Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Potomkům J. A. Bati zamítl náhradu za zestátněný majetek i Ústavní soud

  10:48aktualizováno  10:48
Ani u Ústavního soudu nenašli zastání potomci Jana Antonína Bati, kteří se domáhají náhrady za zabavenou zlínskou vilu. Odůvodnění ústavních soudců zatím není známé. Spor zřejmě poputuje k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Vila Jana Antonína Bati ve Zlíně, za kterou chtějí jeho potomci odškodnění ve výši 56 milionů korun. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Už když žalobu potomků J. A. Bati loni v srpni zamítl Nejvyšší soud, sdělil právní zástupce rodiny Tomáš Pecina, že předpokládá, že rodina využije všech možností (více zde). Po Ústavním soudu je tak tou poslední soud ve Štrasburku.

„Rozhodnutí Ústavního soudu nám zatím nebylo doručeno, takže jej nemůžu komentovat. Můžu ale říct, že nejsem překvapený. Na soud pro lidská práva se určitě obrátíme,“ uvedl nyní Pecina pro iDNES.cz.

Fotogalerie

Dědicové Jana Antonína Bati od českého státu neúspěšně žádali 56 milionů korun jako náhradu za zestátněný majetek.

Žaloba o náhradu škody se týkala funkcionalistické vily a pozemku ve Zlíně. Majetek propadl státu v roce 1947 kvůli údajné spolupráci šéfa obuvnického impéria s nacisty. Justice o 60 let později jméno podnikatele očistila. Náhradu za odňatý majetek ale dědicové dosud nevysoudili.

Baťovi příbuzní žijí v zámoří. Jejich nárok začal v roce 2010 řešit Obvodní soud pro Prahu 2, nakonec žalobu zamítl. Podle verdiktu žaloba obcházela restituční zákony, které nesahají před rok 1948. Dědicové neuspěli ani u pražského městského soudu.

Nejvyšší soud následné dovolání odmítl, aniž se zabýval podstatou sporu. Obdržel sice blanketní dovolání, ovšem bližší odůvodnění dorazilo od advokáta až po uplynutí dvouměsíční lhůty. Nejvyšší soud k němu proto nemohl přihlédnout, stojí ve stručném usnesení z loňského srpna.

Jan Antonín Baťa (1898 až 1965) byl nevlastním bratrem zakladatele firmy Tomáše Bati. Když Tomáš v roce 1932 zahynul při letecké nehodě, zaujal v podniku jeho místo. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Nyní tam žije osm desítek členů jeho rodiny.

Národní soud v Československu označil po druhé světové válce Jana Antonína Baťu v jeho nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta, majetek firmy znárodnil. Očištění se velkopodnikatel dočkal až v roce 2007.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Citát Tomáše Bati v předvolebním materiálu Svobodných.
Baťa by volil naši stranu, napsali Svobodní na Facebooku

Tomáš Baťa by ve sněmovních volbách hlasoval zřejmě pro Svobodné. To není prognóza politologů, ale tvrzení samotných Svobodných ve Zlínském kraji, které...  celý článek

Roman Kafka je žalobce v metanolové kauze, pro hlavní míchače otrávené směsi...
Mohlo zemřít přes 150 tisíc lidí, vrací se žalobce k metanolové aféře

Pět let uplynulo od metanolové aféry. Spolu s policií ji tehdy začal rozkrývat zlínský žalobce Roman Kafka. V rozhovoru pro MF DNES mluví o tom, jestli se může...  celý článek

Turisté na snímku přicházejí k domu, kde žila poslední žítkovská bohyně Irma...
Kopanické samoty kupují Slováci, pomohl i fenomén žitkovských bohyní

Nemovitosti na moravskoslovenském pomezí lákají zájemce ze zahraničí. Pomáhají i knihy o žítkovských bohyních, které tuto oblast zpopularizovaly.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.