Na arcibiskupskou železnici v lesích by se zapomnělo, nebýt party nadšenců

Seriál   19:00aktualizováno  19:00
Naproti areálu pily v Rajnochovicích leží pár set metrů kolejí s výhybkami, nástupišti a přístřešky pro železniční vozidla. Jednou za čas tudy prosupí historický vláček s nadšenými cestujícími. Mnoha nezasvěceným však vrtá hlavou, proč tu vlastně je kolejiště, u něhož není patrné, k čemu slouží.

Kolejnice, které tu položila parta vlakových nadšenců, přitom připomínají ojedinělý železniční projekt z počátku 20. století – Arcibiskupskou lesní železnici. Sloužila patnáct let k dopravě dřevěné kulatiny z lesů v okolí Kelčského Javorníku na parní pilu v Rajnochovicích.

Revír Podhradní Lhota, v němž netradiční vlaková souprava jezdila, spadal pod správu ředitelství arcibiskupských statků v Kroměříži. A právě sedmý olomoucký arcibiskup Theodorus Kohn přišel po roce 1900 s nápadem svážet dřevo z lesů za pomoci vlaků.

Fotogalerie

„Projekt na výstavbu úzkorozchodné lesní železnice uvažoval původně s délkou 20 kilometrů. Zpracovával jej vrchní inženýr Nagy povolaný z Pešti v roce 1902,“ přiblížil železniční historik Jiří Joachymstál ve svých odborných článcích.

Úzkorozchodnou železnici začali stavbaři budovat v roce 1903. Nebyla to snadná práce. Trať totiž projektant navrhl v těžkém lesním terénu plném kopců a nerovností. Musela vzniknout řada umělých staveb, zejména propustků, komplikaci představovalo i podmáčené podloží.

I proto byla nakonec trasa podstatně zkrácena na konečnou délku jen 9,6 kilometru, přičemž část trati nahradila silnice. Zajímavostí je, že vagony se dřevem měli podle původního návrhu táhnout zvířata – koně a voli.

„Prázdné dvojice podvozků by byly taženy z pily na příslušná nákladiště a odtud naložené dřevem měly sjíždět vlastní vahou s doprovodem brzdaře,“ popsal Joachymstál.

Maximální rychlost byla deset kilometrů za hodinu

Původní plán se ale změnil. Již v době dokončení tratě v roce 1905 se ředitelství statků začalo zajímat o zavedení lokomotivního provozu. A ještě v témže roce pak zakoupilo parní lokomotivu, která začala železnici brázdit od roku 1906.

Na netypické lesní dráze platila přísná bezpečnostní pravidla. Lokomotiva a naložené vozy mohly sjíždět maximálně desetikilometrovou rychlostí, v obloucích musely zpomalovat až na 6 km/h.

Dlouhou dobu byl na lesní železnici bezproblémový provoz. Po roce 1918 se však začalo projevovat, že trať nikdo vhodně neudržoval a neopravoval. Navíc použité lehké koleje nebyly pro zdejší obtížný terén vhodné. Několikrát došlo k vykolejení vlaku a nehodám. Po jedné z těchto událostí provozovatelé železnice odstavili lokomotivu a vrátili se k využívání zvířat. V červenci 1921 však provoz na Arcibiskupské lesní železnici definitivně skončil.

Trať obnovují nadšenci

Koleje, lokomotiva i vozy putovaly k arcibiskupskému lesnímu úřadu v Ostravici, kde je využili k provozu lesní železnice v Bílé.

„Docela úsměvná byla přeprava mašiny na nádraží v Rajnochovicích, kdy před ní stavěli koleje a za ní je zase odebírali, mezitím ji popotahovala zvířata,“ vylíčil Tomáš Hegar, který se s dalšími nadšenci už deset let oživování provozu na historické železnici věnuje.

Zaniklá místa

V roce 2007 pořídili první lokomotivy z cihelen v Malenovicích a Žopích a jezdili s nimi na čtyřicetimetrové zkušební dráze v areálu rajnochovické pily. „Původní lokomotiva skončila pravděpodobně někde v hutích, dnes by již stejně nebyla v provozuschopném stavu,“ vysvětlil Hegar.

Od roku 2010 začal vznikat současný areál, kde leží kolem dvou set metrů kolejí o rozchodu 600 milimetrů. Pokládali je sami členové spolku – povětšinou bývalí či současní zaměstnanci drah.

„Náš původní záměr byl položit kilometr a půl kolejí, které by přesně kopírovaly trasu původní trati. Ale ukázalo se, že to zřejmě nebude reálné. Je to velmi finančně náročné, je nás na to málo, navíc bychom museli řešit i problémy s pozemky i problematickým terénem,“ zdůvodnil Hegar. Spolek tak nyní usilovně pracuje na skromnější variantě.

Letos vznikne v areálu krásná dřevěná vozovna, která nahradí provizorní přístřešky pro mašinky a vagony. Trať by se v budoucnu měla dostat na zhruba třísetmetrovou délku a vést přes silnici do areálu restaurace Ve Dvoře. Sloužit tak bude jako nevšední atrakce, která na Moravě nemá obdoby, ale i jako připomínka původního odvážného železničního projektu.

Nejčtenější

Obec na Frýdecko-Místecku upozorňuje na medvěda. Šelmu zachytila fotopast

Lidé natočili medvěda ve skiareálu na Trojáku

Upozornění na medvěda vyvěsila dnes na své webové stránky obec Ostravice. Šelmu zachytila fotopast v noci na dnešek v...

Tomáš Březina pomohl rozkrýt lihovou mafii, z vězení vyšel na podmínku

Tomáš Březina u olomouckého soudu.

Městský soud v Brně podmínečně přerušil výkon trestu Tomáše Březiny z kauzy lihové mafie a propustil jej na svobodu. Za...

Slavia - Zlín 3:1, domácí rozhodli ze standardek, dva góly dal Stoch

Slavističtí fotbalisté společně oslavují gól v zápase proti Spartě.

Využili zaváhání Plzně a v polovině základní části ligy vedou tabulku o dva body. Fotbalisté Slavie porazili Zlín na...

Kašík baví internet. Do Komety bych nešel, sežrali by mě, hlásil před lety

NOVÁ MASKA. Zlínský brankář Libor Kašík má na masce vyobrazeného Luďka Čajku a...

Pohotové hlášky patří k hokejovému brankáři Liboru Kašíkovi stejně jako výborné zákroky. Jedna se mu vrátila brzo poté,...

Obchodní dům ve Zlíně otevřel první část, vypadá zase jako za Bati

Obchodní dům je i díky rekonstrukci jednou z dominant Zlína.

Obchodní dům ve Zlíně, který vznikl za baťovské éry, má za sebou rozsáhlou rekonstrukci. Zatím jsou přístupná první dvě...

Další z rubriky

Kraj se v boji o D49 zastal silničářů. Děti Země mluví o politickém tlaku

Ilustrační snímek

Krajský úřad zamítl odvolání proti drobnějším stavbám, které jsou nutností pro stavbu úseku D49 z Hulína do Fryštáku....

Sucho se zhoršuje, vodárny ale o zdražování zatím neuvažují

Ilustrační snímek

Za posledního půl roku spadla ve Zlínském kraji jen polovina obvyklého množství srážek, takže podzemních vod i vody v...

Ať Zlín žádá vrácení vodáren žalobou, radí radnici senátor

Tomáš Goláň kandiduje do Senátu za hnutí Senátor 21.

Podle zlínského senátora Tomáše Goláně by mělo vedení Vodovodů a kanalizací Zlín podat žalobu, aby získalo firmu zpět...

Najdete na iDNES.cz