Například Jana Mítová si práci našla poměrně rychle už během magisterského studia. Při pracovním pohovoru ji vedení firmy ujistilo, že jí umožní dostudovat.
„To pro mě bylo rozhodující. Ne každý zaměstnavatel je tomu nakloněný,“ líčí mladá žena, která pracuje v Terénní asistenční službě Zlín. „Také všichni spolužáci, se kterými jsem byla v kontaktu, práci v oboru už dávno mají. Dvěma kamarádkám byla dokonce nabídnuta vedoucí pozice a jedna rozjela vlastní podnikání směřující k našemu oboru,“ doplnila Mítová.
Z jedné fakulty Univerzity Tomáše Bati (UTB) skončí na úřadu práce maximálně deset, spíš méně absolventů.
„Není to tak, že bychom v červnu poslali na trh práce dva tisíce studentů. Řada z nich pracuje už při studiu a z průzkumu před čtyřmi lety vyplynulo, že dvě třetiny mají zaměstnání už při absolutoriu. Ptám se na to i u státnic a většina mi to potvrzuje,“ uvedla prorektorka pro vnější a vnitřní vztahy Adriana Knápková.
Extrémně nízká nezaměstnanost absolventů UTB je způsobená více faktory. O některé profese, jež se na škole vyučují, je dlouhodobě velký zájem. Práci si bez potíží najdou mimo jiné finančníci, technologové, pracovníci v logistice nebo manažeři.
Ve Zlínském kraji zůstane i po studiu asi polovina absolventů. Ostatní se rozptýlí po celé zemi. To je způsobeno i tím, že například fakulta multimediálních komunikací nabízí tak ojedinělou kombinaci oborů, že se na ni hlásí zájemci ze všech koutů Česka. Po absolvování se však často vracejí tam, kde vyrůstali.
Pomáhají profesní studijní programy
„I k nám chodí na stáže a praxe studentky z univerzity. Některé z nich brzy projeví zájem o částečný úvazek, takže se stanou zaměstnanci už během studia,“ sdělila mluvčí zlínské nemocnice Dana Lipovská. „Většinou se to ale týká těch, které jsou ze Zlína a okolí. Hodně studentů je z jiných krajů a ti většinou vědí, že se po skončení školy chtějí vrátit domů,“ zmínila.
Napojení studentů UTB na firmy a instituce začíná už ve druhém, případně třetím ročníku školy. Čtyři z šesti fakult také nabízejí profesní studijní programy. U nich musejí studenti zvládnout kromě teorie i stovky hodin praxe přímo ve firmách a provozech. Díky tomu stráví u zaměstnavatelů ještě během školy spoustu času, navážou kontakty a často se pak v závěru studia domluví na pracovní smlouvě.
„Dříve firmy čekaly, až budou mít hotového absolventa. Teď pochopily, že to je pozdě a že musejí s komunikací začít dřív,“ upozornila vedoucí univerzitního Job centra Hana Záhorovská.
Každá fakulta si tak během let vytvořila seznam partnerských firem po celém kraji, u kterých se studenti mohou domluvit na odborné praxi, brigádě a zpracovat u nich bakalářskou nebo magisterskou práci.
Jsou mezi nimi velké společnosti typu Continental Barum, Greiner nebo Kovárna Viva, ale i menší podniky. Další společnosti hledají stážisty nebo zaměstnance mezi studenty prostřednictvím zmíněného Job centra. Nyní je v něm zaregistrovaných 300 firem z celé země a nabízejí absolventům zlínské univerzity asi 130 pracovních míst napříč obory. Během roku jich bývá až 200.
„Nabídka na našem portálu je široká, firmy nás s poptávkou oslovují samy. Každý student si něco vybere,“ přiblížila Záhorovská.
Poptávka je po IT odbornících
Stejně tak si na stejném místě mohou vybírat firmy, protože portál nabízí i portfolia studentů. Zaregistrovaných je jich 1 500.
„Například v oborech IT je poptávka po odbornících větší, než jsme schopní naplnit. Potřebovali bychom ajťáků mnohem víc, ale bohužel středoškoláci dávají přednost jiným oborům. Musí mít v tomto případě dobrý vztah k matematice, což bývá problém a je to znát i na nízkých počtech studentů, kteří maturují z matematiky,“ doplnila Záhorovská.
UTB nabízí stáže nebo brigády i na svých odděleních a pořádá veletrh práce, kde si budoucí zaměstnance hledá kolem 70 firem. Studenti mají k dispozici i poradnu, o kterou je velký zájem.
„Řada z nich neumí napsat svůj životopis, proto k tomu děláme workshopy. Kromě toho chtějí mít dobrý profil na profesní sociální síti, učíme je, jak si budovat na trhu práce osobní značku, jak se prezentovat. Tyto kurzy bývají zcela zaplněné,“ řekl kariérní poradce Job centra Marek Prokop, který je sám absolventem UTB.
Pro zaměstnavatele je důležitá i komunikace nebo veřejné vystupování. „Studenti ze středních škol často mají za sebou jen biflování. Nikdy nikoho nezajímalo, co si o tématu myslí, jaký mají názor, jaké argumenty. To je pak těžké, chybí jim kritické myšlení,“ dodala Knápková.
