Při obnově lázeňského parku vysadili zahradníci přes 7 tisíc trvalek.

Při obnově lázeňského parku vysadili zahradníci přes 7 tisíc trvalek. | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Známý lázeňský park v Luhačovicích je jako nový. Lidé změny chválí

  • 3
V Luhačovicích dokončili práce na největší obnově lázeňského parku v historii za téměř 28 milionů korun. S opravami nyní finišuje i město, kvůli pohodlí turistů je ale až do podzimu přeruší.

Muž s kloboukem na hlavě stojí u tenisových kurtů v luhačovickém lázeňském parku a mhouří oči proti slunci. Pozorně si prohlíží pramen Ottovka. Pak se otočí na budovu Inhalatoria a v hlavě si přehrává obrazy z minula.

„Všechny ty pohledy byly zarostlé. Vidět bylo jen střechy nebo části budov, a když chtěl člověk vědět, co se v houští skrývá, musel jím projít,“ vzpomíná návštěvník parku. S jeho obnovou je spokojený.

„Bál jsem se toho. Mám to tady moc rád,“ říká a s lehkým úsměvem pomalu odchází ke kolonádě.

Největší obměna v historii luhačovických lázní skončila. Unikátní park, který obklopuje jednotlivé objekty lázní, je výrazně světlejší a bezpečnější. Na ploše 20 hektarů vykáceli od podzimu 283 vzrostlých stromů, které podle posudku dendrologa ohrožovaly návštěvníky.

Mužům s pilami šli v patách zahradníci, kteří vysázeli 476 nových stromů. Zhruba dvoumetrové mladé stromky nyní chrání dřevěné podpěry. K zemi šla kompletně celá alej podél říčky Šťávnice. A stejně tak celá teď znovu roste společně s novým stromořadím před Jurkovičovým domem.

Záhony symbolizují řeku, rozlévají květy do okolí

„Bylo mi do breku, když alej mizela. Nemohla jsem si pomoct, musela jsem se chodit dívat, jak ji kácejí,“ říká Milada Odstrčilíková. V Luhačovicích žije řadu let a k parku ji poutá hodně vzpomínek. „Ale udělali to dobře, hned uklízeli nepořádek a sázeli, takže tady nebyla žádná spoušť,“ uznává.

Nových je také přes 15 tisíc keřů i záhony trvalek vytvarované jako vlny na vodě. Na Lázeňském náměstí, kde je řeka skrytá pod mostem, ji rozkvetlé záhony symbolicky zvedají na povrch a rozlévají se do okolí. Před vilami Pod Lipami a Alpská růže se rozprostírá vřesoviště, lemované růžemi a rododendrony.

„Rostliny jsme vybírali tak, aby v průběhu roku pořád něco kvetlo, hodně jich je stále zelených, aby vytvářely atmosféru parku i v zimě,“ vysvětlila hlavní architektka obnovy parku Alena Vránová.

Práce začaly loni na podzim a vyšly na bezmála 28 milionů korun, z nichž dvacet pokryly dotace. Zbývajících osm milionů korun zaplatily Lázně Luhačovice. Akce se připravovala řadu let, první návrhy padly už v roce 1992. V samém závěru příprav však práce zastavila stížnost občana, kterému se množství kácených stromů zdálo příliš vysoké.

„Nakonec nám úřady daly za pravdu. Jenže jsme ztratili půl roku,“ uvedl generální ředitel lázní Eduard Bláha. Kvůli krátkému vegetačnímu klidu, během kterého se smí kácet, se sice práce nezpozdily, pohled na park však byl v jednu dobu dost žalostný. „Vypadalo to dramaticky, protože se kácelo hodně najednou. Ale zároveň lidé viděli, že se hned také sází nové,“ popsal Bláha.

Čerstvě zasazené keře mizely ve velkém

Když práce začaly, už je nebrzdilo nic. Kromě nenechavců. Keře, které zahradníci vysadili, se ze záhonů ztrácely ve velkém. Lázně proto najaly i bezpečnostní agenturu, ani ta však rozlehlý areál neuhlídala.

„Běžně bývají parky v lázních obehnané plotem a k dispozici jen hostům, nebo je vstup do nich za poplatek. Nic takového dělat nechceme, ale tohle nás dost mrzelo,“ poznamenal Bláha.

Zatímco práce v parku jsou hotové, na ulici Dr. Veselého, která jej spojuje s městem, právě finišují. Tady jsou v režii města, které zpevňuje podloží silnice a pokládá nové sítě. Skončí s tím v závěru tohoto týdne a na turistickou sezonu se opravy úplně zastaví. Znovu se sem stavbaři vrátí až prvního září.

„Na podzim tady položí dlažbu, stejnou jako je před poštou, a opraví opěrnou zeď, která odděluje ulici od silnice,“ naznačil starosta František Hubáček.

Část nově postavené zdi pak ponese jména slavných, kteří jsou s Luhačovicemi spojeni. Zeď cti bude stejně jako všechny další práce hotová do příštího otevírání pramenů, tedy do poloviny května 2015. I město vyjdou práce na téměř třicet milionů korun, 75 procent z nich získají jako dotaci.

Vedení lázní i radnice spojuje společný cíl: aby místní přestali vnímat hranici mezi nimi. „Návštěvníci to tak nevnímají, ale v myslích zdejších lidí hranice existuje a vždycky tady byla. Chceme ji smazat,“ potvrdil Hubáček.