Ústavní soud tím narážel na fakt, že Vodovody a Kanalizace Zlín od roku 2004 provozuje a zčásti vlastní Moravská vodárenská, jež je součástí koncernu Veolia. Jiný soud už dříve označil za neplatnou klíčovou valnou hromadu, kde se prodej části podniku odsouhlasil (více zde).
Některé další valné hromady, na nichž se mimo jiné schvalovaly zisky Veolie, však soudy označily za platné. Proti tomu se ale ohrazovali menší akcionáři vodáren. Spor se tak dostal až k Ústavnímu soudu v Brně, který jim dal teď z velké části za pravdu v případu valné hromady z roku 2007.
„Nemůžou být schválené účetní závěrky na valných hromadách, protože by se tím legalizoval nezákonný zisk,“ míní autor stížnosti Radek Novotný, jehož firma Compas Capital Consult je akcionářem VaKu.
„Účetní součet výsledku tunelu mne nezajímá. Pokud žijeme v právním státě, platné být nemohou,“ doplnil.
Zásadní je i to, že Zlín jako hlavní akcionář (a později i někteří menší) převedl hlasovací práva na Českou spořitelnu, jež odsouhlasila převod podniku na koncern. To dříve jiný soud označil za porušení stanov vodáren a obcházení zákona.
Ústavní soud se pozastavil i nad tím, že Česká spořitelna „neobvykle platila“ akcionářům za to, že je zastupovala na valných hromadách a dostala za to v podstatě neomezenou a neodvolatelnou plnou moc. Platností valné hromady z roku 2007 se bude opět zabývat Nejvyšší soud.
