Třiďte, ušetříte. Když se ve Starém Městě před časem rozhodli zavést systém, který odměňuje lidi za sběr tříděného odpadu, viděli za tím příslib do budoucnosti. Poslanci totiž předloni schválili zákon, že od roku 2024 by na skládkách mělo skončit pouze to, co nepůjde zrecyklovat nebo jinak využít.
„Proto je důležité si lidi vychovat k třídění, abychom s tím v budoucnu neměli problémy,“ vysvětlil Květoslav Fryšták z odboru správy majetku a životního prostředí.
Ve Starém Městě funguje pytlový sběr plastů za pomoci čárových kódů. Každá domácnost, která odevzdá plný pytel, má nárok na slevu na poplatek za svoz odpadů. Za jeden pytel jde o sedm korun (více zde).
Kde nejlépe třídí odpadVětší města (nad 15 000 obyvatel): 1. Uherské Hradiště 2. Rožnov pod Radhoštěm 3. Uherský Brod. Menší města (1 500–15 000): 1. Luhačovice 2. Šumice 3. Staré Město. Obce (500–1 500): 1. Rymice 2. Bratřejov 3. Horní Lhota. Malé obce (do 500): 1. Haluzice 2. Kunkovice 3. Rudimov. Zdroj: výsledky krajské soutěže O keramickou popelnici |
A přestože systém je dobrovolný, osvědčil se. Zapojila se do něj asi polovina obyvatel města. Někteří si takto dovedou zaplatit celý poplatek za svoz, který činí 600 korun.
„Pozitivní je, že v centru se teď neválí žádné plasty. Starají se o to především senioři, kteří i díky finanční motivaci všechen odpad vysbírají,“ pochvaluje si Fryšták.
Podobně lze ušetřit ve Valašských Kloboukách, které odměňují za vytříděný papír, plasty, nápojové kartony a kovové obaly.
„Odpad odvážíme od jejich domů formou svozu pytlů a na sběrném dvoře pod jejich individuálními kódy načítáme dosaženou váhu a s ní také slevu na poplatku pro příští kalendářní rok. Za každý započatý kilogram jde o 0,5 koruny,“ vysvětlila mluvčí valašskokloboucké radnice Lenka Zvonková.
I města, která finanční motivaci nevyužívají, se snaží hledat cesty, jak lidi k třídění přivést. Například Vsetín pravidelně pořádá open air akce s tematikou třídění odpadů.
„Loni jsme také rozdávali barevné tašky na tříděný odpad, o které byl velký zájem. Důležité je i to, že máme dostatečný počet kontejnerů na sídlištích a rodinné domky dostávají zdarma pytle na tříděný odpad,“ vyjmenovala mluvčí vsetínské radnice Adéla Kousalová.
Rožnovu pod Radhoštěm se zase osvědčily finančně hodnocené soutěže ve školách.
„Spokojenost je u nás velká, i návštěvníci si pochvalují, že jsme čisté město,“ sdělil mluvčí Tomáš Gross.
Největší problém je elektroodpad
Důkladná osvěta lidí vynesla Uherskému Hradišti první místo v soutěži O keramickou popelnici, kde se hodnotí aktivity měst a obcí v nakládání s odpadem.
Radnice rozdává tašky na odpady, pořádá propagační akce už ve školkách a vydalo i motivační video.
Za loňský rok připadlo na jednoho obyvatele Zlínského kraje v průměru 40,9 kilogramů plastu, papíru, skla či nápojových kartonů.
„Množství vytříděného odpadu stoupá. Loni jsme obsadili mezi kraji třetí příčku v nárůstu tohoto množství,“ zmínil náměstek hejtmana Ivan Mařák.
Zlínský kraj přesto zůstává za republikovým průměrem, který je 53,9 kilogramu tříděného odpadu na člověka, a v žebříčku krajů je až jedenáctý. Za posledních deset let se zdvojnásobil počet sběrných nádob, v pokrytí všech částí měst však jsou ještě rezervy.
„Neustále je co zlepšovat, jak ze strany města, tak i občanů. Potýkáme se s ukládáním nevhodného odpadu ke kontejnerům na sídlištích namísto odvozu do sběrného dvora,“ připustil mluvčí uherskohradišťské radnice Jan Pášma.
Další problém je házení bioodpadu do nádob pro směsný odpad.
„Uvažujeme o instalaci většího počtu sběrných nádob na bioodpad a zřízení kompostárny,“ řekla mluvčí Kroměříže Jaroslava Sílešová.
Samostatnou kapitolou je sběr elektroodpadu, což je téma, kterému se ve Zlínském kraji chtějí intenzivně věnovat. Sběr drobného vysloužilého elektrozařízení je celoevropský problém.
„Mobily, toustovače, rádia a další zařízení bohužel končí primárně ve směsném odpadu. Přitom ohrožují zdraví a je nutné je odborně recyklovat,“ upozornil Mařák.
