obměnila, některé stavějí nové kravíny,“ popsala šéfka zlínské okresní agrární komory Jana Brázdilová.
Pohodu krav skutečně zanedbat nelze, byť se to může zdát jako banalita. V dojivosti hraje důležitou roli, jak jsou ustájené, jestli chodí pravidelně na pastvu a zda nežijí ve smradu a špíně.
„Dojnice potřebuje absolutní pohodu. I proto chceme postavit moderní kravín. Starší stáje jsou třeba obtížně větratelné,“ naznačil předseda představenstva Agrodružstva Morkovice Josef Uchytil.
Věří, že se i díky komfortnějšímu ustájení může průměrná dojivost morkovických krav dostat ze současných 24 na 30 litrů za den.
Čuba: Nejvyšší dojivost krav v kraji mě nepřekvapuje
Ve Valašském ZOD družstvu Zašová chovají zhruba 600 dojnic, které v průměru dají až třicet litrů mléka denně. Nejlepší kusy v období laktace ovšem nadojí i přes sedmdesát litrů. Mají tady navíc speciální šlechtitelské programy.
„Například vybíráme kvalitní plemenné býky, jež připouštíme k jalovicím, aby se zvýšila jejich dojivost,“ přiblížil předseda družstva Jan Jadrníček.
Zemědělci používají na krmení především kukuřičnou siláž, která je velmi výživná. V podhorských oblastech naproti tomu žije skot často z travní siláže, která tvorbu mléka nezvyšuje. I to může hrát podle odborníků roli. A znamená to výrazné rozdíly v dojivosti také přímo ve Zlínském kraji.
Mezi důvody úspěchu zdejších zemědělců lze zřejmě zařadit i JZD Slušovice, které od 60. do 80. let minulého století dokázalo ztrojnásobit dojivost krav.
Někdejší předseda družstva a současný krajský radní a senátor František Čuba nepochybuje o tom, že tehdejší slušovický chovatelský „zázrak“ ovlivňuje i aktuální výkony krav.
„Nepřekvapuje mě, že je v kraji nejvyšší dojivost. Slušovice výrazně ovlivnily chov dojnic,“ je přesvědčený Čuba.
Záleží, zda se farma zaměří pouze na mléko
Agrokombinát uspěl i proto, že přivezl desítky kvalitních býků a jalovic holštýnského plemene z USA a Kanady.
Navíc měl vlastní výzkumný ústav, který se specializoval na krmiva. Zjednodušeně se tak dá říci, že vzdálení potomci tehdejší silné generace mohou žít v kravínech a na pastvách východní Moravy dodnes.
„Slušovice mají vliv i na dnešní dojivost. Nadprůměrně vysocí lidé mají také větší pravděpodobnost, že jejich pravnoučata nebudou malá,“ nepochybuje Jadrníček.
Vliv Slušovic naopak vylučuje šéfka zlínské hospodářské komory Brázdilová a stejný názor mají i některá další družstva. Podle nich si farmy zakládají vlastní genetický fond, který s tím slušovickým nemá nic společného.
Místní zemědělci jsou ve výrobě mléka na čele i proto, že se na něj nejvíce zaměřují. V jiných krajích se chovatelé víc věnují masnému skotu, například českému strakatému skotu, což je kombinované plemeno. Holštýnská kráva, která ve Zlínském kraji převažuje, je naopak vyšlechtěná k co nejvyšší dojivosti.
Podívejte se na záběry z největšího českého kravína v Uhelné Příbrami na Havlíčkobrodsku (více zde):
