Starým sušárnám na Valašsku předvídali konec, ovoce v nich voní dodnes

  12:18
Tradiční sušárny ovoce neodmyslitelně patří k Valašsku. Zatímco typické dřevěné stavbičky dříve bývaly běžnou součástí valašské krajiny a patřily ke každému většímu hospodářství, dnes jich ve zdejším regionu zůstalo jen několik. Nadále fungují i díky projektu manželů Spitzerových, kteří sušárny mapují a pomáhají zachraňovat.
Manželé Spitzerovi suší v Halenkově ovoce tradičním způsobem v historické...

Manželé Spitzerovi suší v Halenkově ovoce tradičním způsobem v historické sušárně. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Je to jako z valašské pohádky. Na konci údolí mezi kopci, lesy a pastvinami stojí louka, na níž se pasou ovečky. Uprostřed malebná dřevěná chaloupka, z níž stoupá dým. Vevnitř se mění stovky kilogramů čerstvého ovoce na usušenou laskominu.

Letošní podzim v Halenkově u Spitzerových vypadá opravdu kouzelně. Přitom před šesti lety, kdy se sem manželé přistěhovali, tu ještě žádná sušárna ovoce nestála. Na stavbu, v níž zpracovávali před mnoha lety ovoce už naši předkové, přišli úplnou náhodou.

„Jsem povoláním entomolog, studuji motýly, takže obcházím valašskou krajinu. V Huslenkách jsem narazil na tuto sušárnu, byla v dezolátním stavu,“ vypráví Lukáš Spitzer. Pozemky, kde sušárna stála, později získal jeho známý a stavbu mu věnoval.

„My jsme ji rozebrali, přesunuli sem a známí tady z údolí nám ji pomohli celou postavit,“ líčí.

V podstatě nenápadně se tak zrodila jedna velká vášeň. Oba manželé pracují v Muzeu regionu Valašsko a sušení ovoce začali zkoumat jako historický fenomén.

„Romantická představa Valašska jako krajiny s ovečkami na kopcích dnes v lidech stále je. Málokdo si ale uvědomuje, že sušárny ovoce bývaly ještě v 19. století běžnou součástí krajiny,“ přibližuje Ivana Spitzer Ostřanská, která působí v muzeu jako historička.

Manželé Spitzerovi suší v Halenkově ovoce tradičním způsobem v historické sušárně.

Doklady o tom, kam až historie sušení ovoce na Valašsku sahá, dnes nemáme. Jisté je, že lidé k tomu nemohli plně využívat slunce. Švestky, hrušky i jablka totiž dozrávají až na podzim, kdy už je chladněji a sluneční paprsky nemají takovou sílu. K sušení plodů se tak využívaly takzvané dýmné jizby.

„Šlo o místnost s chlebovou pecí bez komínu. Dým vycházel stejným otvorem, kam se přikládalo, a zakuřoval celý prostor,“ líčí Spitzer Ostřanská.

Ovocný poklad znamenal zásoby i přivýdělek

Pod stropy měli lidé zavěšené lísky s ovocem a to se spíše udilo než sušilo. „Tehdy ale lidé neznali jinou chuť, takže jim to nejspíš nijak zvláštní nepřipadalo,“ upozornila.

Na svažitých pozemcích pasekářských usedlostí často nacházely sušárny své místo na kamenném sklípku ve svahu.

Později se však pece proměnily. Získaly komín a z dýmných jizeb se staly světnice. Ztratil se tak prostor pro sušení ovoce a lidé pro tento účel museli budovat stavby mimo dům. Jak vypadaly ty úplně první, nevíme. Byly situované blízko ovocných sadů, spíše ve větší vzdálenosti od obývaného stavení. Mělo to dobrý důvod. Protože šlo o dřevěné stavby, v nichž se rozdělával oheň, docházelo poměrně často k požárům.

„Spousta lidí, kteří dnes mají sušárnu po předcích, vzpomínají na to, že kdysi vyhořela,“ připomíná historička.

Sušené ovoce tradičně sloužilo nejen jako vlastní zásoby na zimu, ale také jako zajímavý způsob přivýdělku. Přebytky se totiž dobře prodávaly na trzích.

