Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na arcibiskupskou železnici v lesích by se zapomnělo, nebýt party nadšenců

Seriál   19:00aktualizováno  19:00
Naproti areálu pily v Rajnochovicích leží pár set metrů kolejí s výhybkami, nástupišti a přístřešky pro železniční vozidla. Jednou za čas tudy prosupí historický vláček s nadšenými cestujícími. Mnoha nezasvěceným však vrtá hlavou, proč tu vlastně je kolejiště, u něhož není patrné, k čemu slouží.

Kolejnice, které tu položila parta vlakových nadšenců, přitom připomínají ojedinělý železniční projekt z počátku 20. století – Arcibiskupskou lesní železnici. Sloužila patnáct let k dopravě dřevěné kulatiny z lesů v okolí Kelčského Javorníku na parní pilu v Rajnochovicích.

Revír Podhradní Lhota, v němž netradiční vlaková souprava jezdila, spadal pod správu ředitelství arcibiskupských statků v Kroměříži. A právě sedmý olomoucký arcibiskup Theodorus Kohn přišel po roce 1900 s nápadem svážet dřevo z lesů za pomoci vlaků.

Fotogalerie

„Projekt na výstavbu úzkorozchodné lesní železnice uvažoval původně s délkou 20 kilometrů. Zpracovával jej vrchní inženýr Nagy povolaný z Pešti v roce 1902,“ přiblížil železniční historik Jiří Joachymstál ve svých odborných článcích.

Úzkorozchodnou železnici začali stavbaři budovat v roce 1903. Nebyla to snadná práce. Trať totiž projektant navrhl v těžkém lesním terénu plném kopců a nerovností. Musela vzniknout řada umělých staveb, zejména propustků, komplikaci představovalo i podmáčené podloží.

I proto byla nakonec trasa podstatně zkrácena na konečnou délku jen 9,6 kilometru, přičemž část trati nahradila silnice. Zajímavostí je, že vagony se dřevem měli podle původního návrhu táhnout zvířata – koně a voli.

„Prázdné dvojice podvozků by byly taženy z pily na příslušná nákladiště a odtud naložené dřevem měly sjíždět vlastní vahou s doprovodem brzdaře,“ popsal Joachymstál.

Maximální rychlost byla deset kilometrů za hodinu

Původní plán se ale změnil. Již v době dokončení tratě v roce 1905 se ředitelství statků začalo zajímat o zavedení lokomotivního provozu. A ještě v témže roce pak zakoupilo parní lokomotivu, která začala železnici brázdit od roku 1906.

Na netypické lesní dráze platila přísná bezpečnostní pravidla. Lokomotiva a naložené vozy mohly sjíždět maximálně desetikilometrovou rychlostí, v obloucích musely zpomalovat až na 6 km/h.

Dlouhou dobu byl na lesní železnici bezproblémový provoz. Po roce 1918 se však začalo projevovat, že trať nikdo vhodně neudržoval a neopravoval. Navíc použité lehké koleje nebyly pro zdejší obtížný terén vhodné. Několikrát došlo k vykolejení vlaku a nehodám. Po jedné z těchto událostí provozovatelé železnice odstavili lokomotivu a vrátili se k využívání zvířat. V červenci 1921 však provoz na Arcibiskupské lesní železnici definitivně skončil.

Trať obnovují nadšenci

Koleje, lokomotiva i vozy putovaly k arcibiskupskému lesnímu úřadu v Ostravici, kde je využili k provozu lesní železnice v Bílé.

„Docela úsměvná byla přeprava mašiny na nádraží v Rajnochovicích, kdy před ní stavěli koleje a za ní je zase odebírali, mezitím ji popotahovala zvířata,“ vylíčil Tomáš Hegar, který se s dalšími nadšenci už deset let oživování provozu na historické železnici věnuje.

Zaniklá místa

V roce 2007 pořídili první lokomotivy z cihelen v Malenovicích a Žopích a jezdili s nimi na čtyřicetimetrové zkušební dráze v areálu rajnochovické pily. „Původní lokomotiva skončila pravděpodobně někde v hutích, dnes by již stejně nebyla v provozuschopném stavu,“ vysvětlil Hegar.

