Někdy v té době, kdy přicházeli na svět dnešní čtyřicátníci, se v mapách Valašska stála zásadní změna. Ztratily se z ní Vsetínské Beskydy. V dostupných turistických mapách, tedy v měřítku 1:50 tisícům, se místo toho objevil název Hostýnsko-vsetínská hornatina.
"Byly kolem toho velké emoce. Dobře si pamatuji, jak to lidem vadilo," řekl Igor Levč, provozovatel turistické chaty Vsacký Cáb.
Nyní, pět let od chvíle, kdy padla první myšlenka, se jemu a dalším šesti starostům, aktivistům a turistům podařilo prosadit, aby se předky používaný název do map vrátil.
V každé mapě, vytištěné po konci ledna 2014, se tak od Vsetína po sedlo Bumbálka, potáhne nápis Vsetínské Beskydy. Tedy pokud bude v měřítku od 1:5 000 do 1:50 000, což je mimořádně podstatné.
"Pro nás je zásadní, že oficiálně patříme do Beskyd, protože jednak do nich skutečně patříme a taky je to značka, kterou znají nejen u nás, ale i v zahraničí," konstatoval Levč.
Hřbet, který neměl název
Ve skutečnosti však nikdo část beskydského hřebenu neukradl. Desítky let stará historie je poměrně zamotaná, velmi pravděpodobně však Vsetínské Beskydy byly sice všeobecně užívaným, ale oficiálně nezapsaným názvem.
A tak se stalo, že se i v podrobných mapách začalo užívat pojmenování vyššího geomorfologického celku, kterým je Hostýnsko-vsetínská hornatina.
"Teď jsme jen pojmenovali hřbet, který žádný název neměl," potvrdila Irena Švehlová z Názvoslovné komise Zeměměřičského úřadu. "V méně podrobných mapách tedy pojmenování Hostýnsko-vsetínská hornatina zůstává," dodala.
Pro lidi, kteří o změnu usilovali je to tak jako tak velká výhra. Jedním ze signatářů je i Josef Blinka, místostarosta Horní Bečvy, obce, která je prakticky úplně závislá na cestovním ruchu. Pracuje v něm 250 obyvatel, na obecním území stojí 42 chat, penzionů, restaurací a dalších objektů, které poskytují nezbytné zázemí turistům.
"Když všechno funguje, vážou se na to další služby a řemesla a lidé tak mají práci. Fabriku bychom tady v horách neradi stavěli a cestovní ruch je proto pro nás stěžejní," vysvětlil Blinka.
Nápad podpořila i tři velká města v oblasti – Valašské Meziříčí, Rožnov pod Radhoštěm a Vsetín.
"Takové pojmenování má logiku a historicky tady vždycky bylo," komentovala vsetínská starostka Iveta Táborská. I bývalému okresnímu městu to může pomoci s propagací.
"Vsetín je atraktivní místo obklopené horami. Setkávají se tady Hostýnské Vrchy, Vizovické Vrchy, Javorníky a teď i Vsetínské Beskydy, což je naprosto unikátní," míní Roman Kalabus, vsetínský zastupitel a člen Valašské rekreologické společnosti.
"Návštěvníci, kteří jedou do našeho regionu, nehledají informace o Hostýnsko-vsetínské hornatině, ale o Beskydech," psali zastánci změny ve zdůvodnění pro Zeměměřičský úřad. Argumentovali také faktem, že Hostýnské vrchy a Beskydy jsou zcela oddělená místa. Nespojuje je ani hřebenová magistrála.
Tu mají Beskydy i Hostýnské vrchy. Dostat se z jedné na druhou možné je, ale znamená to sejít do údolí, kde leží Valašské Meziříčí a znovu vystoupat na zcela jiný kopec.
"I třeba úprava běžeckých tratí je oddělená. Beskydskou magistrálu vybudovaly dva kraje, Zlínský a Moravskoslezský, tam je spolupráce logická, protože je to jeden hřeben. Nastoupíte na něj u Jablunkova a sjedete skoro až u Meziříčí," upozornil Levč.
Učitelé se s tím vyrovnají
Vyřešit se však musel ještě jeden zásadní problém. Historicky se používaly názvy dva – častější než Vsetínské bývaly Vsacké Beskydy. A ještě dříve Přední a Zadní hory.
"Předěl tvořilo sedlo Bumbálka. To se ale bavíme o první republice," vysvětlil Levč.
Podle pamětníků však už kolem druhé světové války platilo pojmenování Vsacké, případně Vsetínské Beskydy. Názvoslovná komise, složená z odborníků na kartografii, geologii či geomorfologii, nakonec dala přednost Vsetínským.
"Učitelé zeměpisu se s tím vyrovnají. Mapy vyhazovat nebudeme, nové by vyšly na několik tisíc korun. Bude na nich, aby to žákům vysvětlili a naučili je aktuální název," reagoval ředitel vsetínské základní školy na Sychrově Michal Molek.
