Letos se přihlásil do dalších pěti. „Přes všechny životní peripetie, které mne v oblasti vzdělávání provázely, toto celoživotní vzdělávání miluji. Moc rád se dovídám nové věci. Cítím se i lépe zdravotně a myslím, že univerzita mne v tomto věku chrání od ataků řady nemocí, které bych si doma tak říkajíc vyseděl,“ svěřil se Gajdošík.
Stejně jako jeho spolužáci, někteří mladší, jiní ale i o deset a více let starší, boří zažité mýty o seniorech, kteří se vyhýbají novým informačním technologiím.
Gajdošík používá chytrý telefon, e-mail, fotografuje, točí, vyhledává na internetu, zná pojmy jako flash disk, power point, úschovna nebo třeba MMS. A nejen to. Během loňského lockdownu, kdy byla univerzita pro prezenční výuku uzavřená, fungovala i Univerzita třetího věku online.
„Je mezi námi jen velmi málo lidí, kteří by neměli počítač a neuměli s ním zacházet. Pedagogové to měli výborně promyšlené, takže nám na e-mail poslali přednášku ve formě videa přes úschovnu i písemnou prezentaci přednášky,“ vysvětlil.
Online vyučování přes aplikaci Teams pak začali používat v létě. „Jsem rád, že toto funguje. Mohli jsme komunikovat a také se přímo dotazovat. Poslali nám předem přesný návod, a přestože se mi spojení hned napoprvé nepodařilo, pak už to šlo,“ popsal Gajdošík, který v mládí vystudoval VUT v Brně se zaměřením na pozemní stavby. „Tuto možnost máme i teď při otevření nového semestru a někteří ji také využívají, takže je nás na přednášce ze 120 třeba přes 70 a ostatní jsou připojení doma.“
Na škole se zajímá o různá témata. Hned v začátcích absolvoval například kurz, ve kterém se naučil ovládat počítač, upravovat na něm fotografie. Nechyběl v projektu Sovička, kde zase mladí studenti univerzity vysvětlovali, jak fungují chytré mobilní telefony a co všechno je s nimi možné dělat.
Má za sebou i několik semestrů oblíbené antropologie a genealogie, studoval také téma Člověk a zdraví, psychologii nebo umění. Teď se těší na pokračovací přednášky nebo na české dějiny a dějiny kultury.
Využívá izraelskou sociální síť
Zmíněná genealogie ho před osmi lety zasáhla natolik, že už si život bez hledání rodových pramenů nedokáže představit. Pomocí rodokmenu vlastní rodiny vypátral data o 115 tisících lidech z celého světa. V mužské linii zachytil období 435 let a 14 generací a dostal se k zatím nejstaršímu předkovi, Lukáši Geydossovi narozenému v roce 1612 v Buchlovicích. Dalších minimálně 500 lidí našel v linii ženské.
„Využívám k tomu izraelskou sociální síť, která shromažďuje obrovské množství dat z celého světa a je zaměřená na rodokmeny. Tam hledám shody s rodokmeny jiných lidí, denně mi přicházejí i čtyři e-maily s různými shodami v řadě zemí.“
Gajdošík patří mezi velmi aktivní seniory. Účastní se i přednášek na Virtuální univerzitě třetího věku, kterou organizuje Česká zemědělská univerzita v Praze spolu s Knihovnou Františka Bartoše ve Zlíně. Tam už se v minulosti zapojil do témat, jako je architektura, astronomie, česká genealogie nebo heraldika.
Aktivně se také věnuje své rodině, jezdí za příbuznými do rodného Jalubí, je členem Klubu přátel Baťovy školy práce, chodí na přednášky osobností a jezdí i na zájezdy, které škola pro seniory pořádá. Jak sám říká, pečlivě tak bojuje proti prokrastinaci. „Celoživotní vzdělávání je ideální způsob, jak mít přátele a být mezi lidmi,“ doplnil.
