Vosková socha Srdce pro Václava Havla bude až do dubna v podzemí zámku v

Vosková socha Srdce pro Václava Havla bude až do dubna v podzemí zámku v Uherském Ostrohu. | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

Havlovo srdce zůstává v chladu, lidé ho najdou v zámeckém podzemí

  • 2
Když člověk sestupuje do zámeckého sklepení v Uherském Ostrohu, přechází ze zimy do zimy. A to je pro velkou voskovou sochu Srdce pro Václava Havla to nejlepší. V podzemí místního zámku zůstane až do dubna.

Po schodech právě schází Václav Borek. Postarší muž z Boskovic jezdí často přes Uherský Ostroh a v souvislosti s výročím se tady zastavil. Měl štěstí, bylo otevřeno.

"Nedalo mi to, abych se sem nepodíval," dotýká se lehce voskové stěny srdce. "Je to otázka vkusu, ale toto patří k těm lepším nápadům. Lidí jako Havel bychom si měli vážit," dodává a už tiše vchází do srdce v chladivém šeru zámeckého sklepení.

Vážit. To je slovo, které se hodí. Srdce váží přes dvě tuny. Tolik vosku jeho autoři dostali z více než pěti tun svíček, jež lidé zapálili na pietních akcích po celé zemi po Havlově smrti.

Čísla v tomto případě nejsou jen doplňujícími technickými údaji, nýbrž něčím podstatným.

"Je to vektorově vyjádřený vztah české společnosti k Havlovi," podotýká spoluautor sochy Roman Švejda z Uherského Ostrohu.

Taky se dá možná říci, že tolik váží vzpomínka. Druhý autor, Lukáš Gavlovský, zase mluví "o využití materiálu, ve kterém je nainvestována ohromná lidská energie".

Srdce pro Václava Havla vzniklo v Praze, kdy bylo v únoru 2012 odhaleno na piazzettě Národního divadla. Pak objelo kus republiky. Uherský Ostroh je jeho šestou destinací.

Během své pouti srdce utrpělo i řadu šrámů. Někteří lidé si nemohli pomoct a zanechali na něm vzkaz, kterým charakterizovali svůj vztah k Havlovi.

"Převládaly dva tvary - kosočtverce a srdíčka. Srdíčka ale převažovala," upřesňuje Švejda. "Ne jednu stranu nás to těší, na druhou stranu se tím ale poškozuje naše socha a zkracuje se její životnost," upozorňuje.

Srdce nechci udržovat v kómatu, říká autor

Když se svým kolegou srdce vyráběli, tak netušili, že bude žít tak dlouho. Mysleli si, že zájem o ně ochabne ve chvíli, kdy povolí melancholická nálada a lidé přestanou na Havla vzpomínat. To se zatím nestalo a kdo ví, jestli na to vůbec někdy dojde.

"Možná doba Václava Havla teprve přijde. Může se stát ikonou a bude žít jako ideální obraz, vzdálený skutečné osobě, tak jak se to stalo Masarykovi," naznačuje Švejda a dodává, že nebudou chtít "srdce udržovat v kómatu", pokud o něho nebude zájem.

Ale stačí si prolistovat návštěvní knihu v podzemí ostrožského zámku, aby vám bylo jasné, že čas Václava Havla nekončí. Jsou zde stovky vzkazů, od dospělých i dětí.

"Sáhly jsme si na Srdce pro Václava Havla, děti 3. A - ZŠ Kunovice," stojí na jedné stránce. A pod tím: "Srdce je moc krásné," a dál: "Václav Havel nám chybí." A tak by se dalo pokračovat.

"Někteří mi do očí říkají, že Havla nemají rádi. Beru to, ale on byl persona, kterých nemáme moc," shrnuje Švejda.

Voskové srdce má v Uherském Ostrohu zůstat do dubna příštího roku, pak ho čeká stěhování na zámek v Litomyšli, kde má najít své definitivní místo.

Podívejte se na reportáž z výroby srdce:

21. ledna 2012