Dnes kolem těch budov procházejí lidé a jen málokdo si jich všímá. Ve 30. letech minulého století je postavila firma Baťa a dodnes tvoří jádro památkově chráněného továrního areálu, jemuž dominuje slavný zlínský mrakodrap.
Podle architektů a památkářů jsou nesmírně cenné. Proto jim vyrazilo dech, když dostali na stůl návrh, že tyto budovy číslo 24, 25 a 26 půjdou k zemi a místo nich vznikne velké moderní obchodní centrum.
Plánek umístění nového obchodního centra ve Zlíně (celá mapka se zobrazí po rozkliknutí)
"Jsou to původní baťovské domy. Chceme, aby je investor nezboural, ale opravil," přeje si hlavní zlínská architektka Dagmar Nová. Připouští, že by jako kompromis mohla zůstat zachována možná jen část původní zástavby.
To se ale nelíbí památkářům, ani dalším architektům. Podle nich by tak byla ohrožená celá unikátní zlínská architektura v základu. Proto návrh investora na demolici starých budov a výstavbu nové odmítají.
Architekt: Ty budovy jsou perly
"Je třeba zachovat rastr areálu, tedy prostupnost mezi objekty i jejich velikost. To je základní hodnota Zlína," je přesvědčena Klára Hodaňová z Národního památkového ústavu v Kroměříži.
"Ty budovy jsou perly. Nevím, proč bychom měli pokračovat v devastaci toho nejcennějšího, co ve Zlíně z jeho bývalé slávy zbylo," přidává se zlínský architekt Ivan Bergmann.
Společnost Uni reality se hájí tím, že jsou všechny tři stavby v havarijním stavu, a proto je musí odstranit. Na stavební úřad už proto podala žádost o povolení k jejich demolici. Zatím ho nemá. I kvůli negativnímu stanovisku památkářů.
"Chystáme se ale budovy ve velmi krátké době uzavřít. Nic jiného se s nimi dělat už nedá. A to můžeme doložit," argumentuje ředitel Uni reality Martin Jarolím.
Tvrdí, že plánované obchodní centrum o půdorysných rozměrech 125 krát 84,5 metru a výšce 30 metrů je jen jedna z variant. Ta druhá by údajně respektovala stávající zástavbu. Zatím ji ale nikdo neviděl. "Jsme ochotni diskutovat s odborníky," prohlašuje Jarolím.
Vizualizace podoby nových budov Uni reality
V obchodním centru má být přes 30 tisíc metrů čtverečních prodejních ploch a skoro 20 tisíc kancelářských. V sousední 36. budově by pak byl parkovací dům pro téměř 800 aut a v budově 37 sklady. Baťovskému areálu, který se jen pomalu daří oživit, by taková investice podle Jarolíma pomohla.
"Z pohledu laika je pro mě vše v pořádku. Každopádně jsme si ale vědomi, že jde o historicky cennou část města," doplňuje Jarolím. Baťovský areál skutečně potřebuje oživit. Zatím se to daří jen pomalu.
Opravena byla 23. a 21. budova (mrakodrap). Budovy číslo 14 a 15 kraj brzy přestaví na kulturní centrum. A ve 12. budově má sídlo policie. To je vše.
"Tento projekt by pomohl vrátit do areálu život," myslí si náměstkyně zlínského primátora Eva Štauderová. "Ale tím vyvstává otázka, zda máme striktně dbát na zachování baťovského rastru, anebo nastavit o něco volnější pravidla," naznačila Štauderová.
V současné době stavební úřad čeká na vyjádření odboru kultury a památkové péče zlínské radnice. I podle něho rozhodne, jestli demolici domů povolí.
