Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kouření je jako heroin. Nedá se ho zbavit jen silou vůle, říká lékařka

  9:07aktualizováno  9:07
Lékařka Marie Černochová vede ambulanci pro odvykání kouření v nemocnici ve Valašském Meziříčí. Funguje už třetím rokem, její pacienti netrpí žádnou vážnou nemocí, ale přicházejí kvůli obavám z ní. Jsou odhodlaní a připravení za léčbu platit.

Lékařka Marie Černochová pracuje v ambulanci pro odvykání kouření valašskémeziříčské nemocnice. | foto: Archiv nemocnice Valašské Meziříčí

V ambulanci je připravují na nový život, v němž už tabák nebude hrát roli. A není to nic snadného. „Nejde totiž o odnaučení zlozvyku. Jde o zbavení velmi silné závislosti, která je podobná závislosti na heroinu,“ upozorňuje vedoucí ambulance Marie Černochová, která je v léčbě velmi úspěšná.

Ze zhruba pětatřiceti pacientů, kteří ročně její ambulancí projdou, se totiž dvaceti podaří skutečně závislosti zbavit.

To je nadprůměrné číslo?
Statistiky uvádějí, že úspěšnost je dlouhodobě zhruba čtyřicet procent. Z tohoto pohledu jsem opravdu nad průměrem. Ale nechci to přeceňovat, myslím, že je to hrou malých čísel. Přece jen nás nenavštěvuje tolik lidí jako velká protikuřácká centra.

Kdy si můžete „odškrtnout“ úspěšně vyléčeného pacienta?
Když vydrží rok bez kouření. Samotná léčba přitom většinou trvá tři až šest měsíců. Ale po roce lze konstatovat, že se člověk opravdu bez tabáku naučil žít se vším všudy. Samozřejmě to neznamená, že do toho zase nemůže spadnout. Je to podobné jako s alkoholem, kdy si stačí dát jednu skleničku a člověk opět propadne závislosti.

Jak nebezpečná je závislost na cigaretách?
Velmi. V případě kouření se bavíme o závislosti na nikotinu, byť zdraví poškozuje hlavně kouř obsahující karcinogenní látky. Nikotin funguje tak, že se naváže na určitá místa mozku, kde se začne vyplavovat dopamin. To má za následek, že se cítíme dobře, jsme klidní a v pohodě. Tento pocit se dostaví bezprostředně po vykouření cigarety. Jenže taky velice rychle odezní.

A člověk má chuť na další cigaretu.
Ano, takto vzniká závislost. Málokdo si uvědomí, jak silné změny nikotin v mozku způsobuje. Podobně funguje heroin, což je nebezpečná tvrdá droga.

Jak závislého člověka léčíte?
Na prvním sezení mu speciálním přístrojem změříme hladinu oxidu uhelnatého v dechu. Z toho lze poznat míru závislosti. Důležité je také zjistit, jaké má pacient zdravotní komplikace, proto provádíme sérii vyšetření. Navíc vedeme dlouhý pohovor, kdy se například ptám, v jakých situacích si člověk zapaluje, jaká je jeho motivace a podobně. První sezení je vždy dlouhé, trvá asi hodinu.

Co následuje potom?
Domluvíme se s pacientem na léčbě. Bývá to individuální, každému vyhovuje něco jiného. Ale obecně platí, že se léčí buď nahrazením nikotinu v náplastech, žvýkačkách či pastilkách, anebo užíváním léků.

Jsou náplasti či žvýkačky skutečně účinné?
Dostávají do těla nikotin jiným způsobem než cigareta. Podle toho, jak silně závislý člověk je, upravíme dávkování. Náplast do těla nikotin postupně uvolňuje. A pokud přijde intenzivní chuť na cigaretu, člověk ji zažene žvýkačkou nebo pastilkou.

A jak fungují léky?
Na českém trhu jsou k dostání dva. Jeden medikament byl vyvinut přímo pro odvykání kouření. Funguje tak, že účinná látka obsadí místa v mozku, kam se běžně naváže nikotin. Ten se po vykouření cigarety nemá kam navázat a kuřáci to popisují tak, že jim cigareta vůbec nechutná, jako by kouřili seno. Druhý lék je antidepresivum, které také zbavuje chuti na cigaretu. Hodí se ale spíš pro pacienty s depresivními poruchami.

Léčiva či nikotinové náhražky si musí pacient platit sám?
Ano. Jen pár pojišťoven u nás poskytuje na odvykání kouření nějaký drobný příspěvek. A byť je léčba nákladná, pro pacienta to většinou není devastující, protože byl zvyklý peníze utrácet za cigarety. Vyjde to zhruba stejně, jako kdyby si kupoval krabičku denně. Rozdíl je v tom, že po skončení léčby už tyto peníze nemusí vynakládat. Mnohým pacientům jsem tak lehce vypočítala, že když přestanou s kouřením, budou si moct dovolit každý rok jet třeba někam na dovolenou.