Od roku 2010 začal vznikat současný areál, kde leží kolem dvou set metrů kolejí o rozchodu 600 milimetrů. Pokládali je sami členové spolku – povětšinou bývalí či současní zaměstnanci drah.

„Náš původní záměr byl položit kilometr a půl kolejí, které by přesně kopírovaly trasu původní trati. Ale ukázalo se, že to zřejmě nebude reálné. Je to velmi finančně náročné, je nás na to málo, navíc bychom museli řešit i problémy s pozemky i problematickým terénem,“ zdůvodnil Hegar. Spolek tak nyní usilovně pracuje na skromnější variantě.

Letos vznikne v areálu krásná dřevěná vozovna, která nahradí provizorní přístřešky pro mašinky a vagony. Trať by se v budoucnu měla dostat na zhruba třísetmetrovou délku a vést přes silnici do areálu restaurace Ve Dvoře. Sloužit tak bude jako nevšední atrakce, která na Moravě nemá obdoby, ale i jako připomínka původního odvážného železničního projektu.




Nejčtenější

Tři mrtví v tichém domě. Rodina ze Zlína měla podivné zvyky, říkají místní

Policisté našli v domě ve Zlíně tři mrtvoly (6.2.2018).

Jak zemřeli tři členové jedné rodiny nalezení v pronajatém domě ve Zlíně, je stále nejasné. Sousedé mluví o rodině...

Osmifinále je úspěch. A jsem rád i za český fotbal, řekl Vrba po postupu

Plzeňský trenér Pavel Vrba slaví s fanoušky postup do osmifinále Evropské ligy.

A v osmifinále Arsenal. „To by bylo úžasné,“ zvolal trenér plzeňských fotbalistů Pavel Vrba. Viktoria potřetí za...



Čechmánek říkal, že to máme vydržet, vypověděl o dluhu šéf stavební firmy

Roman Čechmánek u zlínského soudu.

U zlínského soudu, který se zabývá kauzou bývalého brankáře Romana Čechmánka, vypovídali představitelé několika...

Opilec v podmínce málem utopil dlužníka v ledovém potoce, dostal 17 let

Obžalovaní Martin Schenk (druhý zleva) a Michal Macháček (vpravo) v jednací...

Na sedmnáct let poslal olomoucký krajský soud do vězení Martina Schenka, který ve Viganticích na Vsetínsku zbil a málem...

Ženu na ulici ve Vsetíně zbili útočníci, pomohl jí kolemjdoucí mladík

(Ilustrační snímek)

Díky zastání náhodného kolemjdoucího neutrpěla vážnější zranění žena, kterou ve Vsetíně napadla pravděpodobně trojice...

Další z rubriky

Zlín přestaví kino v Malenovicích, bude z něj multifunkční sál

Kino Květen ve zlínské části Malenovice nadále slouží také jako kryt.

Zlínský magistrát ustoupil od plánu udělat z bývalého kina Květen v Malenovicích moderní budovu s prosklenou patrovou...

Zlín staví další cyklostezky, lidé na Jižních Svazích se zatím nedočkají

Cyklostezka mezi Zlínem a Otrokovicemi je otevřená.

Zlínská radnice letos dokončí stavbu 4,2 kilometru dlouhého úseku Příluky – Lužkovice – Klečůvka, který je součástí...

V Kanadě zemřela Sonja Baťová, vdově po Tomáši Baťovi mladším bylo 91 let

Sonja Baťová se narodila v roce 1926 ve švýcarském Curychu ve významné rodině...

V nemocnici v Kanadě zemřela v noci na středu Sonja Baťová. Vdově po Tomáši Baťovi mladším, synovi zakladatele původně...

"2018", rok kdy se stanu maminkou!
"2018", rok kdy se stanu maminkou!

Deníček mladé maminky, která popisuje, jaké to je stát se maminkou.

Najdete na iDNES.cz