„Ve druhé polovině 19. století se však na těchto trzích začalo objevovat ovoce z Balkánu, kde byly plody větší, šťavnatější. Valaši tedy neměli využití pro vlastní ovoce, a to se začalo používat spíše na pálení slivovice,“ podotkla.

Tradici pomohly zachovat frgály

Postupem času také začaly upadat tradiční dřevěné sušárny. „Překlopily se preference spotřebitelů, sušené ovoce ztratilo odbyt,“ zmiňuje Ivana Spitzer Ostřanská. „Dalšími příčinami byly strašlivé mrazy na konci 20. let a zničené stromy.“

Zatímco ještě před sto lety byla sušárna součástí každého většího hospodářství a na Valašsku jich byly stovky, těch funkčních jsou dnes pouze jednotky. Kdoví, zdali by přežily vůbec nějaké, nebýt tradičních valašských koláčů – frgálů.

Pečení tradičních vdolků v chlebové peci

„Na ty se využívají pomleté a uvařené hrušky, dodnes chodí k sušičům pekařky frgálů,“ upozorňuje muzejní historička.

Doba se mění. Dnes už se sušené ovoce opět dostává do módy a je vítanou pochutinou na hospodářských trzích.

„Musí být ale z čeho sušit,“ připomněla. „Letošní sezona byla dost špatná, ovoce bylo málo a sušili jsme jen krátkou dobu.“

Sušení vybízí k experimentům

Letos se takto nejčastěji zpracovávala jablka, tradičně se sušívají ale i švestky či hrušky. Prostor je také pro experimenty. Sušit se dají třeba borůvky, šípky, ale i ořechy nebo bylinky.

„Je to na chuti každého něco vyzkoušet,“ podotýká muzejnice. „Ne všechno se ale k sušení hodí. My jsme zkoušeli například dýně, ale moc nás to nenadchlo.“

Sušení na takzvaných lískách, které ohřívá teplo z pece, má výhodu v tom, že takto lze zpracovat větší množství ovoce naráz, i chuť je prý nesrovnatelná s domácími sušičkami. Zároveň to však znamená starost.

„Známe to z vlastní zkušenosti. Přikládat se musí několikrát denně, je potřeba pravidelně kontrolovat oheň i stav,“ říká Spitzer Ostřanská.

Dřevěné stavby pomáhají stěhovat k zájemcům

Také díky její a manželově aktivitě dnes starobylé sušárny ovoce na Vsetínsku stále přežívají. Manželé totiž tyto objekty začali objíždět a mapovat. Koníček spojili s odborným výzkumem, baví se s pamětníky, dohledávají informace a chystají i odbornou publikaci.

Manželé Spitzerovi suší v Halenkově ovoce tradičním způsobem v historické sušárně.

Těm, kdo mají zájem, také pomáhají staré dřevěné stavby přestěhovat na jejich pozemek a zprovoznit. Na Vsetínsku jich napočítali okolo 75, z toho čtyři už pomohli přemístit a další jsou v jednání. Řada ze sušáren jsou však ruiny, které lidé využívají jen jako skladiště.

„Narazili jsme na článek někdy z 50. let, kde se psalo, že sušárny určitě zaniknou. Jsem rád, že po 70 letech jsou stále v provozu a je o ně zájem,“ těší Lukáše Spitzera.

Kdo by se chtěl o sušení ovoce dozvědět více, je pro něj až do 30. ledna 2022 roku přístupná výstava Někdo to rád sušené ve vsetínském zámku. Návštěvníci tam najdou ukázku dřevěné sušárny, historickou pec a další interaktivní prvky.

Sušení mělo kdysi přednost i před slivovicí

Dnes by to mnozí považovali za hříšnou myšlenku. Jen málokdo by řekl, že při zpracovávání ovoce běžně dostávalo přednost sušení před výrobou tradiční slivovice. Ta se dnes považuje za výsostný valašský nápoj, v minulosti tomu tak ale nebylo.

„Tady se pálilo dost, ale využívaly se jiné suroviny než ovoce,“ popisuje historička vsetínského muzea Ivana Spitzer Ostřanská. „Pálilo se z brambor, líh svařený s vodou, kořeny lilkovitých rostlin. Ne nadarmo se říká, že tu bujel kořaleční mor,“ zmínila označení pro abnormální konzumaci alkoholu.

