Pohroma. Tak hovoří včelaři o moru včelího plodu, který řádí na východní Moravě. Ohniska se objevila ve třech desítkách obcí, nejvíc je jich na Zlínsku.
První případy zaregistrovali veterináři už v dubnu v Ratiboři, Lidečku, Hošťálkové a Nedachlebicích. Od té doby se nákaza šíří téměř geometrickou řadou.
Naposledy se vyskytla v Zádveřicích, Kaňovicích, Doubravách či v Jasenici u Valašského Meziříčí. Veterináři evidují nákazu na 115 stanovištích.
Mapa nákazy včelím morem ve Zlínském kraji.
„Už jsme zlikvidovali 98 ohnisek,“ vypočítal Petr Jínek z Krajské veterinární správy.
Na jednom stanovišti se přitom včelaři klidně mohou starat o osm, deset, ale i více úlů. Chovatelé tak museli spálit stovky včelstev i s jejich příbytky. Je to jediná možnost, jak šíření nemoci zastavit. Léčit se nedá.
„Nákazu v takovém rozsahu nepamatuju,“ hořekuje předseda Včelařského spolku v Lidečku Jan Bajza.
Jeho slova potvrzuje i pohled na celostátní mapu sledující ohniska nákazy. Ve srovnání s ostatními kraji republiky je situace v tom Zlínském jednoznačně nejvážnější.
Pro chovatele je to psychická rána
Včelaři z řady míst v regionu se proto nyní musejí řídit mimořádnými opatřeními, které vydali krajští veterináři. Kromě ohnisek nákazy na rok vymezili i ochranná pásma, která tvoří okruh pěti kilometrů od míst, kde se mor vyskytl.
Chovatelé v nich nesmějí bez souhlasu Krajské veterinární správy přemisťovat včelstva, navíc se musejí postarat o jejich prohlídku. Tato opatření se týkají drtivé většiny obcí na území od Uherského Hradiště až po Valašské Meziříčí.
Například ve zlínském okrese se kontrola dotkla 130 stanovišť. Morem je nakaženo až třicet z nich. Dva včelaři před pár dny o včelstva přišli. Museli je spálit.
„Zejména pro starší chovatele, kteří se včelám věnují desítky let, je to velká psychická rána,“ poznamenal předseda Základní organizace Českého svazu včelařů Zlín Jiří Kalenda.
Mor včelího plodu je bakteriální onemocnění, které se šíří infikovanou potravou, ale i včelařským příslušenstvím a mohou ho způsobit i roztoči. Vliv může mít i stres ve včelstvech po zimním očkování proti infekční varroáze.
„Včelám se tím naruší životní rytmus a jsou méně odolné vůči případné nákaze morem,“ vysvětlil Bajza.
Nákaza, ale také mírná zima, dřívější start jara, květnové deště a sucha z počátku léta zřejmě budou mít vliv na vyšší cenu medu. Lidé musejí počítat s tím, že za kilo si připlatí 20 až 30 korun.
„Nebývale málo medu je v celé Evropě,“ upozornil Kalenda.
Chovatelé, u jejichž včel se nemoc vyskytla, navíc nesmějí med prodávat vůbec. Jejich kolegové z ochranného pásma ano, ale pouze takzvaně ze dvora.
„Do tržní sítě, tedy sběren a obchodů, může jít med pouze v případě, že si jej včelaři nechají vyšetřit,“ podotkl Jínek.
