Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Magická hranice padla, skanzen v Rožnově letos vidělo přes 300 tisíc lidí

  8:55aktualizováno  8:55
Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm slaví návštěvnický rekord. Letos tam dorazilo už 300 tisíc lidí.

Valašské muzeum v přírodě Rožnov pod Radhoštěm. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Zájem o vlastní historii, zvyky svých předků a tradiční výrobky. Takový je trend, který nyní panuje v turistickém ruchu. I díky němu zažívá Valašské muzeum v přírodě vynikající časy.

„Skanzenu se jednoznačně vyplácí, že se pečlivě a jasně profiluje, nemění svůj styl a reaguje na potřeby lidí,“ uvedl Zdeněk Urbanovský z Centrály cestovního ruchu Východní Morava.

Vstupenku s pořadovým číslem 300 tisíc si koupil jeden z návštěvníků nedávného vánočního jarmarku. Je to historicky nejvyšší údaj, kterého zatím muzeum dosáhlo. A není to náhodný výkyv. Rekordní rok hlásí nejméně čtvrtou sezonu po sobě.

Fotogalerie

„Vyšlo nám počasí,“ usmál se ředitel muzea Jindřich Ondruš.

Za úspěchem je ale mnohem víc. Třeba fakt, že z 52 víkendů v roce jich ve skanzenu využijí přes 40. Nabízejí jednu akci za druhou, každá je přitom jinak laděná.

Poslední z nich, vánoční jarmark, přilákala přes dvanáct tisíc lidí. Poznávací značky aut na parkovišti prozrazovaly návštěvníky z celé republiky i zahraničí. Směrovky a materiály ve skanzenu jsou kromě češtiny i v angličtině, němčině nebo polštině.

„Vozíme sem novináře a zástupce cestovních kanceláří, kteří pak mohou skanzen propagovat ve své zemi. Poláci byli naprosto nadšení, jejich muzea jsou stále o vitrínách oddělených šňůrou,“ popsal Urbanovský.

Skupina z Polska viděla skanzen loni a tamní cestovky jej poté okamžitě zařadily do nabídky zájezdů.

Skanzen neustále roste a mění se, má smysl se sem vracet

Osvědčila se i cílená reklama v Rakousku, v níž hraje hlavní roli stará poštovna a škola z Velkých Karlovic. Obě budovy jsou z doby Františka Josefa I. a visí v nich jeho portrét. „Rakušané rádi cestují za svou historií,“ dodal Urbanovský.

Předloni se skanzen začal víc nabízet rodinám s dětmi, vybudoval zázemí pro nejmenší a v plánu je velké dětské hřiště. Stranou zájmu nezůstávají vozíčkáři, kteří mohou využít k prohlídce koňský povoz. Jak jinak než dobový.

Navíc skanzen neustále roste a mění se. Před pár dny otevřeli zcela novou expozici, která mapuje způsob oblékání na Valašsku od 18. století do současnosti a podle odborníků má velký návštěvnický potenciál.

Ve Valašské dědině zase začali letos stavět kamennou stodolu přenesenou z pasek. Lidé tady mohou sledovat řemeslníky při práci. Připravuje se také celá nová část, nazvaná Kolibiska.

„Zatím je kolem ní víc otázek než odpovědí, jasný plán teprve vzniká. Některé koliby, které bychom chtěli přenést do areálu, už máme vytipované v krajině,“ podotkl Ondruš. Chybět tady nebudou ani ovce.

Prostoru má muzeum dost, celý areál je na ploše 80 hektarů a momentálně čítá zhruba stovku staveb. Přístupný je většinu dnů v roce, během letní sezony každý den a od října do dubna je zavřeno jen v pondělí. A ještě jedno číslo, které skanzen charakterizuje: má 137 tisíc sbírkových položek.

Památku limituje poloha, přesto si ji najdou i zahraniční turisté

Odkud sem přijíždí nejvíc návštěvníků, skanzen nezjišťuje, aby se nezdržoval provoz u pokladen. Platí ale, že jej limituje vzdálenost od hlavního města, daleko jsou i všechna velká letiště.

„Nejen dostupnost kraje, ale i jeho prostupnost, tedy průjezd, vázne. Pro turisty by bylo výhodnější, kdyby jen sjeli z dálnice a urazili pár kilometrů,“ řekl Ondruš. Příjemná už je aspoň závěrečná fáze cesty, opravený příjezd do Rožnova.

Na rostoucí návštěvnost má vliv také přístup radnice. Rožnov má takzvaného destinačního manažera, který se stará o propagaci města, jeho atraktivit a okolí. Se skanzenem úzce spolupracuje. Díky tomu dokážou třeba propojit své akce, případně je naplánovat tak, aby si nekonkurovaly.

„Tento post se osvědčil, i když s tím část zastupitelů nesouhlasila. Úspěšná je i Rožnov card,“ popsal starosta Radim Holiš. Jde o kartu, která nabízí slevy na ubytování a vstupném těm, kteří se zdrží aspoň dva dny.

V regionu dokáže spolupracovat celá řada podnikatelů a provozovatelů atrakcí, čímž se reklama násobí a dosáhne dál.

Kalendář akcí už mají ve skanzenu plný i na příští rok, který bude ve znamení stavby Libušína. Vyhořelou památku na Pustevnách začnou obnovovat na jaře a pro turisty bude i samotná stavba mimořádnou atrakcí. Takzvaná vědecká rekonstrukce se v Česku na tak rozsáhlém objektu uskuteční poprvé. Stavaři při ní využijí stejné postupy jako v dobách, kdy vznikala původní roubenka.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Turisté na snímku přicházejí k domu, kde žila poslední žítkovská bohyně Irma...
Kopanické samoty kupují Slováci, pomohl i fenomén žitkovských bohyní

Nemovitosti na moravskoslovenském pomezí lákají zájemce ze zahraničí. Pomáhají i knihy o žítkovských bohyních, které tuto oblast zpopularizovaly.  celý článek

Devítipatrová stavba obchodního domu je od třicátých let minulého století...
Baťovskému obchodnímu domu chybí výztuž stropů. Na stavbě se šetřilo

Baťovský obchodní dům ve Zlíně potřebuje zpevnit stropy, při jeho opravě se totiž ukázalo, že v nich bylo málo výztuže. Ukazuje se tak, že firma Baťa na...  celý článek

(ilustrační snímek)
Kritik vodáren prohrál soud se Zlínem kvůli účetnictví bytového družstva

Zlínská radnice slaví dílčí vítězství ve snaze o kontrolu hospodaření Bytového družstva Podlesí. Jeho předseda Pavel Sekula tvrdí, že tato kauza je jen...  celý článek

Jobs Contact
Konstruktér (od 20.000 Kč)

Jobs Contact
Jihomoravský kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Zlínský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.