Tunel pod centrem Zlína je zatím jenom čarou na mapě. Zanořit pod povrch by se měl u 21. budovy baťovského areálu a vystoupat zpátky nedaleko městského divadla. Mohl by mít dva jízdní pruhy v každém směru a velmi výrazně by ulevil středu Zlína přetíženému dopravou.
Takzvaná studie proveditelnosti stojí 1,7 milionu korun a bude hotová příští rok.
„Chceme zmapovat nároky na přeložky inženýrských sítí, výstavbu souvisejících inženýrských objektů v tunelu, jako je odvodnění, vzduchotechnika nebo požární zabezpečení. Chceme nové řešení všech druhů dopravy na povrchu včetně cyklistické, pěší a parkovacích ploch. Chceme vědět, zda je možné tunel napojit na plánované garáže, které budou pod náměstím Míru,“ přiblížil radní pro dopravu Michal Čížek (ANO). „Generel dopravy říká, že řešení tunelem je nejlepší a relativně nejlevnější.“
Generel dopravy si město nechalo zpracovat v roce 2016 a hloubený tunel ještě s dalšími úpravami by podle tohoto dokumentu, který zpracovali odborníci, měl vyřešit špatnou dopravní situaci ve Zlíně.
Jeho centrem projede za den 18 tisíc aut, z nichž by se mohla zhruba polovina schovat pod zem.
Z generelu dopravy také vyplývá, že by se po frekventovaných a dosud jednosměrných ulicích Osvoboditelů a Štefánikova jezdilo v obou směrech, třída Tomáše Bati by se mohla zúžit. Centru by začali dominovat chodci. To jsou ale zatím předpoklady, relevantní odpovědi má přinést studie proveditelnosti.
„Nemyslím si, že tunel nelze postavit. Studie nám ale musí říct, jak to udělat a kolik to bude stát,“ řekl Čížek.
„Všechny strategické dokumenty týkající se dopravy s tímto řešením počítají. Museli jsme zadat studii proveditelnosti, abychom věděli, jestli je to reálné. Následně si budeme vyhodnocovat, kolik to bude stát. Jsou alternativní řešení, která ale vyšla hůře než tunel,“ podotkl primátor Jiří Korec (ANO). „Dokážu si představit, že by ve Zlíně vznikl tunel. Musí být ale smysluplný.“
Financování chce radnice řešit se státem
Zásadní bude otázka peněz, podle prvotních odhadů by se měly náklady dostat nad miliardu korun. Realita ale může být jiná, může to být i výrazně více.
A město v nejbližších letech počítá s řadou poměrně nákladných investic, od přestavby zimního stadionu a Velkého kina až třeba po nové silniční napojení průmyslové zóny v Přílukách. Pokud by tunel stavělo, bez dotací by se určitě neobešlo.
Podle Čížka by mohl přispět stát – už proto, že jde o úpravy silnice I/49, která mu patří. „Musíme to ale mít nejdříve připravené,“ zmínil radní přes dopravu.
Postup vedení města se v této věci zamlouvá i opozici.
„Jsem zastáncem přístupů i řešení, že lidé patří na ulice a auta pod zem. Studie má přinést především odpověď na ekonomičnost takového řešení, které by v případě zahloubeného tunelu nemuselo být tak drahé jako klasická ražba nebo budování dlouhých a nákladných obchvatů,“ zmínil opoziční zastupitel Ivo Mitáček (Rozhýbejme Zlín).
„Tunel je jednou z alternativ, kterou považujeme za vhodné prověřit. Geografická poloha města uvnitř sevřeného údolí nám neumožňuje mnoho variant řešení,“ podotkl další opoziční zastupitel, Jaroslav Juráš (Zlín 21). „Smysluplnost projektu a jeho nákladnost ve spojení s ostatními dopravními stavbami je podle našeho názoru nutné prověřit.“
Tunel může vzniknout do roku 2035
Pokud se tunel postaví, mělo by to znamenat velké zlepšení situace ve městě, což by uvítaly tisícovky řidičů.
„Rapidně se zlepší doprava, uleví se přetíženým křižovatkám. Může to mít také dopad na životní prostředí ve městě,“ předestřel Čížek.
Všech pět velkých křižovatek v centru Zlína ve špičkách jen obtížně zvládá pojmout přívaly aut. Pak by to měly snazší.
Pokud studie vyjde pro tunel dobře a vedení města se rozhodne v jeho přípravě pokračovat, bude se zpracovávat dokumentace pro územní rozhodnutí. Generel dopravy předběžně počítá s tunelem do roku 2035.
Původně měla být studie hotová už v roce 2018. Přípravy se ale protahovaly, město totiž dalo přednost přípravě Prštenské příčky a obchvat Zálešné, a letos na jaře její zadání radní odložili kvůli koronaviru.
