V největším městském centrálním parku, Smetanových sadech, a ve Svatováclavské ulici má jít totiž k zemi přes sto stromů. "Nejsme proti kácení, ale myslíme si, že by bylo možné kácet méně stromů. Nelíbí se nám rovněž posudek, na základě kterého se budou stromy kácet," stěžuje si Jiřina Stloukalová ze sdružení Chraňme zeleň.
Zároveň kritizuje i to, že radnice seznámila veřejnost s konkrétními plány pouhých několik týdnů před začátkem kácení, kdy už navíc lidé nemohli nic ovlivnit. Právě kvůli stížnostem tohoto sdružení v úterý přijíždějí do Hradiště zástupci Nadace Partnerství, která nedávno udělila Hradišti titul Město stromů.
"Není pro nás jednoduché se v celé situaci orientovat, proto přijíždíme, každá strana tvrdí něco jiného," konstatuje Hana Zuchnická z Nadace Partnerství.
Tím, kdo bude kácení a následné vysazování stromů obhajovat, je vedoucí uherskohradišťského odboru životního prostředí Květoslav Fryšták. A ten je podle svých slov naprosto přesvědčený, že jeho odbor postupuje při proměně Smetanových sadů zcela správně. Nebojí se ani možnosti, že by Hradiště o titul Město stromů přišlo.
Znesvářené strany řeší posudek
"Vůbec se toho nebojím. Když jsme titul získávali, tak tato nadace vítala náš zásah ve Smetanových sadech s tím, že už to není park, ale houština," tvrdí Fryšták.
Jak ale vznikl nápad na kácení? A musí být opravdu tak velké? Fryšták potvrzuje, že na začátku byl pád stromu ve Zlíně a následné zadání od rady města, aby jeho odbor posoudil zdraví a bezpečnost stromů v místech, kde se pohybují lidé.
"Hledali jsme proto někoho, kdo by vypracoval odborný posudek. Takových lidí je málo, a tak jsme nakonec vybrali znalce Hynka Šmerdu," popsal Fryšták. Posudek tohoto muže je tím, o čem se diskutuje vůbec nejvíce. Sdružení Chraňme zeleň totiž označuje posudek za špatný, podle vedoucí sdružení Jiřiny Stloukalové není potřeba dvě třetiny z navržených stromů kácet.
Vedoucí odboru životního prostředí za znalcem stojí a druhý posudek odmítá. "Okamžitě, kdy nám od něj přistál na stole jeho posudek, byl pro nás svatý, nelze o takovém posudku polemizovat," míní Fryšták a druhý posudek odmítá s tím, že by byl příliš drahý.
Podobně hájí i to, že lidé byli seznámeni s projektem až krátce před kácením. "Kdybychom to udělali rok dopředu, lidé by to za tu dobu zapomněli," argumentuje. Velké kácení stromů a následné sázení tedy s největší pravděpodobností proběhne.
