Otázka je, zda bude bez francouzského koncernu, či s ním. Červencová valná hromada vodáren schválila strategický pokyn města Zlín, které je jejich největším akcionářem, aby představenstvo dělalo kroky, jež povedou k převzetí infrastruktury a ukončení spolupráce s Moravskou vodárenskou.
Tu by měla nahradit nová provozní společnost, v níž by měl VaK většinový podíl. Kdo by byl případný další podílník, však zatím jasné není. Někteří starostové se obávají toho, že by to mohla být opět Veolia či její dceřiná firma, a vadí jim, že jsou pokyny představenstvu vodáren příliš obecné.
„Kdo by měl mít v nové společnosti zbylá procenta, necháváme zatím otevřené. VaK v ní může mít 51 procent, nebo i 100 procent. Zatím není více co analyzovat,“ předestřel zlínský primátor Jiří Korec.
„Dáváme představenstvu pokyn, že současný model má být zrušen a nahrazen novou společností s tím, že to nesmí mít negativní dopad na cenu vody a investice do infrastruktury. Myslím si, že je to krok správným směrem,“ doplnil primátor.
Toto usnesení chtěl Zlín prosadit už na řádné valné hromadě vodáren na konci května, tehdy ji ale někteří akcionáři (zástupci některých obcí a měst) opustili, aby nebyla usnášeníschopná. Na náhradní valnou hromadu na začátku července přišlo přes 80 procent akcionářů a všichni byli pro.
„Hlasovali jsme pro, protože usnesení podle mého názoru nic moc neříkalo,“ reagoval starosta Slavičína Tomáš Chmela. Nespojuje si ho s tím, že by se k provozování vodáren opět dostal koncern Veolia. „Slavičín by se proti tomu vymezil,“ potvrdil Chmela.
Korec už dříve nevyloučil, že by se do provozu mohla vložit Moravská vodárenská, ale i jakákoliv jiná firma. „Vše se bude ještě upřesňovat,“ poznamenal primátor.
Otrokovice Zlín podpořily
Podle něho bude klíčové, jak dopadne mediační řízení mezi koncernem a městy Fryšták a Otrokovice, která u soudu už dříve napadla žalobami klíčové smlouvy, na jejichž základě koncern vodárny provozuje. Zúčastněné strany hledají mimosoudní dohodu, která by mohla být na světě do konce roku.
Otrokovice na červencové valné hromadě podpořily Zlín, Fryšták je ale proti a vůbec se jí nezúčastnil. „Roky usilujeme o to, aby se provozní model změnil. Bez podpory hlavního akcionáře, kterým je Zlín, se nikam nepohneme,“ míní starostka Otrokovic Hana Večerková. Že by se chystala půda pro to, aby do nově vzniklé společnosti vstoupila Veolia či její dceřiná firma, nebere za nepodložené informace.
„Považoval jsem tento návrh města Zlína v daném okamžiku za nadbytečný,“ naznačil starosta Fryštáku Lubomír Doležel. Proto na květnové řádné valné hromadě podal protest a odmítl o tomto bodě hlasovat.
„Jestli byla náhradní valná hromada svolána jen proto, aby tento bod schválila, tak pro město Fryšták nenastala nová situace, aby změnilo svůj názor. Situaci ve vodárnách řeší mediace a její účastníci potřebují klid na jednání, aby mohli předložit návrhy dohody, která by mohla být akceptovatelná. Chtěli bychom, aby to bylo během letošního roku vyřešené,“ předestřel Doležel.
Moravská vodárenská dění nekomentuje
Pokud by měl do nově vzniklé provozní společnosti vstoupit koncern, bylo by to pro něho nepřijatelné. „Je to nachystané tak, že se založí společnost, kde bude mít VaK většinu a zbytek Veolia,“ domnívá se starosta Želechovic Michal Špendlík. Odkazuje přitom na situaci v severních Čechách, kde se Veolia stala podílníkem v nově vzniklé provozní společnosti, jíž také šéfuje.
Náhradní valné hromady začátkem července se nezúčastnil, protože by potřeboval více podrobnějších informací k tomu, aby o tomto bodě mohl hlasovat. Myslí si, že není třeba zakládat žádnou další společnost, protože VaK je tady od toho, aby vodárny provozoval.
Mediačního řízení se účastní také vedení vodáren a podle Korce bylo usnesení obecné proto, aby mělo pole pro vyjednávání dostatečně široké. Analýzy právní či ekonomické mají následovat poté, co bude zřejmější nový způsob fungování vodáren, což by mělo vyplynout zejména z mediace. Její účastníci jsou až do konce řízení vázáni mlčenlivostí. Z tohoto důvodu nechce Moravská vodárenská aktuální dění komentovat.