Slivovice se začala ve větším množství pálit až ve dvacátém století. A ač to zní neuvěřitelně, dříve by to lidé považovali za znehodnocování ovoce.

„To bylo jednou z nejdůležitějších komodit, které si lidé nechávali jako zdroj obživy,“ upozornila historička. „Pomáhalo přežít zimu, nebylo možné jej znehodnotit pálením.“ Do kvasu se dávalo spíše spadené či nahnilé ovoce. Nepřipravoval se najednou, ale ovoce se postupně sbíralo a dosypávalo do nádob, které vyráběli vesničtí bednáři.

Připravený obsah se doporučovalo pomačkat a postavit na teplé místo. Ovšem jediné takové místo v hospodářství byl přes zimu chlév, v němž nezakrývaný kvas přijímal nejrůznější pachy. To dobré ovoce si ale lidé na Valašsku chtěli uchovat. A tím nejvhodnějším způsobem bylo jeho sušení.

„Ovoce tu tradičně rostlo na vysokokmenných stromech, aby se k němu nedostal dobytek,“ vysvětluje Spitzer Ostřanská. „Zároveň se pak muselo setřást, přičemž se potlouklo a zimu by jinak nevydrželo.“

Protože s moštováním a vařením marmelád se začalo experimentovat až v první polovině 20. století, nejlepším způsobem, jak ovoce uchovat, bylo právě sušení.

„Ze sušených hrušek se pekl chleba, pomlely se, sloužily jako náhrada mouky, jablečné suchary se přikusovaly k masu,“ líčí odbornice. „Ovoce sušené bylo základní potravinou na zimu, navíc dokázalo vydržet i několik let.“

  • Nejčtenější

Při nehodě zemřel řidič osobního auta, srazil se s náklaďákem plným kamení

25. března 2024  14:33,  aktualizováno  26.3 8:35

Tragická nehoda nákladního a osobního auta uzavřela v pondělí dopoledne provoz na silnici mezi...

Tehdy a teď. Fotografie ukazují, jak se proměnila známá místa ve Zlíně

23. března 2024  13:57

Některá místa se příliš nezměnila, jiná dostala moderní tvář, další už neexistují. Muzeum ve Zlíně...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Za med bychom neměli chtít méně než 200 kč za kilo, říká včelař. A bojí se sršní

26. března 2024

Premium Díky nezvykle teplému únoru se příroda probudila o dost dříve, než bývá běžné. Rozkvetla řada...

Babiččiny zelové kraslice měl v pracovně i císař, říká krasličářka z Hradiště

22. března 2024  15:56

Nová techniku zdobení velikonočních vajíček se poprvé objevila před více než sto lety. Tehdy ji...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zlínští hokejisté rozdrtili Litoměřice, semifinálovou sérii srovnala i Jihlava

20. března 2024  22:04

Zlínští hokejisté vyhráli ve druhém semifinálovém utkání první ligy v Litoměřicích drtivě 8:1 a...

Připadá mi, že jsem v sále nejstarší, říká kapelník kultovní Mňágy a Žďorp Fiala

28. března 2024

Premium Před pár dny oslavil šedesátiny, plánuje se „dohrabat“ k dalším kulatinám a mezitím si dělá radost...

Vydří trojčata dovádějí v tropické hale zoo, úspěšný odchov se podařil potřetí

28. března 2024  12:56

Zlínská zoo představila vydří mláďata narozená koncem letošního ledna. Návštěvníci už je mohou...

Otrokovice si pořídí první radar, bude krotit rychlé řidiče v Kvítkovicích

28. března 2024  8:54

Mnoho řidičů, kteří jezdí přes otrokovickou část Kvítkovice, si nedělá hlavu s dodržováním...

Zlín odvrací semifinálový krach. Musí zlepšit zakončení, těší se na podporu fanoušků

28. března 2024  8:29

Repríza loňského finále se Zlínem, nebo překvapivá série s Litoměřicemi. Jedna věc je jistá. V...

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...