Když lidé loni hledali, kam se ve Zlínském kraji přestěhovat, nejčastěji vyhrála Napajedla a Kunovice. Obě města přivítala čtyřicet nových obyvatel, což v situaci, kdy se kraj už osm let po sobě vylidňuje, není málo.
Platí, že stěhování souvisí s novým bydlením, což se potvrdilo v Napajedlích. „V posledních letech tady vyrostly nové byty, další se chystají, a rychle se prodávají i pozemky pro rodinné domy,“ popsala starostka Irena Brabcová.
Ve Zlínském kraji je celkem třicet měst, z toho jen sedm hlásilo aspoň minimální nárůst – a ani jedno nepatří do pětice největších.
Na konci loňského roku žilo v kraji 583 698 obyvatel, což je o 978 méně než v předchozím roce.
„Ze dvou třetin se na tomto úbytku podílela migrace,“ podotkla Leona Tolarová, zástupkyně ředitelky Českého statistického úřadu ve Zlíně, který údaje shromáždil.
Chybí rozvinutý IT průmysl, který láká mladé lidi
Lidé nejvíc „utíkali“ z větších sídel na Valašsku. Vsetín přišel o 179 a Valašské Meziříčí o 145 osob. Ve Vsetíně zmapovali, že odcházejí mladí lidé a pak ti, kteří chtějí individuální bydlení. Vsetín už totiž nemá kam růst a místa pro rodinné domy jsou jen na periferiích.
Měnící se počet lidí v roce 2016
Zdroj: Český statistický úřad |
„S polohou nic neuděláme, zbývá zatraktivnit město pro mladé. Pracovní příležitosti už nestačí, město musí žít a být moderní, s čímž souvisí třeba rekonstrukce nádraží a prostoru před ním, včetně plánované galerie s kinem a obchody,“ řekl místostarosta Vsetína Tomáš Pifka.
Úbytek zaznamenal i Zlín, Uherské Hradiště a Kroměříž.
Najít řešení, jak trend zastavit, se nedaří, ačkoli si nad tím láme hlavu vedení kraje i radnic. Zabývají se hlavně tím, jak udržet v regionu absolventy zlínské univerzity a přivést domů ty, kteří studovali v jiných krajích. S tím souvisejí chybějící atraktivní pracovní nabídky.
„Celá země prodělává obrovskou změnu. Odklání se od průmyslu směrem k počítačovým technologiím, které mladé lidi zajímají a chtějí je dělat,“ poukázal odborný asistent katedry sociologie Univerzity Palackého v Olomouci František Znebejánek.
Velké IT firmy opakovaně zmiňovala také předsedkyně Krajské hospodářské komory Ivona Huňková. Podle ní je jejich absence jedním z důvodů, proč jsou v kraji trvale nízké průměrné mzdy. Na druhou stranu jsou však blíže k tomu, co zaměstnanci reálně dostanou. Vysoké platy v IT sektoru by totiž nůžky mezi nejvyšším a nejnižším příjmem výrazně rozevřely.
„To je ale jen část problému. Roli hraje i rozdíl mezi Zlínem samotným, který je velmi dynamický, a ostatními částmi regionu. Ty vidím spíše jako tradiční,“ podotkl Znebejánek.
Tomu nahrává i skutečnost, že Zlínský kraj má navzdory nízkým příjmům vysokou zaměstnanost.
Dětí každoročně přibývá
Statistici však odhalili i potěšitelnou informaci – každý rok se ve Zlínském kraji narodí víc dětí, navíc to platí už poslední čtyři roky. Ačkoli to zatím nedokázalo zvrátit přirozený úbytek obyvatel (počet zemřelých je stále vyšší než počet narozených), může to v budoucnu zmírnit jak odliv obyvatel, tak i postupné stárnutí kraje. Loni přišlo na svět 5 863 živě narozených dětí.
S těmito údaji už dopředu pracují školské odbory radnic. „Samozřejmě nevíme, kolik dětí zůstane doma s rodiči a kolik jich opravdu nastoupí do školky, ale kapacitu ve školkách a školách musíme mít připravenou. Dost možná se v budoucnu bude navyšovat,“ řekla zlínská radní Kateřina Francová odpovědná za školství.
Zajímavostí je i rostoucí počet sňatků a zároveň také méně rozvodů než v předchozím roce. Těch je v porovnání s ostatními regiony dlouhodobě málo. Rovněž platí, že většina dětí se rodí do manželství – loni jich bylo 58,2 procenta, což je druhý nejvyšší počet mezi kraji.
