Chrám moderní architektury. Tak hovoří architekt uherskohradišťské radnice Aleš Holý o budově městských lázní.
Funkcionalistickou stavbu z roku 1937 navrhl významný moravský architekt Bohuslav Fuchs, od jehož narození před pár dny uplynulo 120 let.
„Budova lázní je na svou dobu nesmírně moderní. Vezměte si, že deset let po doznívání historizujících slohů, klasicistních fasád přišlo něco tak odlehčeného a nadčasového,“ říká Holý a zmiňuje například monolitickou konstrukci, žebírkově zaklenutý strop nebo prosklenou stěnu směrem do ulice.
Jenže v sauně a páře teď vládne chlad, ve dvou otužovacích vanách chybí horká a studená voda, vypuštěný je menší bazén i ten větší, kterému při necitlivé rekonstrukci v roce 1971 musela ustoupit pro Fuchse tolik typická sluneční terasa.
Nápad na využití přinesla studentka
S chátrající stavbou už se přes dvacet let nic neděje – od chvíle, co začátkem 90. let radnice otevřela nový bazén ve sportovním areálu a uzavřené Fuchsovy lázně koupila realitní kancelář Atrium UH.
Bohuslav FuchsArchitekt a urbanista, čelný představitel brněnské funkcionalistické školy se narodil 24. března 1895 ve Všechovicích u Bystřice pod Hostýnem. V letech 1923 až 1929 byl architektem brněnského stavebního úřadu, v letech 1947 až 1958 univerzitním profesorem a děkanem fakulty architektury a pozemního stavitelství v Brně. Jeho práce na škole ale byla zákulisně omezována a sabotována. Po roce 1958 byl inscenovaně obviněn z šedé ekonomiky a odsouzen. Přístup k němu se v šedesátých letech zlepšil. Roku 1968 za pražského jara získal titul národního umělce. Byl neobyčejně činný, je mu přičítána realizace nejméně 163 staveb. Zemřel 18. září 1972 v Brně na následky dopravní nehody. |
„Všichni jsou netrpěliví, my především. Máme v tom umrtvených hodně peněz. Kvůli lázním o nás vzniká negativní povědomí, že to necháváme chátrat,“ sdělila MF DNES majitelka Ludmila Drozdová.
„Fuchsova budova si současný stav nezaslouží, ale z ekonomických důvodů to dosud nešlo řešit. Věřte mi, že to mám jako jednu z priorit. Letos bych měla dořešit vyplacení společníka, příští rok se tomu chci intenzivně začít věnovat,“ slíbila.
Má prý vymyšlený jiný obchodní model, díky němuž by se tato kulturní památka dočkala důstojného využití.
„Na to ale bude potřeba řádově 30 až 40 milionů korun, které v tuto chvíli nemám,“ doplnila Drozdová.
Přesto by se věci mohly dát do pohybu rychleji. I díky místní studentce architektury Lině Bellovičové, která jako svou diplomovou práci vymýšlí právě strategii pro postupnou obnovu Fuchsových lázní.
„S obnovením lázeňství nepočítám, pracuji na modelu, který je pokorný vůči architektuře a zároveň bude ekonomicky fungovat,“ říká Bellovičová.
Její nápad, že by pro začátek mohla alespoň část budovy po rekonstrukci fungovat jako výstavní galerie, majitelku lázeňské budovy oslovil.
O lázních chce jednat i starosta
Představitelé města k dalším slibům a představám, kterých už v předchozích letech slyšeli dost, přistupují opatrně.
Nejznámější realizace podle Fuchse ve Zlínském kraji
|
„Zájmem nás i památkářů každopádně je, aby prostor zůstal zachovaný. Budova rozhodně má potenciál pro adaptaci na nějakou novou funkci,“ poznamenal městských architekt Holý.
Drozdová se zároveň dlouhodobě nebrání ani možnosti prodeje, se žádným zájemcem se však nikdy nedohodla na ceně. Zatímco od města funkční budovu koupila za pět milionů korun, teď za zchátralý dům požaduje podle informací MF DNES více než dvojnásobek.
Jednat s ní chce i nový starosta města Stanislav Blaha. „Dlouhodobě nedůstojný stav lázní mi lhostejný není. Zdali předchozí vedení radnice s majitelkou jednalo, přesně nevím. Já ale rozhodně mám v plánu to učinit,“ prohlásil Blaha.
Je jednou z možností, jak vyřešit tristní stav památky v centru města, i zpětný odkup lázní radnicí? „To je správná otázka. Ale odpověď na ni bych si nechal až po jednání s paní Drozdovou,“ doplnil starosta.
