Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Muž zemřel v komunistickém vězení, snahu o očištění jména podpořil soud

  15:19aktualizováno  15:19
Syn Alberta Foldyny uspěl u Ústavního soudu se snahou o rehabilitaci svého otce, který zemřel za nevyjasněných okolností v nechvalně proslulé věznici v Uherském Hradišti v květnu 1951. Komunistická Státní bezpečnost muže zřejmě zadržela v souvislosti s jeho prací ve firmě Baťa za první republiky a okupace. Případem se bude znovu zabývat krajský soud.

Nechvalně proslulá věznice v Uherském Hradišti. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Státní bezpečnost muže zadržela v březnu 1951, zemřel po dvou měsících v zařízení, které nechvalně proslulo surovým zacházením s vězni. Údajně spáchal sebevraždu.

Foldyna podle svého syna nikdy nebyl z ničeho obviněn, obžalován ani odsouzen. V podstatě nebyl ani oficiálně vězněn.

Foldyna mladší rozhodnutí Ústavního soudu přivítal. Svého otce označil za slušného člověka. Rodina prý nikdy přesně nevěděla, proč se vlastně ocitl v rukou vyšetřovatelů. „Chci očistit jeho jméno,“ řekl Albert Foldyna mladší.

Syn navrhl rehabilitaci podle paragrafu, který umožňuje rehabilitovat a odškodnit lidi nezákonně zbavené osobní svobody či majetku, a to i pokud vůbec nezačalo jejich trestní stíhání.

STB se o muže zajímala kvůli práci u Bati

Krajský soud v Brně ale návrhu nevyhověl. Z kusých podkladů, které se podařilo shromáždit, prý vyplývá, že státní bezpečnost se o muže zajímala kvůli jeho činnosti u firmy Baťa před 5. květnem 1945.

Právě konec druhé světové války uvádí zákon o soudní rehabilitaci jako důležitý mezník. Norma ruší automaticky některé politické rozsudky z období komunistické totality, ovšem jen pokud se týkaly skutků spáchaných až po 5. květnu 1945.

Zákon ale nelze podle ústavních soudců vykládat příliš úzce. Justice prý postupovala formalisticky a odepřela Foldynovi mladšímu možnost očistit otcovo jméno a alespoň symbolicky odčinit újmu způsobenou rodině za minulého režimu.

Státní bezpečnost na počátku 50. let systematicky pronásledovala domnělé i skutečné odpůrce režimu. Důvody jejich represe byly v mnoha případech jen zástupné, připomněli ústavní soudci.

Přesné důvody stíhání už nikdo nezjistí

Také za Foldynovým stíháním se prý mohly skrývat ideové a politické zájmy.

„To, co se podařilo zjistit, svědčí o hrubých excesech a postupech, které nemohou v demokratickém právním státě obstát. Panu Foldynovi nebylo sděleno, z čeho je stíhán, neměl k dispozici obhájce, na postup Státní bezpečnosti nikdo nedozíral, nebyla soudní ani žádná jiná kontrola,“ řekl soudce zpravodaj Jan Musil.

Z dostupných důkazů prý lze dovodit, že Státní bezpečnost věnovala pozornost také jeho činnosti po roce 1945, ačkoliv těžiště vyšetřování se týkalo předchozího období.

Přesné důvody už nikdo nezjistí. Nedostatek informací pak nelze vykládat v neprospěch Foldyny.

V pochybnostech mají soudy naopak rozhodovat ve prospěch obžalovaného. ÚS podle Musila dnešním nálezem nepředjímá výsledek sporu. Tentokrát jsou ale šance na Foldynovu rehabilitaci výrazně vyšší.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Při dopravní nehodě na hlavním tahu mezi Hulínem a Kroměříží v neděli zemřel...
Chodce bez reflexních prvků srazilo v mlze auto, muž na místě zemřel

Osobní auto v neděli ráno smrtelně zranilo chodce, který se pohyboval na frekventované hlavní silnici mezi Hulínem a Kroměříží. V době nehody byla mlha a...  celý článek

Jakub Juřena u zlínského soudu.
Soud potrestal znalce za zkreslený posudek v případu smrtelné nehody

Sedm let od tragické nehody u obchodního domu Kaufland v Uherském Hradišti se v soudní síni znovu mluvilo o Jakubovi Juřenovi. Mladík z Březolup si ve vězení...  celý článek

Ředitel Státního okresního archivu ve Zlíně David Valůšek ukazuje vytištěný...
Falešná listina vyděsila Marii Terezii, překvapilo ji kacířství na Valašsku

Valašsko bylo po staletí centrem evangelické víry, ukazuje kniha Dějiny protestantismu na Vsetínsku. Ke druhému náboženství se lidé začali veřejně hlásit po...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.