Během čtvrtého ročníku měla na starosti nejen učení, ale i těhotenství a porod. Zřejmě proto nezvládla test z matematiky ve státní části maturit.
Mladá maminka však byla jedinou ze 180 letošních maturantů Gymnázia Uherské Hradiště, která bude muset státní maturitu opakovat.
„Každý rok máme v tom množství jednoho až tři studenty, kteří – obvykle ze zdravotních důvodů – neabsolvují celý čtvrtý ročník a potom neuspějí,“ uvedl ředitel školy Zdeněk Botek.
Ve Zlínském kraji letos k maturitě dospělo 4 254 studentů, což je o 200 víc než loni. Z nich 309 zkoušku z různých důvodů vůbec nekonalo. Ve státní části bylo 3 643 úspěšných, opakovat ji bude 302 studentů.
Kvalitní příprava navíc není jen náhodný výkyv, už několik let v řadě totiž platí, že zdejší maturanti patří k absolutní špičce. Ti letošní skončili v žebříčku krajů na třetím místě.
„Je to informace přímo z ministerstva školství, které ale detaily pořadí tají,“ potvrdil krajský radní pro školství Petr Gazdík.
S tím samozřejmě souvisí kvalita výuky a i nedávná zpráva České školní inspekce nepřímo potvrdila, že zdejší školy jsou na tom dobře. Zkoumala, jak se učí tam, kde poslední tři roky v řadě propadla víc než polovina maturantů. V republice je takových škol téměř stovka.
„Žádná z nich ale není ve Zlínském kraji,“ uvedl náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
Slučování škol se vyplatilo
Zlínský kraj se postojem ke středním školám vymyká běžné praxi. Se slučováním málo vytížených škol začal už v roce 2002 a v době, kdy se z toho stalo celospolečensky výbušné téma, měl prakticky hotovo.
Vůbec nejvíc sloučení spadá do období let 2004 až 2012. Před současným vedením kraje je ale další problém – zasahovat bude do nabídky oborů tak, aby si sousední školy nepřetahovaly studenty.
Samotná síť škol je podle kraje vytvořená dobře, změnit se ale musí nabídka oborů, aby víc odpovídala poptávce.
„Oborová optimalizace má úskalí v blízkosti krajů. Pokud to sousední kraje neudělají také, budou studenty odvádět školy odjinud,“ upozornil ředitel Střední odborné školy Josefa Sousedíka ve Vsetíně a někdejší krajský radní pro školství Josef Slovák.
Ze stovky neúspěšných škol vybrala inspekce 34členný vzorek a šest měsíců zkoumala, v čem mají školy problém. Výsledky formulovala poměrně jasně: školy přijímají i studenty, kteří nemají studijní předpoklady, a navíc je nedokážou motivovat k lepším výsledkům.
Jednotné přijímací zkoušky situaci nezlepšily, protože jejich nároky jsou nastavené příliš nízko a navíc neexistuje žádná minimální hranice. V některých prověřovaných školách navíc docházelo až k extrémům, kdy třeba uměle snižovaly počty zameškaných hodin.
Vina ale bezesporu padá i na studenty samotné, potažmo jejich rodiče. Velkou roli může hrát třeba špatná volba oboru a odhad schopností. Vůbec největší problém je u nástavbových studentů, a to i přesto, že sem přicházejí absolventi učebních oborů středních škol, kteří se pro další studium rozhodují už jako dospělí lidé.
O dobrý výsledek by tak měli stát víc než pubertální děti, kterým školu častěji volí rodiče. Reálně je to však tak, že naprostá většina jich to jde jen zkusit.
Výsledky nástavbových oborů se navíc rok od roku zhoršují. Loni v celé zemi propadlo 73 procent jejich studentů. Ani v této oblasti ale školy ve Zlínském kraji nespadají mezi problémové.
