Čtenáři v anketě rozdělili více než 1 300 hlasů. Dohromady 392 jich získala právě ohněm nenávratně zničená restaurace. V hlasování jen těsně předstihla zlínské Masarykovy školy (370 hlasů), které stávaly na místě dnešního Kongresového centra. Na třetím místě skončila historická zlínská Záložna (280).
Konečné výsledky hlasování najdete zde |
Podívejte se na přehled všech zmizelých staveb, které se o hlasy čtenářů ucházely:
Masarykovy školy
Návrh na stavbu těchto škol vypracoval v roce 1927 František Lydie Gahura. Koncem července 1927 firma Baťa žádala o schválení staveniště se zdůvodněním, že buduje "školy jako pokusné, aby v nich byly zkoušeny nové směry a snahy pedagogické".
Protože slavnostní otevření se konalo 28. října 1928, tedy přesně na 10. výročí existence Československa, propůjčil jim prezident T. G. Masaryk své jméno.
V elegantní trojkřídlé budově se opravdu začalo vyučovat a roku 1930 povolilo ministerstvo, aby se tam provozovala tak zvaná Pokusná diferencovaná škola. Postupem času se ale budovy dostaly do tak špatného stavu, že nakonec musely jít v lednu 1988 k zemi.
Dnes na jejich místě stojí Kongresové a univerzitní centrum, které se začalo v roce 2006 stavět podle návrhu architektky Evy Jiřičné.
Fotbalový stadion u elektrárny
Stadion klubu SK Baťa býval od roku 1924 velmi blízko továrního areálu. Jak se ale výroba rozšiřovala, musel starý stadion ustoupit dalším továrnám. V roce 1934 se proto otevřel nový, na svou dobu velmi moderní stadion u elektrárny mezi Dřevnicí a silnicí na Mladcovou.
Podle Gahurova projektu mělo jít o sportovní areál s halou a zařízením pro zimní sporty. Velký stadion s šestidráhovým běžeckým oválem a krytou tribunou včetně řady tenisových dvorců představoval vlastně první etapu celé výstavby. K dalšímu rozšíření ale už nikdy nedošlo.
Ostatní ankety najdete zde |
Na slavnostní otevření 18. a 19. srpna 1934 přijela s týmem SK Baťa sehrát zápas i slavná fotbalová Slavia Praha s legendárním Františkem Pláničkou v brance (Zlíňáci prohráli 2:3, ač ještě 17 minut před koncem vedli 2:0). Stadion byl centrem zlínského sportu dalších 55 let, než ustoupil v roce 1989 stavbě plynové teplárny.
Areál firmy Ton v Uherském Hradišti
Jeden ze závodů známé nábytkářské firmy Ton z Bystřice pod Hostýnem byl postavený v Uherském Hradišti zřejmě na začátku minulého století. Stál na místě dnešního supermarketu Tesco na třídě Marš. Malinovského.
Podle dostupných materiálů byly už ve 30. letech dvacátého století na tomto místě nábytkářské firmy.
Společnost Ton v Uherském Hradišti pak až do 80. let vyráběla zahradní nábytek, stoly a nábytek do kuchyně. Supermarket tady stojí od roku 2006.
Rybalkova kasárna
Po zrušení povinné vojenské služby v roce 2004 se z Kroměříže odstěhovala armáda a městu bezúplatně předala dvoje kasárna. Žižkova kasárna byla v centru a postupně splynula s městem, místo seřadiště je dnes náměstí, budovy ale stojí.
Rybalkova kasárna na okraji Kroměříže ale nenávratně zmizela. Radnice je v roce 2005 prodala za 65 milionů korun, soukromý investor většinu budov zboural.
Dnes stojí v těch místech obchodní dům Tesco a dokončuje se areál výstaviště Floria, který vojenskou historii připomíná. Jednu z budov stavbaři ale zachovali. Bude v ní zastřešený výstavní prostor. Nezasvěcený návštěvník vojenský původ však jen těžko odhalí. Zbytek kasárenského areálu je prázdný.
Altánek (možná) podle Jurkoviče
V zámeckém parku Kinských ve Valašském Meziříčí řada lidí postrádá původní altán. Starousedlíci nostalgicky vzpomínají na koncerty, které se v něm konaly.
Altánek v minulosti sloužil pro menší kulturní akce. Bývaly tam koncerty posádkové hudby nebo vystoupení kapel.
Podle vzpomínek pamětníků a dobových fotografií možná původní altán projektoval někdo z dílny známého architekta Dušana Jurkoviče, i když jisté to ve skutečnosti není. Stavba ovšem nese znaky, které jsou typické pro jeho tvorbu.
Začátkem 20. století k altánku přidali tenisový kurt. Budova ze dřeva pokrytá jen šindelem ale začala za minulého režimu postupně chátrat a v roce 1973 ji zbourali jako přežitek kapitalismu.
Záložna
Záložna na náměstí Míru ve Zlíně byla významným centrem společenského života. V letech 1891-92 tam zlínská Občanská záložna postavila nový dům, kde měla své kanceláře a hernu. Ve dvoře byl sál s galerií a v prvním patře byt.
V roce 1895 záložna koupila vedlejší dům a v květnu 1897 už tam stál dům s výčepem, restaurací, kavárnou, cizineckými pokoji a bytem restauratéra. Navrhl jej architekt Dominik Fey, mimo jiné také autor budovy dnešní Krajské knihovny Františka Bartoše nebo první baťovské továrny z roku 1904.
Postupem času se z části Záložny stal hotel, hrála se tam divadla, pořádaly bály. Po roce 1948 byla v Záložně pivnice a po revoluci se tam střídali obchodníci a trhovci. Ze Záložny zbyla jen čelní zeď s fasádou, zbytek spolklo obchodní centrum Zlaté jablko v roce 2008.
Slovácká búda
Slovácká búda v Luhačovicích byla originální stavba architekta Dušana Jurkoviče z roku 1906. O čtyři roky později vypracovat ještě návrh na další rozšíření, ale ten se už neuskutečnil.
Dlouhá léta byla Slovácká búda centrem intelektuálů, kultury a zábavy. Scházeli se tam čeští a slovenští žurnalisté, spisovatelé i politici. V letních měsících sloužila jako restaurace a vinárna, na zahrádce přes den hrávala dechovka a bylo málo těch, kteří by neodolali a nezatančili si. Koncem roku 2002 však Slováckou búdu zničil požár.
