Zájem o vlastní historii, zvyky svých předků a tradiční výrobky. Takový je trend, který nyní panuje v turistickém ruchu. I díky němu zažívá Valašské muzeum v přírodě vynikající časy.
„Skanzenu se jednoznačně vyplácí, že se pečlivě a jasně profiluje, nemění svůj styl a reaguje na potřeby lidí,“ uvedl Zdeněk Urbanovský z Centrály cestovního ruchu Východní Morava.
Vstupenku s pořadovým číslem 300 tisíc si koupil jeden z návštěvníků nedávného vánočního jarmarku. Je to historicky nejvyšší údaj, kterého zatím muzeum dosáhlo. A není to náhodný výkyv. Rekordní rok hlásí nejméně čtvrtou sezonu po sobě.
„Vyšlo nám počasí,“ usmál se ředitel muzea Jindřich Ondruš.
Za úspěchem je ale mnohem víc. Třeba fakt, že z 52 víkendů v roce jich ve skanzenu využijí přes 40. Nabízejí jednu akci za druhou, každá je přitom jinak laděná.
Poslední z nich, vánoční jarmark, přilákala přes dvanáct tisíc lidí. Poznávací značky aut na parkovišti prozrazovaly návštěvníky z celé republiky i zahraničí. Směrovky a materiály ve skanzenu jsou kromě češtiny i v angličtině, němčině nebo polštině.
„Vozíme sem novináře a zástupce cestovních kanceláří, kteří pak mohou skanzen propagovat ve své zemi. Poláci byli naprosto nadšení, jejich muzea jsou stále o vitrínách oddělených šňůrou,“ popsal Urbanovský.
Skupina z Polska viděla skanzen loni a tamní cestovky jej poté okamžitě zařadily do nabídky zájezdů.
Skanzen neustále roste a mění se, má smysl se sem vracet
Osvědčila se i cílená reklama v Rakousku, v níž hraje hlavní roli stará poštovna a škola z Velkých Karlovic. Obě budovy jsou z doby Františka Josefa I. a visí v nich jeho portrét. „Rakušané rádi cestují za svou historií,“ dodal Urbanovský.
Předloni se skanzen začal víc nabízet rodinám s dětmi, vybudoval zázemí pro nejmenší a v plánu je velké dětské hřiště. Stranou zájmu nezůstávají vozíčkáři, kteří mohou využít k prohlídce koňský povoz. Jak jinak než dobový.
Navíc skanzen neustále roste a mění se. Před pár dny otevřeli zcela novou expozici, která mapuje způsob oblékání na Valašsku od 18. století do současnosti a podle odborníků má velký návštěvnický potenciál.
Ve Valašské dědině zase začali letos stavět kamennou stodolu přenesenou z pasek. Lidé tady mohou sledovat řemeslníky při práci. Připravuje se také celá nová část, nazvaná Kolibiska.
„Zatím je kolem ní víc otázek než odpovědí, jasný plán teprve vzniká. Některé koliby, které bychom chtěli přenést do areálu, už máme vytipované v krajině,“ podotkl Ondruš. Chybět tady nebudou ani ovce.
Prostoru má muzeum dost, celý areál je na ploše 80 hektarů a momentálně čítá zhruba stovku staveb. Přístupný je většinu dnů v roce, během letní sezony každý den a od října do dubna je zavřeno jen v pondělí. A ještě jedno číslo, které skanzen charakterizuje: má 137 tisíc sbírkových položek.
Památku limituje poloha, přesto si ji najdou i zahraniční turisté
Odkud sem přijíždí nejvíc návštěvníků, skanzen nezjišťuje, aby se nezdržoval provoz u pokladen. Platí ale, že jej limituje vzdálenost od hlavního města, daleko jsou i všechna velká letiště.
„Nejen dostupnost kraje, ale i jeho prostupnost, tedy průjezd, vázne. Pro turisty by bylo výhodnější, kdyby jen sjeli z dálnice a urazili pár kilometrů,“ řekl Ondruš. Příjemná už je aspoň závěrečná fáze cesty, opravený příjezd do Rožnova.
Na rostoucí návštěvnost má vliv také přístup radnice. Rožnov má takzvaného destinačního manažera, který se stará o propagaci města, jeho atraktivit a okolí. Se skanzenem úzce spolupracuje. Díky tomu dokážou třeba propojit své akce, případně je naplánovat tak, aby si nekonkurovaly.
„Tento post se osvědčil, i když s tím část zastupitelů nesouhlasila. Úspěšná je i Rožnov card,“ popsal starosta Radim Holiš. Jde o kartu, která nabízí slevy na ubytování a vstupném těm, kteří se zdrží aspoň dva dny.
V regionu dokáže spolupracovat celá řada podnikatelů a provozovatelů atrakcí, čímž se reklama násobí a dosáhne dál.
Kalendář akcí už mají ve skanzenu plný i na příští rok, který bude ve znamení stavby Libušína. Vyhořelou památku na Pustevnách začnou obnovovat na jaře a pro turisty bude i samotná stavba mimořádnou atrakcí. Takzvaná vědecká rekonstrukce se v Česku na tak rozsáhlém objektu uskuteční poprvé. Stavaři při ní využijí stejné postupy jako v dobách, kdy vznikala původní roubenka.