Hodně kuřáků tvrdí, že jim cigareta nechybí, ale zkrátka jsou zvyklí kouřit v určitých situacích. Jak pomáháte jim?
Ano, pro některé je kouření rituálem při konkrétní příležitosti. Jiní třeba kouří z nudy. Většinou jsou dvě možnosti řešení. Buď se do té typické situace vůbec nedostat – například pokud kouřívám vždy, když čekám na autobus, tak začít chodit přesně na čas, abych tam ten prostor neměl. Anebo tu činnost nahradit něčím jiným. Měla jsem pacienta, co kouřil vždy, když měl pauzu v práci. Vyřešil to tak, že nainstaloval terč a místo kouření házel šipky. I zde je to individuální a snažíme se tu činnost pacientovi „ušít na míru“. Je jasné, že člověk vznětlivější povahy nebude místo kouření luštit sudoku.

Je pravda, že člověk, který přestane kouřit, přibere na váze?
Ano, nikotin totiž urychluje metabolismus, po jeho vysazení najednou tělo nespaluje tak rychle. Člověk tak lehce přibere, ale mělo by to být jen do tří kilogramů, což není nijak hrozné.

Jsou ale lidé, kteří přiberou i patnáct kilo.
Ano, ale tam je to z jiného důvodu. Oni jen jednu drogu nahradí druhou. Místo kouření se začnou přejídat. Pomáhá tomu i fakt, že se jim pročistí chuťové pohárky a začne jim víc chutnat. To samozřejmě není zdravé. Doporučuji zahánět chutě častým vyplachováním vodou, jíst nekalorické potraviny a zvýšit pohyb. I tak je třeba říct, že lehká nadváha není pro tělo tak nebezpečná jako cigarety.

Kolik schůzek s pacienty za dobu léčby máte?
Zhruba pět až šest. Chci je vždy vidět první či druhý týden poté, co přestanou, pak po měsíci, čtvrt roce i půl roce. A na závěr po roce. Někdo ale nad sebou potřebuje „bič“, a tak chodí častěji. Když někdo naopak chodit přestane, bohužel ho musím počítat jako neúspěšně léčeného. I kdyby teoreticky opravdu nekouřil.

Chodívají i nenapravitelní recidivisté?
Lidé se většinou stydí, když zase začnou kouřit. Ale občas se stane, že přijdou i ti, kterým se nepovedlo přestat. Mám pacienta, který má problém dostat se přes jeden měsíc abstinence. Vždy když vysadí léky, opět začne. Ale já to sama od sebe s nikým nevzdám. Dokud budou chtít chodit, budu se snažit pomoci.

Je podle vás česká společnost vůči kuřákům tolerantní?
Myslím, že jsme opravdu hodně tolerantní. Sice se nesmí kouřit na zastávkách, ale příliš se to nedodržuje a lidé to ani nevyžadují. Cigarety sice pomalu zdražují, ale stále jsou cenově velmi dostupné. To má špatný vliv hlavně na děti, pro něž jsou dosažitelné. A dětských kuřáků bohužel přibývá. Kdyby krabička stála dvě stě korun, už se k ní tak lehce nedostanou. My tu závislost tolerujeme, což je chyba. Navíc podporujeme i mýty o kouření - například, že vodní dýmka není škodlivá.

A je?
Mnohem víc než cigarety. Kouří se aromatizovaný tabák, kouř prochází vodou, ale tam se neočistí, pouze ochladí. To má za následek, že jej vdechneme hluboko do plic, což je škodlivější. Mám pacienta, který v čajovnách vodní dýmky lidem chystal - rozkuřoval. Naměřenou hladinu oxidu uhelnatého měl na hranici otravy. Navíc mám podezření, že mu to způsobilo další vážné zdravotní problémy.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně nabízí kurzy čínštiny, jejichž součástí byla i...
Přesné tahy a soustředit se. Studenti čínštiny se učili tajemství kaligrafie

Fakulta humanitních studií zlínské Univerzity Tomáše Bati otevřela i v letošním roce kurzy čínštiny. Jsou určené nejen pro studenty, ale i pro veřejnost....  celý článek

Devítipatrová stavba obchodního domu je od třicátých let minulého století...
Baťovskému obchodnímu domu chybí výztuž stropů. Na stavbě se šetřilo

Baťovský obchodní dům ve Zlíně potřebuje zpevnit stropy, při jeho opravě se totiž ukázalo, že v nich bylo málo výztuže. Ukazuje se tak, že firma Baťa na...  celý článek

Radovan Dalajka u Krajského soudu ve Zlíně.
Kauza firmy Morávia-Chem a obchody s nelegálním lihem se vrací k soudu

Zlínský krajský soud zrušil předchozí osvobozující rozsudky týkající se Radovana Dalajky, někdejšího šéfa Morávia-Chemu. V obnoveném řízení se bude znovu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.